10 LET

 Krásný den přeji!


Tak už je to 10 let, kdy píšu svůj blog.

Před deseti lety, jsem trávila 6 týdnů doma, můj nejstarší a tehdy jediný syn měl zlomenou nohu a tak jsem brouzdáním na netu narazila na blogy. Přišlo mi fajn zaznamenávat si takhle svůj život a tak jsem založila já ten svůj.

Přemýšlela nad tím o čem bude a jak se bude jmenovat. Napadalo mě že mě baví zařizovat bydlení a název spojit s naším mlýnem, napadla mě rodina a spojit název s ní, ale někde uvnitř jsem věděla, že bych ráda měla něco svého, co bude moje co bude spojeno s mým životem. A tak jsem se rozhodla pro název blogu spojený s mým jménem a anglickým výrazem, který ve všech svých významech odpovídá tomu o čem můj blog je.


Po nástupu do zaměstnání, jsem se před Vánocemi musela ještě na maximum věnovat mému obchůdku a po náročné léčbě mě i lékaři varovali, abych do toho šla pomalu. A tak jsem tedy některé aktivity musela odsunout.                                             


Bylo to náročný, protože začínat ve 43 letech, po léčbě rakoviny naprosto od nuly. To je výzva. Přijala jsem si a dala jsem svoje sebevědomí do pořádku. 

Někde hluboko ve mě jsem chtěla žít svoje hodnoty, ale byla jsem si tak nejistá které to jsou a hlavně jestli můžu. 

A víte co?

 Dnes už vím jistě, které to jsou a nejen že vím, že můžu. 

Vím, že musím.


Takže tady je pár obrázků z doby od října do dnes.


Do lesa chodím opravdu často.


Děti les milujou.



Naše bydlení mě moc baví, jsem tu opravdu moc spokojená,

Za terasu a zahradu jsem moc vděčná.


Padora je tu taky moc spokojená.



Maluju.




Pro radost


Pro duši





Pro vás.

A dokonce jsem i věčný kalendář vytvořila.


Anička oslavila 5 té narozeniny.


Vánoce s dětmi a s babičkou jsme si moc užili.


A zasněžený les je pecka.

Blbneme jak malý děti.





Je super procházet se po zasněžených lesních cestách jako první :-).

Snaha o selfie.




A tady momentka, když mi zrovna během procházky volala jedna moje čtenářka.
Moc jí tímto zdravím.



Adam oslavil 14té narozeniny.


A zrovna teď mám čas na blog, protože děti si prodělávájí covid u ex. Adam už je z toho skoro venku a prťata pozitivní .


A tak i tady na blogu přeji ještě mnoho zdraví do roku 2021.


A ať Vás provází vše co jsem vepsala do mého PF 2021.


A tady ještě odkaz na můj první příspěvek na blogu.

