01 prosince 2016

přišel...

...přinesl sníh, vzal si dopis a pověsil adventní kalendář.



Kdo mu tuhle prosincovou šichtu vymyslel:-).

A to musel ještě uprostřed noci vstát, a jít ten dopis uklidit, protože ho nechal schnout u kamen.

Ráno bylo brzké, ale veselé.
Jásalo se nad tím, že je dopis pryč, pak nad tím že je venku trochu bílo (což vydrželo ještě asi další hodinu než to všechno roztálo) a v neposlední řadě se jásalo nad kalendářem.

Adam Maxe pěkně zaučuje.


Noční chumelenice tomu dala to správné kouzlo, ale je škoda, že u nás sníh do rána roztál.
My jsme měli dnes trochu delší ráno, protože jsem byla s klukama u lékaře, na kožním , což je tak trochu očistec.
Většinou se hodně dlouho čeká a pro děti to je fakt nuda.
Po tom co Max vytřel čekárnu kolenama se pokusil několikrát utéct z ordinace, když sestřička pro jistotu zamkla, okamžitě ho dveře přestaly zajímat a vrhal se na telefon , který měla paní doktorka na stole.
Ale zvládli jsme to.


Jedničku si děti rozbalily hned ráno a po návratu od doktora, se Max dožadoval,
že chce "další".
Myslím že budu muset hlídat, aby nám to do 24.12. vyšlo :-).


Pod kalendářem je totiž praktická bedýnka a z té tam Max dosáhne.


Chvíli mě napadlo, že ji dám pryč.
Jenže náš Max si klidně dojde pro schůdky do koupelny a doleze si tam, kam zrovna potřebuje.



V balíčkách jsou nějaké sladkosti, ale i hračky a knížky a pak taky několik těch vánočních úkolů pro celou rodinu.



Tak jsem sama zvědavá jak se kalendář osvědčí.


Mějte se krásně a pokud máte sníh , tak užívejte :-).

30 listopadu 2016

tak při dobré vůli...

...tomu můžeme říkat perníčky :-).



Přeji pěknou středu!

Když každý den řeším s naší hlídací tetou koho, kdy, kam ,v kolik, jak a na jak dlouho, tak už nám z toho jde občas hlava kolem.
Škola, školka, školní jarmark, nákupy oblečení dětí (dárky zatím ne, přibyla by mi starost kam to dát aby se to nenašlo, ale abych to já pak včas našla :-))) ), masáže na záda (které naštěstí super zabírají) , návštěvy lékařů (některé jsem zase zapomněla), třídní schůzka, slíbené pečení perníků, psaní dopisu Ježíškovi a pak taky zařídit, aby si ho vyzvedl a aby nám tu nechal
 "odpočítávání " do Vánoc :-).

Dnes jsem tedy zajišťovala aby byl kalendář hotov a já nemusela mít noční.
Spánek je totiž jedna z věcí, kterou obětuji velmi nerada (i dětem )!
Nejdřív všechno vybalit, roztřídit, pobalit, pak se hrne domů Max , tak zase všechno sklidit a když ulehne k polednímu spánku tak zase nanovo. A napotvoru zrovna dnes si nedává svoje oblíbené dlouhé spaní a tak 22, 23, 24 pakuji hodně nafofr až mi z toho na stole zbylo jedno balení bonbonů...grrr, no smůla hledat to nejdu, při nejhorším se jeden den podělí o Andulčinu zdravou sušenku všichni :-).
Ale víceméně jsme připraveni, teď už jen nahnat toho nejstaršího do pelechu a předání může proběhnout :-).

Nevím proč, ale já a ani nikdo z rodiny si k  perníkům nenašel tu pravou cestu, ale na výrobu, jsou nejoblíbenější :-))).
Vlastně mám pocit, že šmakujou jen těm nejmenším, protože Andy jeden skoro celý a ten největší slupla a Max pro změnu pojídá i syrové těsto .

A tady pár fotek z letošního pečení...


...jsou ze začátku, kdy to ještě vypadalo nadějně...



...Max se snažil pochopit princip válení...


...ale trpělivost zatím moc nemá :-)...


...a po probuzení se ke klukům přidala Andy, která když se rozkoukala, začala se tvrdě dožadovat vlastního válečku.
Naštěstí ještě jeden jsem našla mezi modelínou :-).




No a ve výsledku máme jeden les tak trochu během vichřice, některé stromy jsou mírně nakloněné a některé už dokonce postihly polomy :-).


Zdobení cukrem by mě sice bavilo, ale s prckama (nejen) v zádech jsem zvolila trochu jednodušší a rychlejší variantu.

Dopis už venku čeká na vyzvednutí ...




...tak snad přiletí :-).

Adam už je velký a vlastně ví jak to s Ježíškem je, ale my jsme mu to nikdy neřekli ani nepotvrdili a ani nezapřeli :-).

Mějte prima večer a další dny!

28 listopadu 2016

první adventní...

...víkend.

Přeji pěkné pondělí!

Je to dobrý, moje záda přežila taneční a pak ponocování, pečení cukroví, rozsvícení vánočního stromu v obci a pak ponocování u pečení cukroví a další den zapálení první adventní svíčky a zase pečení cukroví.

Fotky mám jen z rozsvěcení stromu, protože v neděli jsem byla po dvou dlouhých nocích dost vyčerpaná:-).




