Prázdniny 2021

 Dlouho jsem zvažovala, jak ty prázdniny tady na blogu zmínit.

Měla jsem to nejkrásnější léto za posledních 20 let.

Nestihla jsem na blog napsat ani řádek v průběhu prázdnin, ale chtěla jsem, protože z tohoto léta budu čerpat ještě dlouho energii. Jsem moc ráda , že to podmínky v době covidové dovolily a dalo se cestovat do zahraničí.

Loňské prázdniny byly narušeny covidem pro všechny, já si navíc první polovinu zažila nejtěžší chvíle svého života, selhalo mi tělo, mysl a málem i duše a o to víc jsem si to letošní léto chtěla užít.

Po komplikované domluvě se podařilo dohodnout, že si děti alespoň jednou o prázdninách prostřídáme tak, že budou celých 14 dní u ex a 14 dní se mnou. Na to sem se těšila moc, protože ať si každý říká co chce, mě ty děti chybí. Ale taky jsem věděla, že se musím nějak připravit na 14 dní bez nich. 

Nakonecse mi podařilo naladit se a podívat se na celou situaci z jiného úhlu a nehodnotit s kým děti tráví čas a soustředit se na sebe. A věřte není to snadný, právě když víte, že komunkace je nemožná. Hodně mi pomohly terapie, kam chodím

Naplánovaly jsme si se ségrou wellness víkend. A protože jsme blond, šly jsme na to po našem. Do vyhledávače jsme zadaly "wellness hotel" a prohlédly fotky, procedury a hotel rezervovaly. Asi po dvou dnech nás napodlo podívat se kam vlastně že to jedeme.

Pravdou je, že nás fakt, že je to nějakých skoro 300 km a pojedeme tam asi 3,5 hodiny trochu překvapil, ale neodradil :-).

Brala jsem to jako trénink na dlouhou cestu, která nás bude čekat s dětmi až dojde na mých 14 dní.

V pátek jsem tedy hned po práci naskočily do auta a vydaly jsme se užít si víkend. Je jedna věc, kterou miluju na cestování se ségrou, dovolená nám nezačíná příjezdem ani odjezdem, ale vlastně rozhodnutím, že někam jedeme. Cesta nám utekla rychle i přesto, že nezafingoval nápad, když bylo na navigaci že to máme ještě 1,5 hodiny , že si zastavíme na hoďku na kafe  a pak už to bude jen půl hoďky :-).

Zámek Wichterle  ve Slavičíně je co by kamenem dohodil od Luhačovic a tam je taky moc krásně.

Popily jsme moravské vínko, ozdravné prameny a po masážích a zábalech jsme zkusily i místní pivo, prošly jsme si kolonádu, přehradu, poseděly v parcích a restauracích a bylo tam báječně. Cestou zpět jsme strávily den ve Zlíně , což je moc příjemné město. Tam jsme si prošly několik expozic v galerii

 v Baťově institutu , mě nejvíc zaujala výstava děl manželů Armutidisových a výtava věnovaná 100 výročí narození cestovatele Jiřího Hanzelky .  

Návštěva tohoto konce ČR byla , krátká, intenzivní a rozhodně ne poslední.

Po víkendu jsem měla pocit , že se vracím po týdnu domů :-).

Moje léto bylo proloženo také prací a to velmi intenzivní, které jsem se díky střídavce mohla věnovat. A mezitím jsem se moc těšila na naši dovolenou s dětmi.

Po předání a provedení potřebných testů jsem konečně vyrazila se svojí bandou nejmilejší směr jih. Protože u hranic s Itálií žije moje kamarádka, domluvila jsem se na týdnu u ní. Týden v Rakousku byl pro všechny naprosto super, Adam tam měl kamaráda ve svém věku, já jednu ze svých nej kamarádek a prťata nadchly nejvíc tobogany do jezer v okolí, na který trávily nejvíc času.

Rakouské Korutany jsou moc krásné dovolenkové místo. Spousta jezer obklopených horami jsou úchvatné a  procházky přírodou a koupaní v tyrkysové vodě nemají chybu. 

Po týdnu v Rakousku, jsem nechala děti opět otestovat a hurá směr Itálie.

Já jsem prostě letos nutně potřebovala vidět a cítit moře, takže když už jsme byli kousek od hranic a od moře co by kamenem dohodil  (asi jako od nás do zámku Wichterle :-)), koukla jsem na internet a našla , že v Italském kempu v Caorle, mají i skate park. To znamená, že by ta dovolená mohla projít i u Adama, který je ve věku, kdy už tak nadšený ze společné dovolené není, úpokud nemá postaráno o zábavu a nebo s sebou parťáka.

Našla jsem kemp Pra Delle Tori  a můžu jen chválit. Sice příště bych ho rezervovala přímo ne přes booking a našla chatku nebo mobilhouse blíž k pláži a nebo doporučuji s sebou alespoň koloběžku pro všechny. Prckům jsem totiž kolobrndy vzala, Adam měl skate a já za nima klusala ověšená všemi ručníky, nafukovacími kruhy a dalšími plážovými nezbytnostmi :-). 