Komentáře

Luci, držím pěsti, ať se daří, vše! Blog mi jednu dobu hodně zpříjemňoval mateřskou, denně jsem se na články těšila, když tam nebyl, doufala jsem, že brzy bude:), většinou byl. Takže dodatečně díky. M.
Ali píše…
Ani nevíte, Luci, jak ráda Vás tu zase vidím. Sleduji Vás i na IG, ale přeci jen blog je pro mě příjemnější prostředí. Váš příspěvek mě mimo jiné donutil podívat se, jak dlouho si píšu blog já - od roku 2010. To je neuvěřitelné, co ten čas dokáže. Moc Vám držím pěsti!
Inka píše…
Milá Luci, já začala psát blog před 7 lety a tvůj blog byl pomalu jedním z prvních, které jsem v tom úžasném světě objevila. Od té doby sleduji tvé" kroky" a raduju se s Tebou i smutním..Život jde pořád dál a těch radostí by mělo přibývat.. a já ti moc, opravdu moc přeji, aby se tvůj život stal pro tebe velkou radostí, abys měla na čem stavět, aby všechno zlé šlo jinou cestou a tvůj směr byl už jen a jen správný..Posílám ti opět velikou dávku pozitivní emergie, tak jako jsem ji kdysi posílávala Věrce...nevím, jestli to pomáhá tobě, ale já cítím, jak to pomáhá mě...je to tak málo, co člověk může poslat dál..a když nic jiného, tak alespoň krásná slova, která mě tady v blogovém světě provazejí již tolik let. Luci, těším se na podobný příspěvek za dalších 10 let a užívej života, radosti i té nové cesty..Inka
PS: Ani nevíš, jak velikou radost mám z výhry tvého plakátu..
Plihalova píše…
Já Vám moc děkuji, v těžkých dnech jste mi pomáhala, v lepších byly dny díky Vám ještě lepší. Vše vyvrcholila ztrátou domova. Zvedám se a jdu o kus dál. Zkomplikovane maminčinou vážnou nemocí, opět mi pomáháte. Říkám si, ano je Ti 52let, ale dáš to. Paní Lucie to zvládla sama s dětmi, Ty to dáš s manželem a s nemocnou maminkou. Krásné dny ve zdraví všem. Děkuji moc za vše, milá L. JP
Anonymní píše…
Hurá, jste zpět.....přeji JEN TO DOBRÉ do dalších dnů. Z Jizerek zdraví Olina
Lezarts píše…
Báječné, zase si číst na Tvém blogu! Známka toho, že jsi 😊 a stále plná inspirace👍
Přeji, aby tento rok, ale i ty další byli naplněny zdravim a radostí!
Unknown píše…
Moc se těším na další články, vždy mě zahřeje na duši. Přeji ti, ať je každý tvůj den prožitý podle tvých představ.
Milá Lucie, tvůj blog byl jeden z prvních, které jsem začala před léty číst. Vždy byl velmi inspirativní. Sleduji tvůj nelehký život a doufám, že už bude jen líp.
Hodně zdraví. Jitka
Magda píše…
Luci, moc děkuji za to, že jste!
Mon café blog píše…
Luci držím pěsti a ať se daří. Je to hodně inspirující :-)
I komplikovaná cesta životem může nabrat správný a radostnější směr. Přeji Vám pevný krok a hlavně kupu nejcennějšího zdraví.
Alena
Carolina Mia píše…
Inko, pomáhá to a i proto vracím půjčené a posílám též dál. Luci tobě přeji hlavně zdraví a stálou inspiraci na cestě životem. Nezbytnou radost v blogerskem světě. Lásku a štěstí. Těším se na setkání. Věrka
Anonymní píše…
Držím Vám pěsti at se daří moc krásné fotky
hodně zdraví celé rodině Lida
Alexandra píše…
Tak to je krásne. Desať rokov je skvelé číslo. Moc sa mi páči váš domček, už len z fotiek z toho cítiť skvelú energiu.
xxAlexandra z MS ALWAYS LATE
Marcela K. píše…
Paní Lucie přeju Vám všechno dobré, moc moc zdraví a děkuji za Váš blog. Máte můj velký obdiv. Marcela
Dáša F. píše…
Lucie, na Tvůj blog chodím už dlouho a moc ráda. Vždy jsem obdivovala vaše Vánoce na mlýně, ty obrovské stromy, ale i ta rodinná setkání. Narozeninové oslavy dětí, výlety do přírody, tvoření, malování, plechové hrnečky a spousta dalších krásných inspirujících příspěvků, to vše mne baví.
Přeji hodně zdravíčka, snad už bude jen lépe a to nejhorší máš za sebou. Nové bydlení je krásné, vše s citem laděné, moc útulné. Těším se na další příspěvky a teď jdu nakouknout na Tvůj prví příspěvek. :o)
Přeji krásné dny a moc gratuluji k 10. výročí blogu. D.
Alena píše…
Vtedy som si ťa našla, Adam mal tri roky a chodila som na mužov počítač, gratulujem, držte sa!
Mery13 píše…
Ahoj Lucko, tak už je to 10 rokov...teeda ten čas letí. Normalne si pamätam ako som ťa začala sledovať hneď zo začiatku až doteraz. Ako nádherne si ten mlýn zveľadovala ženskými rukami a tvojím citom pre krásu. A zrazu si inde, samozrejme neviem čo sa stalo ale držím palce vo všetkom, si perfektný človek a maš nádherné deti. A aj toto bývanie ako inak ... s citom a noblesou zariadené. Veľmi, veľmi rada ťa navštevujem a neskutočne ma mrzí že ešte aj ta choroba ťa musela navštíviť, aaaach... posielam veeeeľa dobrej energie, viem že sa ti to zíde, prešla som si tiež niečim podobným a vždy ma potešilo aj pomohlo a hlavne liečilo...
Obdivujem ťa aka si silná, neviem si ani predstaviť ako by som dokázala ja žiť inde ako som teraz. Prekrásne maľuješ, jeden plagát krajší ako druhý. Už sa teším na ďalší príspevok, dúfam že čoskoro napíšeš, cmuk pozdravujem Mery13
Isabella Charlotte píše…
Sürgős hitelajánlat.

