Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

O čem píšu...

 ... o všem! Krásný den přeji! Po mém návratu k blogu zjišťuji, jak málo teď fotím oproti předchozím rokům. A chybí mi to. Taky mi chybělo zaznamenávání života. Moje výzva  - víc fotit, vždycky mě bavilo hledat zajímavé obrázky obyčejných věcí a dnů ! A tak tady u mě najdete takový životní mišmaš – obyčejné dny, malé radosti a občas i témata, která nejsou úplně jednoduchá. Včerejší den byl pochmurný, zataženo mi nedělá dobře. Po práci jsem sjela rychle na nákup, plán byl udělat s přítelem dort na oslavu narozenin jeho dcery. Děti už byly doma a kupodivu bylo celkem hotové i to co měly udělat, takže celkem pohoda.  Měli jsme čas si popovídat, rychle se navečeřet a shlédnout společně film. Snažím se vždycky najít nějaký film, který hlavně děti ještě neviděly a aby to byl příběh, který by je bavil. Trochu mi vstávají vlasy hrůzou z toho, co děti rády sledují na YouTube nebo Netflixu. Často tomu chybí příběh i smysl a je to jen hlučná směs zvuků a obrazů. O to víc se snažím n...

podzimní procházka...

...po okolí a zimní obleček pro mojí oblíbenou židli!

Krásný nedělní podvečer blogerky!


Dnes si sice sluníčko hrálo na schovku, ale i tak jsme se A Adikem a Adinou vydali na procházku do lesa, já jsem našla krásnou modřínovou větev a abych se s ní netahal celou dobu, nechala jsem si ji na místě, kudy se většinou vracíme...



...no a dnes jsme to vzali nakonec jinudy, takže pro větev na dekoraci si budu muset zajít příště!

Minulý týden bylo bílo, dnes ještě Adam válel sudy na louce:-)




...procházky po okolí, jsou krásné v každém ročním období, jen mě mrzí, že od podzimu do jara, máme na procházky většinou jen víkendy...



...v pracovní dny bychom museli chodit po tmě :-)...


...dnešní dobrodružnou cestu jsme zakončili zase doma , jen jsme nepřišli po cestě , ale ...
...no řekněme pralesem...


... když se tu procházím, tak si říkám, že škoda , že jsem tady nebydlela od mala...
...nám, tuhle divočinu, vynahrazovalo  na sídlišti staveniště (samozřejmě nejen rodiči zakázané)...
...ale jako děcka jsme se tam dost vyřádili a dodnes na to vzpomínáme :-)))...



...no a doma jsme si pak udělali horkou čokoládu...
....Adam si pustil na DVD film Marly a já (už asi po sté :-))) )...

...a já si zase trochu vylepšila můj pracovní koutek...



...moje oblíbená židle je sice hezká, ale přeci jen trošku tvrdá...



...a během zimních dnů, by byla i studená...


...tak dostala kožich!


V souvislosti s dnešním odpolednem, mě napadá otázka...
...jak jste trávili dětství vy? Na sídlišti? Na venkově? V souladu s představou rodičů?


Tak mějte krásný nedělní večer a zítra super vstup do nového týdne!



Komentáře

  1. Ahoj Luci,krasne si me podzime naladila,to ja nastesti jeste mohu s detmi na prochajdu kazdy den,ale mas pravdu,nekdy mame co delat,abychom se do stmivani vratili.Kozich je szper,i ja si ho obcas prehazuji prez sofa,ale spise na dekoracku.Ohledne detstvi,bydleli jsme v malem mestecku v klidne ctvrti,takze nase litani bylo hlavne na louce pred barakem a na minisidlisti mezi bytovkama blizko zameckeho parku,takze super.

    OdpovědětVymazat
  2. Lucko, kozesinky ja v zime taky rada. Pracovni koutek je uzasny. A prochazka paradni, moc se mi libi ta exploze barev - to umi jen podzim. Ja jsem panelakove dite, ktere melo stesti, ze babicka s dedeckem vlastnili chatu. Tam jsme travili vikendy a prazdniny. Mej prima tyden, Katerina

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Luci, máte tam krásnou divočinu :-)) teď jsou procházky krásné - když je na ně čas...a kožíšek jsem své pracovní židli dala také a pěkně mě teď hřeje :-)) měj se krásně Jana

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie

Oblíbené příspěvky