Lucie Living

Přeji krásný start víkendu! Malování je jednou z věcí , která mi pomohla v nejtěžích chvílích. Měla jsem roky svázanou duši, měla jsem vytvořený představy o tom jak má můj život vypadat. Chtěla jsem tradiční rodinu, pohodu a klid, vytvořila jsem si v hlavě obraz svýho života a malovala a vylepšovala jsem ho každý den, kdykoli mi někdo udělal na můj obraz kaňku , šla jsem z ní udělat něco hezkýho, něco co by zapadlo do mého obrázku. Vždycky jsem chtěla aby mi obrázek někdo pochválil. Proto musel být pěkný, líbivý, podlézavý. Určitě se najde někdo, kdo mi mé dílo pochválí a já budu mít pocit, že moje energie nepřišla nazmar. A fungovalo to, docela dlouho, ale bez toho vnitřníh klidu, bez pohody. Až jednoho dne , kaňky byly hodně černý a bylo jich hodně a z celýho mýho líbivýho obrázku zbyla hromada rozmočenýho šedýho papíru. Víte jek to vypadalo? Přesně, pohled na můj obrázek připomínal pohled do latriny. Moje energie byla pryč a nezbylo po ní nic, nebylo z čeho brát. Když jsem se znovu ...

Krásný večer (den) přeji! Kdo by nechtěl, že? Mít se fajn. Je to o nastavení mysli. Ano souhlasím.  A člověk si to nastavení musí zařídit sám. Jak? Nevím.  Ale je to asi týden, kdy se něco stalo a já se mám zase fajn. To, že mě nový typ chemie tolik neničí, to už třešnička na dortu. Moc ráda bych to nějak předala, jako radu, univerzální návod. Pro všechny kdo se cítí pod psa, ale nejsem si jistá že je to vůbec možný. Mě samotné vlastně taky nepomohla žádná jedna konkréktní věc.  Ale chtěla jsem to moc. Opravdu jsem chtěla mít zase pocit, že se mám fajn. A najednou je tu. Skoro ze dne na den. Žasnu nad tím. Mám se fajn. Jsem za ten pocit opravdu vděčná. Opravdu hodně mi pomáhá vídat se často s přáteli a mluvit s nimi, mluvit s lidmi a sdílet. Konečně mám pocit , že můžu žít v souladu se sebou samou.  To je asi hodně hodně důležitá věc. Nedělám vše správně, ale dělám a jednám tak, jak to já cítím jako správné. Z dnešní večerní, konečně letní procházky. Mějte krásný dny...

Krásný den přeji! Dnes jsem druhý den po chemoterapii a je mi dobře, moc dobře. Je mi dobře fyzicky i na duši. Schodila jsem ze sebe horu kamení a konečně cítím po letech zase pohodu. Piju už třetí kafe (to samou radostí, že si ho můžu dát) a tlacháme se ségrou, třeba o kadeřníkovi. Kam má dnes ségra konečně po koronaviru namířeno a kam já ještě nějakou dobu nemusím :-). Pokud není slunce a nebo zima, chodím nejradši s holou hlavou. Je to hrozně příjemný. To že se mi lepší nálada poznaly i moje pokojovky. Jedna velmi chřadla, společně se mnou a teď má už i pár nových lístků.  Na odpoledne mám zase v plánu pár návštěv u přátel a taky chci naplánovat, jak ušít dětem do pokojíčku vlaječkovou girlandu. Mám tu už nějaký pátek látky v barvách co se mi moc líbí. Látky jsem nakupovala TADY . Mám zase spoustu chuti a nápadů. Tak snad se mi povede tady na blogu odrazit moje pocity. Taky dolaďuji ložnici. Neměla bych tu moc vrtat a natloukat do zdi, ale to se mi moc nedaří. Nová kytička od Zu...

energii! Přeji krásný den všem. Minulý týden jsem tu měla prcky a užívala jsem si jejich bezedné energie. Po dlouhé době jsem zvládla týden s dětmi. Zní to jako banalita, ale pro mě to byl opravdu výkon.  Měla jsem pěkně na každý den naplánovanou nějakou akci, protože tady v bytě moc dlouho nevydrží v klidu a když se tihle dva dostanou do ráže, tak je mi opravdu líto sousedů pod námi.  Většinou se zabaví u malovaní, stříhání, lepení, vaření, pečení. To je sice relativně klídek, ale úklid si zase něco energie odčerpá :-))). Na oslavu dne dětí se tu mihnul i Adam. Ten už pomalu míří do věku ještě dítě a už chlap, což v praxi znamená: dárky ke dni dětí ano, ponocovat taky ano :-). Ale velkou část dne jsme vždy trávili venku a nebo na návštěvě. Navštívili jsme budoucí Maxovu spolužačku a ta prckům půjčila koníky, navštívili jsme všemožné kamarády a kamarádky a hlavně všechny kdo mají zahradu a nebo je možnost vyběhnout po okolí a pořádně si zařádit.   Snažila jsem se zajistit...