jak jsme...

...k našemu údolí přišli!

Krásný večer blogerky!

Protože se mně ptáte celkem často, na to, jak jsme na tohle místo k žití přišli, tak tady je příspěvek na tohle téma...     

Bylo jaro roku 2004 a my jsme se už nějakou dobu poohlíželi po nějakém domě, já jsem do té doby žila v paneláku, ale dům na vesnici jsem chtěla vždycky (možná jen s vyjímkou období puberty, kdy mi připadalo každé město menší než Praha děsně nudný) . Věděla jsem , že muž chce něco velkého a rozlehlého a dál od sousedů (po pár návštěvách v Holandsku to chápu, pokud nemáte farmu, většinou se žije v řadovce s velmi malinkou zahradou , kde máte z jedné strany vodu a ze dvou stran sousedy - pokud nemáte štěstí na roh:-) ) . Jednoho květnového dne jsem zahlédla inzerát :

Dům na prodej 10min. od města , 4+1 se zahradou, uprostřed přírody. Dům má také vinárnu a saunu a dílnu .

Cena : cena byla za tohle všechno opravdu zajímavá a v té době odpovídala ceně mého panelákového bytu

Řekla jsem si , že se na to zajedu podívat a že pokud by se to muži nelíbilo, koupím si dům místo bytu sama...

Květen 2004

...zavolala jsem na číslo realitní kanceláře a paní mi řekla , že jestli chci a můžu ať přijedu hned, že tam má zrovna zájemce na prohlídku....

...tak jsem jela, dalo mi trochu práci to místo najít (chápu dopravce , kteří nám dne občas něco vezou a nahoře na kopci se nevěřícně ptají "opravdu tam dolů? Opravdu to někam vede?" )...

Květen 2004

...s druhou zájemkyní jsem se na místě dokonce potkala a po pár měsících jsem i zjistila , že to byla maminka jedné mojí známé...

...to prostředí mě dostalo hned ...

...dům (vlastně domy), to už byl jen detail...

...možná kdybych sem jela v únoru , napadaly by mě myšlenky ohledně spousty věcí , které se musí řešit s bydlením na samotě  u lesa a v údolí , ale v květnu, mi to připadalo naprosto ideální...

...hned jsem volala muži radostnou novinu a oznámila mu, že sama si to koupit nemůžu, protože se k tomu domu na který bych asi  měla,  musí koupit ještě jeden :-)...

...ano ten druhý dům byl důvod proč si údolí nekoupila paní , která se tu byla podívat první...

...naštěstí mého muže ta příroda dostala taky a nakonec celková cena byla přijatelná...

...místností jsme našli ať jsme hledali jak jsme chtěli jen 3 a vinárna byl oddělený sklípek kam se vešlo při dobré vůli 4 lidi a pes:-), saunička byla malinká, ale funkční, jen byla v přístavku u domu , který byl hrozně vlhký a pořád tam žilo spousta velkých černých pavouků a koukali na mě z každého rohu.

Zjistila jsem, že pokud nemáme u domu žádnou trávu, plevel, roští apod. pavouci se tu objeví jen zřídka, ale tenkrát se nám příroda drala do domu ze všech stran, včetně pavouků a tak  jsem si na život s nimi ,velmi těžko zvykala (ale člověk si zvykne na všechno , že jo) :-) 

Náš domek býval pekárna , která patřila ke mlýnu, který stál hned vedle.

Mlýn byl částečně obyvatelný , ale z velké části poškozený propadlou střechou a vlhkostí, původní plán byl udělat hlavní objekt k bydlení ze mlýna, ale postupem času jsme zjistili, že díky tomu, že část domu stála na skále, pak tam byl základ z kamenů a další přístavba z cihel, bylo by hrozně nákladné dům odvlhčit a ani jedna z firem , které jsme tu měli, nám nezaručila , že by se to povedlo tak  aby dům opravdu nevlhnul, pak jsme tu měli statika, který doporučil dům zbourat v podstatě až k základům a tak jsme se po dlouhém zvažovaní odhodlali ke zbourání mlýna , který dokonce začínal byt už i nebezpečný a tak dnes naše údolí vypadá takhle...

Březen 2013

Květen 2013

Květen 2013

Květen 2013

Jako vzpomínka na původní funkci našeho údolí nám tady zůstalo několik kováků...

...nevím v kterých letech se za ně chléb kupoval a jak to fungovalo , tak pokud by jste někdo věděl, tak budu ráda, když se podělíte o historickou informaci:-)

Myšlenka, na stavbu mlýna nového na místě kde byl původní  a na obnovení rybníku, nás stále drží, takže ...uvidíme!

Nudit se určitě nebudeme a třeba jednou začnu péct chleba :-)

Pěkný večer a zítra prima středu!