Tak konečně ...
...ta rajčata dozrávají. Krásný den přeji! Než se pustím do dnešního článku, chtěla bych vám zase jednou úplně obyčejně, ale opravdu ze srdce poděkovat. ❤️ Za to, že sem chodíte, čtete mě, píšete mi komentáře a sdílíte se mnou svoje myšlenky, zkušenosti a často i kus svého života. A moc děkuju také všem, kteří mě podporujete příspěvkem na kafíčko. Věřte, že to pro mě není samozřejmost a že pro mě vaše podpora opravdu znamená hodně. Nejen finančně, i když právě teď samozřejmě i to hraje svoji roli. Ale hlavně proto, že díky tomu vím, že to, co tady už tolik let píšu, má pro někoho smysl. Že na druhé straně obrazovky někdo je. 😊 Takže děkuju. Opravdu. ❤️ Na zahradě u přítele začala konečně dozrávat rajčata. A bylo docela zajímavé zjištění, že pro jejich dozrání asi nebylo potřeba tolik slunce jako spíš vody. Keře jsou obsypané už dlouho, ale postupně jsme trhali jen ta rajčata, která zčervenala. A nebyla to ta, která jsou celý den vystavená slunci, ale naopak ta schovaná uprostřed zalis...
Luci, už teď je u vás krásně. No a až to bude hotové, tak budete jak v pohádce. Krásný nový týden ... Věra
OdpovědětVymazatNedělní chvilka, skorem poezie...
OdpovědětVymazatMusím říct, že máte k domečku naprosto úchvatnou zahradu. Nedávno jsem s manželem řešila problém, jestli jít do koupacího jezírka nebo do bazénu. Přeci jen, máme pozemek u lesa a ta modrá ..ta mi tam prostě nejde přes nos. Navíc do bazénu valit samou chemii, to se mi moc nechce. No, a vida, i do jezírka se musí dávat nějaké čistidla s obsahem enzymů a bakterií. Něco jsem si o tom našla tady, ale upřímně...je to alchymie... mimochodem jen tak dotaz mimo téma, nebojíte se toho rybníka nad domem, jak jste jej zmínila v jiném článku?
OdpovědětVymazat