TAK TROCHU Z LENOSTI...

Přeji pěkný den!

Dnes jsem postavila dětem pískoviště.

Víte co je až strašidelný. Jak ten čas letí.

TADY jsem psala o novém pískovišti pro Adíka.

Dnes mi Adík pomáhal nastartovat motorovku a odnosit trámy na pískoviště pro Maxe a Aninku.

A proč píšu, že z lenosti.

Protože jsem hledala na internetu pískoviště.

To které se mi líbilo, bylo za naprosto neskutečnou cenu, to co bylo za cenu, která se mi líbila bylo naprosto nekvalitní a mrňavý.

A tak než se s tím hledat, nebo čekat až bude mít můj muž čas, vrhla jsem se na to sama.

Ale.

Ale k tomu bylo potřeba nařezat staré trámy na patřičný rozměr a pak i prkna.

Motorovkou.

Naštěstí je moje fobie na motorovku a další "chlapské" nářadí a nástroje menší, než fobie z pavouků!

A tak jsem se do toho s pomocí Adama pustila.

Výhodou byla motorovka , kterou mu kdysi koupil muž a je to taková dětská nebo možná ženská verze (velikost).

Ale ze začátku mi ji musel nastartovat Adam.

Benzín v ní naštěstí došel až po uříznutí posledního 

prkna:-))).

Jenže pak to bylo všechno takový ostrý plný třísek, stejně jako naše ruce, protože "na co rukavice ?" že .

A tak jsem se ještě odhodlala zapojit jakousi brusku na kterou se nalepí takovým sucháčem smirklpapír a se dřevem to dělá divy.

Jen ten sucháč na té brusce se mi po prvním broušení odlepil, tak pomohla tavná pistole a jelo se dál.

To broušení mě naprosto nadchlo, hlavně to jak potom to dřevo vypadalo a na dotek bylo hladký.

Na zašroubování jsme taky použili šroubovák na baterii, ale ta nám po prvních dvou šroubech taky klekla a tak ten druhý šroub Adam dotloukl palicí :-))).

No a tímhle stylem "patamat" se nám to nakonec povedlo!

Jo a slunečník je nápaditě zastrčen mezi šprusle lavičky a k noze připevněn stahovací páskou.

A drží ! :-)

A to nejdůležitější...

...spokojené děti :-).

Jasně, že můj další výtvor ze dřeva už bude mnohem profesionálnější :-)

Mějte prima večer!

Já doufám, že nakonec dorazí ta slibovaná bouřka a zalije mi zahradu, kterou jsem pod přívalem slibů z radia, večer nezalila:-).

A ještě nakonec, moc díky mému muži, že mi umožní naučit se věci, který kdyby dávno udělal sám, tak asi nikdy neumím :-))).