20 února 2017

Malé radosti...

...ve velkých dávkách!



To je přesně to, co potřebuju v únoru nejvíc!

I když sluníčko nás občas navnadí a zvedne náladu, boty obalené blátem bych ještě zkousla i dítě obalené blátem se dá zvládnout, ale dvě prťata který se hrnou domů bláto nebláto a k tomu skoropuberťák, který se sice raději svléká venku ale klidně se u zouvání a svlékání kalhot drží zablácenou rukou okna nebo ještě lépe omítky...to už mi občas hýbá tlakem a když pak muž nebo instantní synek v zablácených botách jenom "přeběhne" přes chodbu pro nějakou nezbytnou nutnost, kterou potřebuje a evidentně jsou překvapeni a zaskočeni faktem, že za sebou nechávají nánosy bláta...to už chce nějakou tu radost pro udržení rovnováhy :-).



Potok bez ledu a plný vody mi dělá radost.


Větvička ve váze, kde začínají rašit lístky a květy mi taky dělá radost:-).



A největší radost mi dělá slunce.




Chudák únor, když nad tím tak přemýšlím tak by ho asi hodně lidí označilo za nejhorší měsíc v roce...
...možná i proto je tak krátký :-)))

Pokud by jste měli odstupňovat měsíce v roce podle oblíbenosti, jaký by byl ten nejmíň oblíbený ?
A který by to naopak vyhrál ?

U mě by vyhrál červen o fous před květnem a na třetím místě by byl říjen .


Mějte prima start nového týdne!

17 února 2017

Pátek...

...nám trochu zhatil plán!

Pěkný den!

Brzy ráno mě probudilo bubnování deště na střechu a po zhlédnutí předpovědi počasí, mi bylo jasný, že asi přehodnotím náš páteční výlet na hory.
Nabídka, jít místo volného dne do školy, se Adamovi nezdála příliš lákavá a tak tu mám plnou sestavu.



Ale k mému překvapení jsme dnes dopoledne společně nakoupili na víkend a dokonce jsme pořídili boty pro Andulku!
Pravda, stálo mě to asi o pade víc, které naházel Adam do takového toho bagru, který přehazuje plastové kuličky v kleci, ale docela v pohodě jsme to zvládli :-).



A díky bagru, jsem si i kytičku stihla koupit, měla jsem chuť na na luční kvítí, ale kam na něj...
...v únoru:-).
Koupila jsem tedy to co mi tak nějak kytky z louky připomíná :-).


Andulka si tedy trénuje chůzi v botách a vypadá to, že boty vzala na milost (snad to nezakřiknu) :-).


Botky jsou z rena značka bama, já mám s touhle obuví dobré zkušenosti, vlastně od dob co se u nás obchody reno otevřely tak tam občas  boty nakoupím a nikdy jsem s nimi neměla problémy i když jeden čas si právě na reno hodně lidí stěžovalo na kvalitu, tak já měla asi vždycky štěstí.



Tak mějte pohodový pátek a pěkný víkend!





16 února 2017

nová míza...

...a chuť tvořit :-)


Krásný čtvrtek , přeji!

Že by za to mohlo sluníčko , které už nějaký ten den svítí, nebo nový pracovní koutek a nebo snad "omlazený" počítač, který mám zpět (i když s jednou malou chybkou, ale tu snad brzo doladíme) a kromě toho že má paměť, kterou by mu slon mohl závidět tak je rychlý jako gepard (když už jsem u těch zvířat :-).

No a vlastně u zvířat ještě zůstanu, protože náš Max umí být taky pořádný zvíře a protože roste jako z vody, brzy dostane postel pro velký kluky a pár změn do pokojíku.

A jak jsem se tak trochu probírala svými odloženými a nedodělanými projekty, během přerovnávání v patře, dostala jsem chuť, sílu a inspiraci alespoň pár věcí dotáhnout.



Už to budou skoro dva roky , kdy jsem musela usednout s Aničkou v bříšku a moc se nehýbat.
Dečku, kterou jsem začala háčkovat pro novorozeňátko Andulka předběhla a já pak dvakrát koupila další přízi, abych zjistila , že jedna je moc tmavá a druhá moc světlá :-))), pak jsem taky kdysi bezhlavě koupila látku , která se mi hrozně líbila, hlavně ta kombinace barev, které se mi ale vlastně domů vůbec nehodí a vůbec mě nenapadlo co z toho ušít.
No a když jsem nakonec náhodou donesla pro Adama z nějakého hobby obchodu set barevných přízí, kde byla i kombinace tyrkysová a žlutá, konečně přišel nápad.


Z šedé příze, původně na dečku (mimochodem i na té pracuji, tam mě zase políbila múza a snad jsem našla řešení, jak ukončit okraje , které se mi nedařilo ze začátku udržet rovné), jsem uháčkovala jednu stranu povlaku na polštář a jako barevný detail jsem tam uháčkovala jednu linku stejnou barvou jako je látka na zadní část polštáře.
Žlutý už je hotov a Max nad ním jásal (no on jásá nad každou novinkou , kterou vidí :-)) ), ale snad bude s mým výběrem barev  do jeho pokoje spokojený.

zdroj fotek: pinterest  koláž : já 

Je jasné, že těch barev v pokojíku bude víc, ale tohle by se mi líbilo jako základ.


