Tak konečně ...
...ta rajčata dozrávají. Krásný den přeji! Než se pustím do dnešního článku, chtěla bych vám zase jednou úplně obyčejně, ale opravdu ze srdce poděkovat. ❤️ Za to, že sem chodíte, čtete mě, píšete mi komentáře a sdílíte se mnou svoje myšlenky, zkušenosti a často i kus svého života. A moc děkuju také všem, kteří mě podporujete příspěvkem na kafíčko. Věřte, že to pro mě není samozřejmost a že pro mě vaše podpora opravdu znamená hodně. Nejen finančně, i když právě teď samozřejmě i to hraje svoji roli. Ale hlavně proto, že díky tomu vím, že to, co tady už tolik let píšu, má pro někoho smysl. Že na druhé straně obrazovky někdo je. 😊 Takže děkuju. Opravdu. ❤️ Na zahradě u přítele začala konečně dozrávat rajčata. A bylo docela zajímavé zjištění, že pro jejich dozrání asi nebylo potřeba tolik slunce jako spíš vody. Keře jsou obsypané už dlouho, ale postupně jsme trhali jen ta rajčata, která zčervenala. A nebyla to ta, která jsou celý den vystavená slunci, ale naopak ta schovaná uprostřed zalis...
Určitě se takto vytrhané stuhy dají využít. Vypadá to dobře, svým způsobem neokázale, ale jedinečně. Líbí se mi to.
OdpovědětVymazatHezké tvůrčí dny, Lucie !
Hanka
Mne také moc, uvítala jsem, že jste opět občas začala psát blog. Sledují ho od narození Maxe
OdpovědětVymazatMám moc ráda Váš blog ... prosím pište dál .... byla jste první, čí blog jsem začala sledovat, takže to už pár let bude :-).
OdpovědětVymazat