Mini pokoj pro Maxe...

...v procesu!

Přeji pěkné úterý!

Hned na začátek upozorňuji, pokud jste zarytí odpůrci IKEA, tak už dál ani nekoukejte...

... vybavení je skoro vše právě z IKEA :-).

Původně jsem chtěla nábytek do podkroví na míru nebo vestavěný, ale asi díky svojí neustálé chuti něco někam přesouvat, se mi nelíbí mít kus nábytku, který pasuje jen na jedno místo a měl by tam třeba zůstat na dobro:-))).

Pokoj je docela maličký 3,5 m x 3,6 m plus hodně zkosená střecha ,tam kde se sbíhá s podlahou je vlastně jen 30 cm stěna  a druhá stěna má asi 4m do štítu, to jen pro představu.

Jako všude ani v pokojících nechci zasekat prostor nábytkem, ale znáte to,hračky se hromadí.

Hodně přemýšlím jestli dát udělat vestavěný úložný prostor právě pod to zkosení pod okny (které se v Maxově pokoji budou dělat teprve letos ), ale je spousta otazníků.

Pokud by to byly police s dvířky, tak se zašupovacími aby nezabíraly prostor pokoje , ale díky zkosení se pak budou ukládat malé věci do zadní části police za ty větší věci, kde tak nějak tuším upadnou v zapomnění, když to budou šuplíky , tak potřebují ten prostor navíc na vysunutí... takže zatím nic.

Nejdřív jsem si vše namalovala a spočítala.

A tady vidím velkou výhodu , že si člověk na ikeáckých stránkách všechno najde jednoduše s rozměry i cenou.

Dnes už si jde nechat vše i připravit nebo dovézt a nebo si vytisknout seznam, kde to ve skladu nejdete.

My jsme si to ovšem trochu blbě naplánovali a tak jsme spojili cestu do obchoďáku s odvozem instantního synka na letiště, což byla sobota kolem poledne.

To funguje dobře jako terapie proti nakupování.

Návštěva IKEA v sobotu odpoledne (se třemi dětmi jako bonus) to je trochu nákupní sebevražda :-))).

Andy , která se rozhodla vylézt z kočáru a já k ní v dětském oddělení nestíhala přeskákat hračky a jiné děti, tu nám zachránila náhodná kolemjdoucí. A zaběhnutého Maxe jsme naštěstí taky našli během tří minut, které nebyly zrovna dobré pro moje srdce a tlak.

Ale máme to.

Pak už jen doma se vším vyběhnout dvoje schody  (asi dvacetkrát)  a můžeme se pustit do práce.

Jde to pomalu, když se mi naskytne příležitost a jsme doma jen s Andulkou , zdatně montuji , což ale Andy moc nebaví a tak si našla vlastní zábavu.

Zvláštní je , že tohle kluky nikdy nenapadlo :-))).

Ale nějaký ten základ už máme, látku na povlečení mám objednanou.

Mám radost, že mi moje vyměřování vyšlo na centimetry přesně :-).

Těším na dolaďování a taky na to, až si některé ty ikeácké kousky "hacknem" k obrazu svému :-).

Mějte pěkný týden!