Vzorovanou látku použiji ještě na nějaké detaily do pokojíku, sama zatím nevím co to přesně bude, ale možná nějaký přehoz, deka, praporková girlanda a nebo kapsář.



Kromě super pracovního koutu mi hraje tento týden na ruku i fakt , že je poprvé Max ve školce 3 dny za sebou a Andulka si dává před obědem 2 až 3 hodinky spánku.
Což mi nakonec vyhovuje možná víc, než spánek poobědový, protože když jezdím kolem jedné pro Adama, tak je Andy už vzhůru. 



Ale je pravda, že když se člověk do něčeho zabere, tak dvě hodinky jsou fuč raz-dva!
Závidím všem sovám, co jsou schopné fungovat večer, občas sice uháčkuji pár řádek, ale večer mi to prostě nejde.

Mějte fajn den!

13 února 2017

Mrazy polevují...

...přesně ode dne, kdy jsem vyzvedla nové brusle pro Adama :-)!




Tušila jsem to :-).

Přeji pěkný start nového týdne!

Ledy na potoce pomalu tají.



A sluníčko je vidět čím dál tím déle.


Tady v údolí je všechno ještě pod bílou peřinou.



Ale je znát , že tam kam sluníčko dosáhne svými paprsky,  klube se ven jaro :-).


Vrstva sněhu je promrzlá a tak se už ani pode mnou nepropadá.


A na potoce, kde led ještě nepolevil, by jsme si mohli přečíst , jaká zvířátka se nám potulují kolem domu.




Je pravda, že s jarem se zpod té krásné bílé peřiny klube i můj starý známý nepřítel bláto, ale zase už se moc těším, jak si pověsím prádlo ven na svěží vzduch.





Tak už jo, už jsem docela naladěná na jaro. 
I když je fajn uklizeno pod pořádnou vrstvou sněhu, už se začínám těšit na 
nějakou tu čerstvou zeleň, o pár vrstev méně oblečení na sebe...
....a hlavně na děti :-)...
...na otevřená okna ...
...na procházky, letos už i s Aničkou, protože se z ní stal přes zimu zdatný chodec:-).

Což mi připomíná, že jí musím pořídit vhodnou obuv.
Ona totiž doposud chodila jen bosa a i měkké capáčky za chvíli někde sundala, pokud jsem jí dala boty, odmítala chodit úplně a když se jí nepovedlo je sundat, vrátila se k lezení.
V podstatě jakmile jsem ji dala boty, odmítala se postavit, hned šla na kolena :-))).
O víkendu byla poprvé u babičky v botách a vypadá to, že už to zvládá i s nimi .
Tak asi dáme botám šanci :-).



Taky už se těšíte na jaro?

Mějte se moc krásně!

12 února 2017

V patře...

... zase trochu jinak.



Přeji pěknou neděli!

Musela jsem odstěhovat naše podkrovní spaní za zavřené dveře!
Pelech v mezipatře nám celkem vyhovoval, protože doposud jsem bývala já tím, kdo jde spát poslední a kdo vstává první.

Ale když u nás byl teď instantní synek, díval se dlouho na televizi a to mě rušilo, ale nejen mě i Maxe, který se kýbluje ke mě každou noc o minutku dřív, takže místo aby si pomalu zvykal spát sám, pomalu si zvyká spát jen se mnou:-))).

A tak vznikl volný prostor, který jsem hned zase zaplnila, pracovním stolem.
Vadilo mi, že pracovní stůl pod sešikmenou střechou nemá prostor na zdi, jediná místa v podkroví kde je pevná stěna - kolmá na zem je vedle dveří do pokojů a jedna strana je zabraná vysokou skříní, která se jinam nevejde a na druhé byl pelech.

Tak teď to zkusím takhle.


Když jsem se dala do focení, probudil se záškodník a nechtěl se hnout z místa :-).



Tím, že jsem přendala pracovní kout, vznikl zase prostor na druhé straně a už mě napadlo...
... co s ním :-))).
Ale to zase jindy.



Teď si užívám, pohled na pracovní stůl, kam svítí i slunce.



I když za světla si tam moc neposedím :-))).



Koberec, na který se mě hodně často ptáte, je koupený před dvěma lety přes bonami.cz , vlastně si vůbec nepamatuji konkrétního prodejce a pokud bych na něj někde narazila, tak bych ještě koupila jeden :-).
A taky se často ptáte na podlahu, kde jsem kvůli termínu dodání nakonec polevila a místo dřevěné, koupila laminátovou quick-step je to přesně TAHLE a sama jsem po její instalaci byla překvapená, jak se mi nakonec moc líbí.



No a to, že píši dnes příspěvek není tím, že by IT práce na mém Macu šla tak dobře, ale akce je odložena a tak uvidíme kolik mi ještě můj Mac dovolí napsat než úplně klekne :-).


Mějte pěkné nedělní odpoledne!