Lucie Living

Krásný první podzimní den přeji! Podzim je nejkrásnější období roku. Moje. Článek na blog jsem rozepsala ráno a chtěla jsem Vám dát vědět, že nový podzimní obrázek je k mání v mém e-shopu tentokrát jako originál. Celý den bojuji s naším mizerným, velmi pomalým internetem, nicméně když už se mi podařilo obrázek nabídnout na mých sítích, tak se také hned prodal a tak tady už jen k prohlédnutí. Ale dočtěte nakonec, přeci jen něco pro Vás v e-shopu mám. Start školního roku je dost hektický. Každý den má některé z dětí nějaký kroužek. Nejsem si jistá jestli to zvládnu, některé dny je to hodně dlouho do večera a tak třeba Andulka, která je sice nadšená z gymnastiky docela  těžce nese, že se vracíme kolem půl sedmé večer, protože je zvyklá chodit v sedm spát.  Adamovi budeme muset kroužky stejně ještě překombinovat protože se mu kryjí termíny v jeden den. O víkendech jsme také samá akce a tak jsem moc ráda, když se nám z toho shonu podaří doslova na ně

Krásný den přeji! Máme tu první upršený víkend s nádechem podzimu. Dnes se nám ven vůbec nechtělo a tak jsem vytáhla kartonové kaktusy. Skládačku co jsem koupila ve Francii letos na jaře. Ovšem jak se sedlo k našemu pracovnímu stolu a vytáhlo se nějaké to tvoření bylo mi jasný, že to máme na celý den:-) Opět věkově neomezená zábava, vždycky jsem ráda, když se Adam přidá. Ovšem u malování, které chce větší trpělivost mi to rád přenechal:-). Andulka je na tom s trpělivostí asi nejlíp. Max se moc těšil až bude předškolák, ale už po prvních "úkolech" ve školce si stěžoval, že to je hrozný a dlouho to trvá. A když už bylo sestaveno vše z koupeného balení a děti chtěly ještě, vrhla jsem se na obšlehnutí opuncie a ten další kaktus jsem dala od ruky. Karton jsem neměla (všechny spotřebovávám na zasílání objednávek :-)), ale jde to i z tvrdší čtvrtky. A kaktusy přibývaly. Max si tvořil barevné kreace podle sebe

Krásný den přeji! Už jsem o tom určitě psala. Kdysi pro mě plánování bylo samozřejmostí. V pracovním procesu, každé ráno s kafem v kanclu to bylo tak snadný.  Když jsem pak zůstala doma, zjistila jsem že díky získanému času jsem mnohem flexibilnější a že se plány stejně neřídím a plánů ubývalo a já svůj čas přizpůsobovala potřebám členů domácnosti a i na mě vždycky došlo. Vlastně až s narozením Andulky se se něco zlomilo. Najednou jsem zjistila, že vlastně téměř nic nestíhám, vše dělám na poslední chvíli, ve všem mám chaos a největší asi v sobě. Na sebe jsem měla minimum času a když tak jsem měla hlavu plnou výčitek i přes veškerou snahu užít si čas pro sebe. Začátkem tohoto roku jsem si řekla, že se k plánování vrátím. Do diáře jsem si tedy napsala i cíle pro tento rok . Za půl roku jsem se plánování docela hodně věnovala a několik diářů jsem vyměnila. Začala jsem s CLEVER MINDS notebook, kde je předepsaný každý den na jedné dvoustránce. To pro mě by

Přeji krásný upršený  první školní den! Náš Adam ho začal s grácií sobě vlastní a to pozdním příchodem do školy. (No nikdo z nás si nevšiml, že kolo, které si u táty v práci vybral nemá žádnou převodovku nebo přehazovačku a tak mu cesta trvala trochu déle než předpokládal) Zato prcky jsem vezla do školky včas :-) Po měsíci intenzivního společného bytí, se Max i Anna do školky moc těšily a i já jsem se dnešního dne nemohla dočkat. Není nad to, dát si v klidu kafe aniž by někde v dalším koutě domu, případně na zahradě vznikal chaos řízený prťaty. Je tak fajn uklidit po snídani stůl , který tak zůstane až do návratu dětí :-). Já jsem pobalila další várku zásilek a za chvíli s tím běžím na poštu. Z venku už si domů tahám podzim, těším se na něj. Mám plno plánů. Už jsem o svém letošním návratu k plánovaní psala trochu na IG a protože mi přišlo hodně proseb o sdílení mého plánování, pokusím se sepsat to tady na blog. A co vy a plán