Lucie Living

...a skoro rozvod :-) Krásné úterý přeji! Určitě už čekáte na nějakou reportáž z našeho výletu, jste zvědaví kde jsme všude byli, když už jsem si tu vyžádala tolik tipů, kam se kolem Lipna podívat. Tak reportáž bude, ale zase tak moc jsme toho nenavštívili, měla jsem velké oči. Děti mě opět přesvědčily, že vyrazit si na 4 dny, opravdu nemá cenu. Pokud si totiž spočítám poměr stresu s balením, cestou , aklimatizací a  dovolenkovou pohodou, je to výrazně ve prospěch stresu. A pokud máte hodně zaměstnaného tatínka, který se k vám na výlet vlastně jen přidá, ale celou dovolenou je myšlenkami stejně v práci, máte pak místo tří dětí , děti čtyři:-). Takže začnu mínusama. Cesta dlouhá, s prckama celý den na cestách a ze 4 dnů nám na dovolenou zbývají dva. Ubytování jsem vůbec nevychytala, domek nebyl oplocen a tak jsem se nevyhnula stresové situaci, kdy jsem si odskočila na toaletu a poprosila Adama aby juknul na Maxe, ten jezdil na tříkolce kolem domu a

...kolébka:-) Přeji krásnou středu! Je to sice taková prkotina, jen jsem odstěhovala kolébku ve které už Andy stejně pár měsíců být nemůže, protože by vyskočila. Přestože kolébka stála v rohu místnosti, dokázali se její nohy přimotat mezi ty, které se zrovna snažily projít kolem :-). Ale pro mě je to jako takové finální rozhodnutí, že Andy už není miminko a ani není další mimi v plánu. Jednak já už mám svůj věk a pak je taky velké riziko, že by případné další těhotenství bylo stejně rizikové jako to s Andy a kdyby nebylo toho trochu dramatického závěru mého těhotenství, tak bych to asi tolik neřešila. Ale i tak, jak víme, nikdy neříkej nikdy:-))). Každopádně kolébka si bude muset počkat až se odhodlá nějaký další člen rodiny. Pak bude zase moci chovat miminko a podrážet nohy těm kdo se jdou miminkem kochat:-). A já mám volný kout.   Můžu přemýšlet co s ním, zatím jsem tam přestěhovala fotky. Jinak momentálně mám plné vázy zlatobýlu...

...z víkendu! V sobotu bylo opět vedro k padnutí a tak si to tu Andy štrádovala jen v prťkách. Tyhle kaťky s volánkama jsem koupila v sekáči, ale jsou úžasný, hned si říkám jak je skvělý mít holku :-)))). Ale Andy u nás teď nejčastěji najdete takto... ...a protože si občas ublinkne, nosí plenkové tričko, takže si to po sobě hned uklidí :-). Doufám, že se její ublinkávání spraví s tím, jak bude snad postupně trávit čas víc ve vzpřímené poloze. No a v neděli bylo najednou všechno jinak a venku lilo jako z konve. Přesto, že bylo hodně mokro, trávili jsme venku vekou část neděle, protože Maxovi se to extra líbí, hlavně, když jsou kaluže. Ale po obědě to chvíli vypadalo, že by si Max i Andy dali spánek společně v mojí posteli. Chvíli tam spokojeně leželi vedle sebe a Max Aničku jen občas pohladil. Jen do chvíle než jsem vzala foťák:-). Takže rochod a každý do své postele :-))). Doufám, že to nezakřiknu, ale snad se

...s HNST.LY Přeji prima pátek! Když jsem dostala po roce a půl nabídku,  znovu udělat nějaký styling výrobku, pro obchod HNST.LY, neváhala jsem ani vteřinu. Věděla jsem, že se mi dostane do rukou opět nějaký povedený produkt vyrobený poctivě, pečlivě a že bude krásně vypadat. Ovšem když jsem rozbalila koš značky Catness design   , byla jsem překvapená. Věděla jsem zhruba  co čekat, na obrázcích vypadají koše a i další výrobky úžasně, ale v reálu, jsou ještě lepší! Materiál ze kterého je koš vyrobený, je příjemný na omak a pěkně pevný, takže koš drží tvar, kožené detaily jsou taky poctivými kousky kůže a prostě ten dojem na omak a reálný pohled je možná i nezachytitelný na obrázku. Příběh této značky si můžete přečíst tady  . No a teď už k našemu příběhu:-). Moje představa, jak si koš pěkně naplním, tím, oním a ještě něčím a budu si ho fotit  na nějakém pěkném místě u nás doma, vzala rychle za své. Občas se stane že děti po obě

...velkej brácha:-) Krásný čtvrtek, přeji. Kdykoli je možnost nechat si prťata hrát spolu, nechám je. Max zatím vypadá, že má Andy hrozně rád a pořád se jí snaží něco ukazovat a učit. Někdy je hodně starostlivý a když se Aninka někde poblinká, během jejích výprav po obýváku, honem shání plenu a volá mě a ukazuje a opakuje Anna Anna Anna:-). On toho totiž zatím moc nenamluví. Umí pár slov, pak má několik výrazů svých , které jsme převzali za vlastní. Třeba čuc. To když jednou s tetou na hlídání, zhasínali a rozsvěceli světlo , při každém zmáčknutí vypínače, říkali "čuc". Od té doby je čuc baterka, lustr, světla u auta a včera v noci i měsíc. Max měl noční můru, kromě těch slůvek ještě obstojně používá pantomimu. Když jsem k němu v noci běžela, protože se najednou rozplakal, seděl v postýlce , plakal a se sepjatýma pěstičkama na prsou mi ukazoval, že se jako klepe strachy. Vzala jsem ho tedy spát k sobě. Ale do mojí postele svítil oknem měsí