19 ledna 2019

Oslavenec a DIY zábava na zimní odpoledne...

...svíčky ze včelího vosku.

Krásný den přeji!




Koncem roku jsme vysvítili vlastně všechny "jedovaté" klasické svíčky.
Ale plamínky svíček mám moc ráda a chybělo by mi nemít je na očích.
Líbí se mi mít alespoň jednu zapálenou na našem  velkém jídelním stole.
A teď v lednu a v únoru je potřebuji asi nejvíc.


A tak jsme se pustili do výroby svíček z plátů včelího vosku.
Děti to ohromně baví a zvládne to i Andulka.



Potřebujete k tomu jen pláty včelího vosku, knot nůžky a nějaké prkýnko nebo pečící papír.





Aby se s pláty lépe pracovalo stačí je maličko nahřát .
Maxe bavilo nejvíc to zapalování svíček a pak ňoumání se v rozteklém vosku, ale Andulka by rolovala ostošest :-)

Jen je dobré snažit se svíčky co nejvíc utáhnout, protože čím jsou kompaktnější tím pomaleji hoří a i je pak méně rozteklého vosku.





Tak zásobu teď máme slušnou a příště bych chtěla zkusit svíčky ve skle .







A pro dnešek ještě musím zmínit našeho oslavence .


Dneska 12!

Jak se to stalo?


Mějte pohodové dny!


15 ledna 2019

Kdysi říkal, že by chtěl být dřevorubec...

...a mám pocit, že se to zatím moc nezměnilo:-).



Brzy bude mít Adam narozeniny.
Už dvanácté.

Jsem ráda, že se mi povedlo dohodnout se s ním na tématu narozeninové párty
 jiném než fortnite :-))).

Taky díky tomu umím nové anglické slovíčko:-).
A tak párty bude dřevorubecká.


Hledám na pinterestu inspiraci na dekorace...




...občerstvení...



...dort...




...dress code...




... a taky nějaké ty aktivity pro děti ...







...snad se jim to bude líbit a všichni přežijeme :-).



Taky je super, že na téma dřevorubec zužitkuji některé lesní dekorace z Andulčiny oslavy a uplatnění najdou i plecháčky .

Mějte pohodové lednové dny!



13 ledna 2019

Horská smůla prolomena!!!

Krásný den přeji!

Zdá se že se nám povedlo prolomit horskou smůlu a užili jsme si po dlouhých letech krásný týden na horách.
Bez nemocí, bez zlomenin, se sněhem a s dobrou náladou:-).



Původně jsem chtěla jet na hory sama s dětmi a podle toho jsem i plánovala množství věcí, které beru s sebou.
Píšu si to sem abych příště věděla :-) a možná to bude i tip pro někoho z vás.

Vyrazili jsme na boudu Růžohorky  na kterou se v zimě dostanete jen na skútru nebo lanovkou, která vede na vrchol Sněžky a zhruba v polovině vystoupíte a sejdete (nebo sjedete na pekáči, saních či lyžích :-)) necelý kilometr k chatě.
Velkou výhodou je polopenze, plná penze a fungující restaurace.
Mám tak o 3kg víc než před týdnem:-))).

Cílem bylo sbalit sebe a děti do mojí velké krosny a do Adamovi malé krosny, tak abychom měli volné ruce, ale aby nám nic nechybělo.


Povedlo se.
Pro každého mám:
1x bačkory
1x funkční spodní prádlo
1x teplé ponožky
na týden spodní prádlo a ponožky nebo punčochy
1x pyžamo 
1x kukla do mrazu (pro děti bych mohla mít dvě, protože jí pokaždé hned oslintají), brýle, čepice 
2x rukavice dětem, pro velké jen 1x
1x kalhoty na lyže (pro prcky jsem měla dvoje , ale nevyužila jsem je)
1x mikina 
1x kalhoty na doma pro sebe a Adama
2x tepláky na doma pro děti 
3x vrchní triko na doma 
Oblečení na doma bych mohla mít tak 10x víc pokud bych snad trvala na tom aby byly děti čisté, Anna měla skóre tak 10 minut do prvního obtisku od jídla Max dal někdy i půl hodiny v čistém triku, možná by se to dalo řešit dalším funkčním prádlem, které se dá přemáchnout a rychle schne:-).
Když mi Anna vylila do klína čaj, překlepala jsem dobu než mi kalhoty uschnou v kalhotách na lyže :-).
Na chalupě nejsou žádné hračky, tak jsem vzala karty, pár knížek, dětské divadýlko , což je super zábava i pro velké  :-))), pastelky a blok.

