Moje děti...
...tvoje děti. Krásný den přeji. Původně jsem chtěla jen stručně odpovědět v komentářích, ale mám pocit, že tohle je poměrně rozsáhlé a komplikované téma. Je to taky křehké téma… tenký led A to jak v samotném vztahu, tak i ve veřejné diskusi. Já s tím mám za svůj život už docela bohaté zkušenosti. Tak si dovolím se o tom trochu rozepsat. Je to náročné pro všechny. A je na nás dospělých to uřídit. Já sama jsem vyrostla v prostředí, kde spolu rodiče byli, dokud je smrt nerozdělila. V dobrém i zlém. Moji rodiče toho ustáli hodně, i to nejhorší. Smrt dítěte, čerstvě dospělého. Pak jsem se narodila já, proto ten věkový rozdíl se ségrou Ráda bych napsala, že to ustáli spolu, ale nemyslím si to. Myslím, že si všechny strasti a někdy i radosti řešil každý sám. A možná i radši Hádali se hodně, často a jednou za čas to vypadalo i na rozvod. Já jako dítě jsem to vnímala, ani nevím, jestli si to uvědomovali. Neznala jsem právní systém, jen jsem tušila, že bych asi musela zůstat s jedním...
