Lucie Living

...naší slečny:-) Přeji krásný den! Když jsem čekala třetí mimi, říkala jsem si, že to bude finančně nenáročné :-), protože po klucích mám spoustu věcí a dost je jich i v neutrálních barvách. Ale hned jak jsem zjistila, že je to holka, popadla mě panika, že nemám nic... ...ale vůbec nic růžového (možná by se našlo jedno triko po Adamovi s límečkem ), žádnou sukni (což je přece jasný, že novorozeně nutně potřebuje ), nic holčičího do vlasů (jakoby snad Anna nějaké měla ) a taky bylo jasný, že Anička potřebuje na hraní panenku :-))) ! Další zádrhel byl, že Anna byla poloviční než kluci a tak jsem na ní vlastně neměla žádné oblečky. Samozřejmě hned jak se rozneslo, že je to holka, její šatník se začal plnit spoustou malinkatých věcí v růžové a ještě růžovější (kterou si zatím pořád ještě užívám) a spousta těch věcí jsou šaty a sukně  a pokud by si snad chtěla hrát, tak panenky už má tři ! A dokonce už má i několik čelenek do vlasů :-))). Ale protože holč

...v army stylu :-). Nejprve moc díky za všechny gratulace! Přeji pěkné úterý. A vítám jaro :-))). Každý rok se s Adamem domlouvám na tom, na jaké téma oslavu uděláme. Vojenskou tématiku jsem dlouho odmítala, stejně jako kupovat mu zbraně, hlavně ty, které jako zbraně vypadají. Ale nakonec jsem povolila a tak byla oslava v maskáčích.  Zbraně nekupujeme, kromě vodních pistolí a dětských pistolí nerf, které sice střílí, ale jen měkké pěnové náboje a děti si s nimi neublíží.  Ale děti ti stejně něco najdou a střílí po sobě. Třeba jen nalezeným klackem:-). Máme doma asi jen jednu pistoli, která trochu jako pistole vypadá, Adam ji dal na hraní Maxovi, ten si pěkně hrál a cucal hlaveň :-). Děti byly stylem army nadšené:-). Hodně věcí se dá koupit přes různé eshopy s party tématikou. Trochu mě mrzí, že ani přes tyto obchody se mi nepovedlo objednat vše na jednom místě, girlandy v podobě praporků neměli vůbec, ani  jen tak maskáčovou látku jsem nesehnala, p

...9 ! Letí to, když jsem začala psát blog, slavil čtvrté narozeniny a nejednou už je tak velký. Nedávno mi říkal, že by chtěl zůstat malý, nevyrůst a bydlet pořád s mámou a tátou. Trochu jsem se divila, já když byla malá, tak jsem se moc těšila až budu velká :-))). Chtěl by zůstat malý, ale narozeniny by klidně slavil 3x do roka :-))). Mějte prima den!

...a já taky! Přeji krásné, zimní pondělí! Víkend se povedl. Nasněžilo! Ano, na některých místech republiky bylo počasí štědřejší, ale já jsem ráda i za tu trochu. Děti nadšené a pro Maxe to je vlastně první sníh, který vnímá. A myslím, že ho vnímá jako obrovskou zábavu... ... víc než jízda na pekáči, ho baví jen tak si v něm capat, nabírat ho a házet po bráchovi... ...ale ani verze kde kdy brácha hází na něj nezklame, naopak nevadí mu ani sníh v obličeji, ani za krkem, ani zmrzlé ruce a mokré ponožky, protože ve snaze dohnat bráchu... ...občas ztratí botu:-). Já jsem hrozně ráda za to jak se Adam o Maxe stará, dokonce jsem je mohla i chvíli nechat samotné na zahradě, jedním z důvodu bylo to, že nabalený Max rovná se pomalejší Max a tak jsem neměla strach , že by bráchovi v nestřeženém okamžiku zmizel:-). A já měla doslova blažený pocit, když jsem je pozorovala za oknem . Malej brácha sice dobrej, ale přecijen  koulovačka

...sama venku:-). První týden sama doma. Sama... ...s dětmi:-). Každý se mě ptá, jestli se sama doma nebojím. Tak jak jsem se kdysi bála, tak už se nebojím. Ale bojím se jinak. Bojím se, aby se něco nestalo dětem nebo mně, abych nemusela řešit nějakou událost, které jsou s dětmi dost časté, třeba noční nevolnosti nebo loňská zkušenost s Maxovou laryngitidou, nebo nějaký úraz. Kdykoli Max zachraptěl nebo si jen lehce odkašlal, naskakoval mi v hlavě scénář jak bych zrovna v tu chvíli řešila jeho odvoz do nemocnice, kam s dětmi nebo koho zavolat k dětem. Asi to znáte:-). Ale dnes ráno, když vysvitlo sluníčko na čerstvý poprašek sněhu, nechala jsem doma s dětmi návštěvu a vyběhla na chvíli ven. Samozřejmě s foťákem v ruce. Nebyla jsem venku dlouho, ale stačilo to na dobytí energie a taky skoro na omrzliny na prstech u rukou :-))). Tak snad něco pěkného pro oko, před víkendem... ...trocha sněhu a sluníčko.

...tak jsem nahoře. Přeji krásný pátek! Tím, že jsme udělali strop a podlahu nad kuchyní a koupelnou vznikl pod střechou celkem velký prostor, samotné nás to překvapilo.  I když se nakreslilo spoustu plánků s rozměry a neustále jsme měnili umístění trámů tak, aby nebyl strop dole moc nízko a zase podlaha nahoře moc vysoko, tak nás finální, ta reálná verze, velmi mile překvapila. Nejen že vznikly dva pěkné dětské pokoje, ale i prostor, který je otevřený směrem do obýváku.  Ale jak ho nazvat, to zatím nevím. Napadá mě herna, ale tak už bych klidně mohla říkat současné obývací místnosti, která je teď taky trochu kočárkárnou :-))). A protože část obýváku si vzaly schody a další část dva kočárky, několik věcí z obýváku bylo přesunuto sem. Můj pracovní stůl, skleník z jídelny... ...koberec, nějaké hračky, křeslo, lampa a stolek. A taky pár polštářů a jedna nová komoda na hračky. Tak moc ráda bych ten prostor zachovala co nejvíc vol

...než o sněhu:-))). Přeji krásnou tří královou středu! Konečně nám nasněžilo, ale ono když nasněží nám, tak to už bývá většinou celá republika pod sněhem, takže to není nic speciálního:-))). Včera začal padat a dnes pokračuje. Nečekala jsem to. Jak jinak :-))). A tak se opět nedostanu z domu. Což může někomu přijít trochu paradox, protože už koncem léta jsem si jela pro nové auto u kterého bylo, jedním z kritérií nákupu, že musí mít pohon na všechny 4...abych se i v zimě odsud dostala. Ale vzhledem k průběhu počasí doposud (a trochu i jiným starostem), jsem nijak nespěchala s nákupem zimních pneu :-))). Tak už jsou objednané a do konce týdne budou snad i nazuté...to už bude ale zase teplo a protože na další nadílku už budu připravená, tak počítám, že by pak mohlo přijít jaro. Okno v jídelně si zabrala Anna... ...a pochrupuje si tam spokojeně celé dopoledne, kdy jsme doma jen my holky.  Do nového roku si dávám předsevzetí... ...nauči