Tak konečně ...
...ta rajčata dozrávají. Krásný den přeji! Než se pustím do dnešního článku, chtěla bych vám zase jednou úplně obyčejně, ale opravdu ze srdce poděkovat. ❤️ Za to, že sem chodíte, čtete mě, píšete mi komentáře a sdílíte se mnou svoje myšlenky, zkušenosti a často i kus svého života. A moc děkuju také všem, kteří mě podporujete příspěvkem na kafíčko. Věřte, že to pro mě není samozřejmost a že pro mě vaše podpora opravdu znamená hodně. Nejen finančně, i když právě teď samozřejmě i to hraje svoji roli. Ale hlavně proto, že díky tomu vím, že to, co tady už tolik let píšu, má pro někoho smysl. Že na druhé straně obrazovky někdo je. 😊 Takže děkuju. Opravdu. ❤️ Na zahradě u přítele začala konečně dozrávat rajčata. A bylo docela zajímavé zjištění, že pro jejich dozrání asi nebylo potřeba tolik slunce jako spíš vody. Keře jsou obsypané už dlouho, ale postupně jsme trhali jen ta rajčata, která zčervenala. A nebyla to ta, která jsou celý den vystavená slunci, ale naopak ta schovaná uprostřed zalis...
Tak to je přesně, co bych potřebovala!!! Ale nejsou prostory:-(
OdpovědětVymazatÚlet se správným úhlem, mě pobavil, já mám podobný problém, rozladí mě neharmonické rozestavění věcí a nedotažené arangmenty. (bohužel mě ten úlet stojí spousty času a tak se i vyhýbám navštěvování míst, kde to nemohu ovlivnit:-D)
Také sním o tom, mít vlastní ateliér-pracovnu (a budu asi snít ještě dlouho). Místo, kde bych mohla nechat vše jak je, a později se k tomu vrátit. Prostor na všechen ten kreativní materiál, který je teď rovnoměrně rozložen v celém bytě + sklepě... Velký psací stůl mám v ložnici, protože děti jsou tam, kde jsem já, a ložnice není zrovna ideální místnost na hraní, stěhuji se často s prací do obýváku na jídelní stůl. Tady často pracuje i dcera (v jejím pokojíčku jí to nebaví) a tak si sedíme naproti a tvoříme. Mám už na to svoji techniku, jak to vše rychle rozbalit a sbalit, ale stejně... mít tak třeba tohle:
OdpovědětVymazathttp://kimberlyshaw.typepad.com/my_weblog/2010/06/welcome-to-my-studio.html
a tady je taková dobrá akce, kde si bloggeři navzájem ukazují svá pracovní místa:
http://where-bloggers-create.blogspot.co.at/
na druhou stranu ono to pracování uprostřed chaosu, s neustálými přestávkami (každý, kdo jde kolem, něco potřebuje) má taky něco do sebe. jak se znám, budu jednou sedět ve svém perfektním ateliéru a bude mi ten chaos chybět :-)