Lékárnička:
orelmedic na afty (my na ně trpíme)
ibalgin
paralen
desinfekce co nepálí, náplasti,
teploměr (beru jen pásek, který ukazuje přibližnou teplotu), sirup nurofen (dobré vzít i paralen,protože ač nás tam bylo 7 matek ani jedna neměla sirup na vystřídání s nurofenem a jedno z dětí teplotu mělo), něco na průjem pro malé i velké.

Hygiena:
 kartáčky a pasta na zuby, šampon, hřeben, kondicionér, mýdlo , krém proti mrazu , jelení lůj, nůžtičky na nehty, pinzeta,krém na opruzeniny,  2x ručník, toal papír (nebyl potřeba), papírové kapesníky.
makeup (ten jsem použila jen v den karnevalu:-).

Ručníky a malé mýdlo bylo i na každém pokoji připraveno.




A protože naše děti musí táhnout všude svoje velké plyšáky, jel s námi i žralok a v batůžcích plyšáci prcků :-).


Lanovku jsme stihli jen tak tak, protože se horšilo počasí a hrozilo, že ve tři odpoledne pojede naposledy.



Všechny věci nám přijeli vyzvednout chlapi z chalupy až dolů a Adam se zapojil jako pomocník při odvozu což ho nadchlo, protože se do chalupy vezl jako jediný na skútru.
My co jsme šli pěšky jsme si udělali pauzu na občerstvení s partou mladých lidí, co šli směrem nahoru a tak Andulka dostala hroznové víno, já tekuté a došlo i na rum :-))).
Tohle mám na horách ráda:-).

Tam nahoře jsme se ocitli v pohádce, myslím, že tolik sněhu moje děti ještě neviděly.



Přestože já jsem jezdívala na hory každý rok od svých 14ti let, některé roky i několikrát, musím uznat, že tohle bylo zatím nejkrásnější ubytování.



Chata je sice klasická horská bouda, pokoje jsou mini a je tam jen umyvadlo na pokoji, sprcha a WC jsou spolčená, ale to místo je nádhera a cena super.
Daleko široko jen příroda.


Výhled z okna byl každý den jiný.


Prostě nádhera!


Nakonec jsem ale nejela sama a vzala jsem s sebou naší sousedku, hlídací tetu, která už je téměř součást rodiny, což mi dovolilo se občas i rozhlédnout po okolí :-))).
Pravda, když jsem ji ostatním představila jako hlídací tetu, hned se toho ostatní chytali, že to je super nápad a kýblovali nám jejich děti do pokoje:-))), ale stejně nakonec děti obsadili pokoj kde byl tablet a na něm pohádky:-))).


Trocha horského spamu:













Celý týden nám chumelilo a bílá tma byla na denním pořádku, ale i tak jsme si to užívali.
Byla nás na chalupě pěkná banda a tak o zábavu bylo postaráno.


Na chalupě mají tři mazlíčky, jsou hrozně kamarádský a většinu času leží uprostřed chodby mezi hotelem, restaurací a kuchyní. 
Za celou dobu na ně nikdo nešlápl a myslím, že trochu fungují jako retardéry pro děti :-).

A ještě musím zmínit , že majitel i opbsluha na chalupě jsou děsně pohodoví lidé s obrovskou dávkou trpělivosti s našimi dětmi, ne všude by tahle tornáda tak pohodově snášeli.


Dokonce se mi povedlo nechat Annu a Maxe 2x v lyžařské školičce a Adam se s učitelkou snowboardingu dostal na velký svah.
Až nebude brát Anna svoje pravidelné hodiny po obědového spánku bude organizace času mnohem pohodovější.



No a i když se nám během týdne slunce párkrát ukázalo , ale spíš za mraky, tak v den odjezdu bylo náramně.



To asi abychom měli ještě větší chuť se na hory zase brzy podívat.



Hlavně prckům se vůbec nechtělo domů.


A mě taky ne.

Ale nezbylo než zamluvit termín na příští rok, zamávat a hurá skútrem na lanovku.



Pak ještě najít vlastní auto a vyhrabat ho.
A dát si pozor abych nedopadla jako náš táta , který s námi byl jednou na horách a zatímco my si užívali na svahu se ségrou a jejími dětmi, děda se jal ometat auto na parkovišti. Když se konečně dostal k espézetce zjistil, že tenhle citroen není ségry , ale nějakých Němců.
Ti zrovna přišli ze svahu a tak náš děda dostal pěknou odměnu v markách :-))).
Chvíli přemýšlel jestli si tím nebude přilepšovat k důchodu:-))).
Tak to já ometla nejprve SPZ :-).






A tak jsme horám zamávali...



...a těšíme se na příště!!!

A teď už hop do blátivé reality života v polabské nížině, budeme si ty šedivé dny 
muset něčím zpestřit :-)