Üdvözlet, sürgős szükség van-e sürgős kölcsönre, számlák kifizetésére, ingatlanvásárlásra, üzletre stb. Megbízható hitelező társaság? Ez a lehetőséged. 2% -os kamatozású hiteleket kínálunk. Kérjük, küldjön egy e-mailt a kölcsönről: (inforamzanloan@gmail.com)
Peťula píše…
Zdravím vás, moc hezké fotky i články. Přes fotky z vás vyřazuje neuvěřitelná životní síla. Alespoň já to tak vnímám a cítím. Děkuji, že jsem zrovna dnes narazila na vaše stránky. Potřebovala jsem si připomenout co je opravdu důležité a hodit depky za hlavu. Díky...
Valounek píše…
Gratuluji k výročí blogu. My letos slavíme 10 let od svatby. Taky krásné výročí. Manžel mi k němu před měsícem dal krásný zlatý prsten, úplně mě tím dojal a překvapil. Zvlášť když vím, jaký problém mu dělá vylézt z komfortní zóny a jít třeba do klenotnictví. I když je pravda, že teď asi objednával na internetu, nebo vlastně nevím, jak to bylo s klenotnictvími a jak dlouho ho měl schovaný. Každopádně mě tím překvapil a skoro dojal. :))
Ješitná blondýna píše…
Výročí jsou vždycky fajn příležitost, jak si něco připomenout. My s manželem slavíme pravidelně každý rok a vždycky si dáváme nějakou drobnost. On pro mě má teda většinou nějaký šperk. Ví, že mám ráda chirurgickou ocel, protože kvůli alergiím toho moc jiného nosit nemůžu, takže od něj většinou dostanu nějaký šperk z chirurgické oceli a já jemu dávám většinou nějaký zážitek. Naposledy jsme byli společně na únikovce. :) To mi připomíná, že se zase blíží srpen, tak bych měla pomalu něco začít vymýšlet. :)
Sapik píše…
No, já tedy nevím jak jsou na tom vaše děti, ale třeba ty naše ty počítače docela dost dobře ovládají, častokrát i lépe než my samotní a tak si myslím, že je vlastně docela dost fajn, že ty děti ty počítače mají. Ono je třeba nezapomínat na to, že je ten počítač s největší pravděpodobností bude jednou živit. Jedinou nevýhodou snad může být však to, že jsou docela dost drahé. I my nedávno pořizovali pro naše děti počítač a pořizovali jsme jim ho z této stránky zde ... Pořizovali jsme tedy repasovaný, ale ono to jako první počítač bohatě stačí.
Barbora píše…
Luci jsem moc ráda, že jsi po dlouhé době napsala zase článek ♥
Tvůj blog neodmyslitelně patřil několik let k mému ránu s kávou, než jsem se pustila do práce. :) Některé Tvé články jsem četla opakovaně a i teď se k některým starším moc ráda vracím. Pro tu úžasnou atmosféru který z fotek a Tvého psaní vyzařuje :)
Marta píše…
Jakmile nevidím dlouho manžela a pak přijede ze služební cesty tak jsem celá bez sebe. Dochází to až tak daleko že jsme si už 2x zapomněla klíče a musel mně přijet vysvobodit večer zámečník praha 4. Manžel zase odjel truckem do německa, tak jsme to provedli na parkovišti.

Populární příspěvky z tohoto blogu

poloostrov Hel Polsko

novinky...

Stědrý den...