Rozsvěcení vánočního stromu bylo moc pěkně připravené a užili jsme si to, jak dospělí, tak děti.


Strom na návsi je obrovský a roste si tam celý rok ...


...nechyběl stánek s občerstvením a taky s dekoracemi od dětí na prodej...


...na obecním úřadě byla otevřená dílnička pro děti...


...kde si mohly podle svého nazdobit perníčky...

(růžový dudlík ukradl Aničce)

...nebo podle mustru vyrobit svůj vlastní...


...mini staročeský vrkoč...



...na ten jsem si vzala recept a vyzkouším ho (možná letos :-) )...



...venku si pak děti mohly zapálit a pustit lodičku ze svíček (tady jsme museli hodně hlídat, Max se moc rád koupe :-) )...



...pod stromem děti zazpívaly koledy...


...a dokonce máme i jednu lehce rozmazanou fotku, kde jsme skoro všichni :-).

Já měla tuhle akci tak trochu jako tělocvik. Z našeho Maxe se úderem páté hodiny stává tryskomyš a tak jsem si slušně zaběhala.
 Aninku to bavilo taky jen chvíli a tak ji vozila ségra kolem dokola, než jsme se náhodou na chvilku potkaly a Andy jsme položily a alespoň jedno dítě bylo spacifikováno.
Adam je taky tryskomyš, ale už ho nemusím hlídat, s ním je to zase jiná disciplína musíme ho najít a zajistit aby zaslechnul a vnímal, že se jde domů :-) a ani to není záruka že ho máme :-).

Jinak já mám pocit, že prosinec má nějak málo dní na tolik akcí co bychom měli absolvovat a nějak se mi to ani nevejde do kalendáře:-).


Mějte se moc krásně a hodně sil!

25 listopadu 2016

na advent...

...jsme připraveni.



Přeji prima pátek!

Moc a moc děkuji za všechny tipy a doporučení ohledně bolesti zad.
Celkem mě překvapilo, že za akutní bolest zad, je považováno bolení v délce několika týdnů!!!
Od pondělí se to pomalu lepší, včera jsem byla na masáži a to se zlepšilo docela hodně, ale úplně v pořádku záda nejsou.
Kromě masáží bych ráda začala doma alespoň nějakým cvičením a uvidíme jak se to vyvine. Zatím se to pomalu lepší, ale hodně se šetřím, na dnešek už jsem zase spala v posteli, což doposud nešlo, nejlíp mi bylo na tvrdé podlaze:-).

S příchodem adventu se u nás už tradičně objeví červená barva...



...bez ní by to nebylo ono :-)...



...na nedělním tvoření jsem si udělala věnec na dveře...



...byla tam super atmosféra a všem se to moc líbilo..


...tedy až na ta moje záda ...

Králíka ve vánočním oblečku ušila Andulce holandská babička:-).

...jako adventní věnec jsem volila něco jednoduššího...



...a jestli se mi povede přemluvit muže (já bych tostěma zádama raději nezkoušela) aby přidělal skobičku, bude věnec viset.

Další dekorace budou pomalu přibývat, až mi někdo sundá těžké bedny  z horní police, kde jsou poklady z uplynulých let.
Jdu si užívat klidový režim...
...jedu s Andulkou k babičce, nakoupím jí brambory, pak nakoupím na víkend , vyzvednu Adama, večer jdeme do tanečních, zítra přijede ségra a začneme zadělávat na cukroví, večer zajdeme na náves pokochat se rozsvěcením stromku (stromu) a posilnit se svářem, pak zase cukroví a v neděli cukroví  samozřejmě plus děti :-D.

Taky máte naplánovaný poklidný víkend ? :-)

Mějte pěkný start adventu!

22 listopadu 2016

Zdobit netřeba...

...příroda si poradí:-).


Včerejší ranní mlha byla opravdu kouzelná...



...na terase byla ráno snad na všem jemná pavučinka s rosou ...



...tohle dokáže opravdu jen příroda...



...a když mezitím začalo za mlhou zpoza zarostlého kopce vycházet sluníčko...



...neodolala jsem a snažila se ten okamžik zachytit...


...je totiž fakt , že tyhle momenty jsou pomíjivé a za pár minut je všechno jinak...



...ale i to je na tom to krásný.


Já bych teď jen potřebovala, aby pomíjivá byla i bolest zad, která mě trápí od noci z neděle na pondělí.
Dokonce mě to probudilo.
Sice jsem měla za uplynulý půlrok asi 3x na chvíli bloklá záda, ale vždycky přišel muž , pohnul se mnou a bolest byla pryč.
Pak jsem si vždycky řekla , že musím začít na ty záda nějak cvičit, ale...
...znáte to.
No a teď mě bolí pořád, ať sedím, ležím, stojím nebo chodím.
Ráda bych se vyhnula návštěvě obvodního lékaře a pak následnému objednání na nějaké odborné pracoviště.
Ale vzhledem k tomu, že po dvou dnech bolest stále nepolevuje, spíš mám pocit , že si na ní zvykám, budu muset situaci nějak řešit.
Tip na nějaké zázračné řešení asi nemáte ? 

Kdyby jo, tak sem s tím :-).

Mějte se prima a hlavně buďte zdrávi!

Já jdu zase změnit polohu, to funguje alespoň na pár vteřin, hned po tom co se bolest na chvíli zhorší.