Balanc

 Kdo by dnes nechtěl žít v rovnováze. Nejlepší by bylo mít v rovnováze všechny aspekty svého života. Ale má to vůbec někdo? A není tahle občasná nerovnováha vlastně nutná pro pocit , že opravdu žiju. Nevím. Umět se ve shonu občas zastavit, být tady a teď a dokázat nechat jít myšlenky po svém a meditovat je moc fajn a zdraví prospěšné. To vím. Příroda a zklidnění mysli. 

Dnes si tady na blog dám fotku svého prvního kamene, který se mi povedlo vybalancovat. Tuhle formu "meditace" jsem zahlédla před pár lety a od té doby jsem si to občas zkusila . Cestou necestou jsem se snažila najít a postavit kámen a mít pak pocit, že jsem v zenu. Jasně , postavím kámen na špičku , tak jsem v pohodě. Nebyla jsem nikdy v pohodě ani v zenu :-).

Když jsem o tom vyprávěla zhruba před rokem mojí ségře, bylo to v době , kdy mě propustili z nemocnice a já měla tehdy jen tak, tak, balanc dojít k potoku a zpět, ale ségra si to šla do potoka zkusit . Během jednoho odpoledne u vody postavila na špičku hned několik kamenů a pak ještě další na sebe. Já si tehdy byla schopná maximálně smočit nohy a jediný pohled na tekoucí vodu mě o rovnováhu raz dva připravil.

Ale teď o víkendu, jsem konečně zažila ten skvělý pocit , když ten kámen udělá "klik" a stojí. Nejdřív se mi jakou dobu válí v rukách a ne a ne najít to místo a pak najednou "cvak" a jakoby řekl " hele... jdi už, .... já už to zvládnu sám" :-)

Ovšem ona jen procházka jarním lesem člověku dodá rovnováhu, stačí se jen rozhlédnout .

Už jste zkusili balancování kamenů? A jak vám to šlo? Nebo zkusíte? 

A teď hurá balancovat práci, děti, domácnost a tak...

...třeba to někdy udělá " klik" a zvládne se to samo :-)

Mějte fajn dny!