Pozdním létem...

 ...letem naším světem.

Krásné dny přeji!

Konec prázdnin byl u nás ve znamení dostát slibům. A protože výlet na vodu jsme dětem slibovali už minulý rok a letos od začátku prázdnin a kvůli deštivému a chladnému počasí jsme termín a akci stále odsouvali.

Tak poslední prázdninový víkend to klaplo!

Výlet zařizoval můj přítel a za to jsem fakt moc ráda, nicméně až cestou do Sázavy, kde jsme nechávali auto a cestovali vlakem do Českého Šternberka pro lodě jsem začala cítit trochu obavy , jestli to vůbec dáme. Protože poprvé pojedeme na kánoích a ne na člunu a já tu loď musím nejen pohánět, ale i řídit.

Děti vymyslely super hru. vybraly jsme 3 slova a pokud je někdo během dne použije musí udělat 10 dřepů. Jedním z těch slov bylo pádlo... takže hodně srandy jsme si užili už během půjčování lodí a "klacků na pohon lodi". Holky z půjčovny SAMBA, říkaly že se k hraní přidají :-).

Po celém dni by jsme myslím těch dřepů měli všichni pár stovek.

Ukázalo se, že moje obavy jsou oprávněné, řízení lodi mi jde stejně "dobře" jako řízení jiných dopravních prostředků a tak zatímco trasa kterou jsme za dva dny ujeli měla 38,5 km já najela určitě mnohem víc. A jelikož mi to tak pěkně "šlo" můj přítel si sbíral u mých dětí plusové body, protože  na lodi s ním nemusely vlastně ani pádlovat a stejně na mojí loď věčně někde čekali.

Sjížděli jsme trasu z Českého Šternberka do kempu do Sázavy. Tam jsou kempy dva první jsme k nelibosti dětí (a k mojí libosti) minuli, plili jsme jen okolo a skákací hrady, diskohudba, klouzačky, stánky a různé atrakce mě zaručeně odradí. V dalším kempu byla situace mnohem příznivější a ani děti se tam rozhodně nenudily.

V kempu Pod vrbou se navíc mohly plácat a koupat pod jezem, stan jsme měli hned u vody ( rybníček nebo asi slepé rameno Sázavy), byla tam spousta dětí a u kiosku hřiště.

Po příjezdu jsme stihli dojít pro auto a postavit stan, ihned na to se spustil slejvák, ale ani ne do hodiny už zase svítilo slunko a potěšilo nás parádní duhou.

Vezli jsme si v autě bedýnku se dřevem a tak jsme si opekli buřty a chvíli poseděli s kytarou a nejen mými dětmi u ohně, po setmění se děti zabavily s baterkou naháněním netopýrů a že jich tam bylo:-).

Pak padly únavou a my se s kytarou přidali ke partě hudebníků v kiosku a hrálo se a zpívalo až do půlnoci.

Ráno jsme se probudili do krásně mlhavého počasí, které se už během snídaně proměnilo v parádní slunečno.

Pravda , domů jsme se dostaly až večer a to jsem trochu těžce nesla , protože druhý den se šlo nejen do práce , ale opět i do školy.

Start září je nakonec pohodový a když mám pocit , že je všeho moc, popadnu košík a vyrazím do lesa. Kde i když houby nerostou vždycky si z lesa odnesu nějaký poklad  - i kdyby jen pročištěnou mysl a lepší náladu. 

A víte co? Tu lepší náladu si nesu i když jdu do lesa už s dobrou náladou :-).

Občas se doma objeví nějaká ta sezónní dobrota a tak máme právě na stole drobenkový koláč hruškový. Peču ho už léta víceméně stejně TADY RECEPT  jen jsem obměňuji ovoce. Tentokrát jsou to hrušky oloupané pokrájené na větší plátky namočené v kávovém rumu s trochou skořice a hřebíčku a posypané zbytkem mandlí .

Tímto se pro dnešek loučím.

Dnes mě čeká opět milé setkání s kamarádkami.

 a před sebou mám pracovní víkend , protože mi přišly látky na Vaše objednané polštářky a tašky a taky mám nastříháno z těch nových  a na to už se moc těším.

Budu ráda , když mi dáte vědět jestli Vás to tady na blogu baví.

Lucie.