Další věcí co musím pochválit je aquapark v kempu, který je naprosto čistý, možná i díky podmínce, že do vody musíte v koupací čepiči, což se nám ze začátku nezamlouvalao, ale rychle jsme si zvykli. Aquaparčík je hned vedle pláže a tak jsme to pěkně střídali ke spokojenosti všech.

Navštívili jsme i barevné italské městečko Caorle 

A protože mě čekala cesta domů z Itálie nějakých cca 800km a 9 hodin čistého času, rozhodla jsem se pro zastávku v polovině. Jednou jsme takhle jeli cestu do Italie přes ubytování u Wolfgang See v Rakousku a moc se mi tam líbilo, tak jsem zajistila noc zase v jednom penisionu. Cesta tam vede přes hory - uchvátné hory - a tak jsme si to náležitě užili.

Cestou piknik a pěkně na pohodu. nervózní jsem začala být , když jsme po příjezdu nemohli najít otevřenou restauraci, ale nakonec jsme večeřeli v mnohem luxusnější restauraci než na jakou jsme byli oblečení :-), obsluhoval nás pán ze Slovenska a děti dostaly pastelky a omalovávací jídelní lístek a takhle hodný snad ještě v restauraci nikdy nebyly :-))). Já si užila večeři na břehu jezera s výhledem na hory  se sklenkou vína a trochu prudit začaly až cestou do pensionu.

Návrat byl pak taky na pohodu a já nebyla po cestě naprosto vyčerpaná jak obvykle bývám. Takže píšu si, nemá smysl tlačit na pilu a řídit do omdlení :-))).

P.S: Už se moc těším až bude mít Adam řidičák. On ještě víc :-)

Po návratu mě čekal opět týden intenzivní práce, ale taky grilovaček, posezení s přáteli a návštěvy.

A protože se nám s mými nej  - už 27 let, povedlo najít společný termín pro naší společnou tradiční dovču, vyráželi jsme opět na pár dní, tentokrát na naše české hory.

A v plné sestavě.

Což nás stálo mnoho nervů - 3 puberťáci - dohromady 6 kluků a za nimi vlající Andulka, která chtěla dělat všechno co kluci, všechno!!!

No a byli jsme tentokrát ubytovaní opět ve wellness hotelu Bedřiška , ale tentokrát jsme do wellnessu nahlédly jen oknem a v den kdy jsme za jedno dopoledne zmokli na kost, jsme pobalily děti a jely do "námi matkami nenáviděného" aquaparku :-))), kde jsme celou dobu s holkama seděly a sledovaly jak jsou děcka nadšený, jak venku vysvitlo slunce a jak rychle utíkají minuty abychom se dostaly ven, kde mezitím začalo opět lít jako z konve :-).

Ale krom jednoho promočeného dne jsme si hory užili a byli jsme rádi , že jsme zase všichni spolu a byli jsme rádi , že si naše děti rozumí a že i přes protesty vydrželi puberťáci pózovat na fotky na místech , kde jsme byli společně před třemi lety a my mámy jsme nutně potřebovaly udělat  na chlup stejnou fotku jako před tím :-))).

Po návratu, žádný oddych opět plno práce, ale zase další těšení na víkend. Konečně po skoro dvouleté covidovolené přijela neteř z Kanady a protože s ní chtěl každý strávit kousek svého času, padl opět nápad vyrazit na společný víkend. 

Sestava já , ségra a neteř je taky léty ověřená jako jedna z nejlepších a řekly jsme si , že pojedem někam v ČR , kde jsme ještě nebyly, tak někoho napadlo jet do Karlových Varů, holky tentokrát si vědomy vzdálenosti zmluvily hotel....

....a po pár dnech mi přišla sms, jestli vím, že tam tou dobou bude Karlovarský filmový festival, nevěděly jsme to ani jedna a uvítaly jse to s tím, že se tedy alespoň na festival podíváme a uvidíme...

No to jsme ještě netušily, jak moc se nám festivalová atmosféra zalíbí.  Vary jsou krásný a zajímavý město. Myslím, že s festivalem mají trochu jinou atmosféru než jindy, ale tuším, že příští rok se budu snažit zajet si na KVIFF záměrně a dokonce shlédnout i nějaký ten festivalový film.

Po příjezdu, kdy nám všichni kladly na srdce pozdravovat Johnnyho, jsme se vydaly prohlédnout si město a že tedy zajdeme k tomu hotelu Thermal a zkusíme si koupit nějaké lístky.

Samotné nás překvapilo, když jsme prošly parkem jásot, výskot a shluky lidí. Aha tak to on na nás Johnny čekal. Nikdo nás nemusel dvakrát přemlouvat a přidaly jsme se do davu s nataženými mobily abychom urvaly alespoň jednu fotku hvězdného Johnny Deppa. Samozřejmě mám asi 3 z 500 fotek davu rukou a několka hlav bodyguardů :-). Nicméně v jednu chvíli jsem se zhostila příležitosti a vyskočila na žbrdlení , kde už viselo několik jiných lidí a odtud jsem zvládla vyfotit sebe i Johnnyho, jakože nejen , že jsme v tu cdobu dýchali stejný vzduch ve Varech, ale jsem s ním i na jedné fotce !!! :-)

No prostě takový příjemný návrat do mladých let to byl, nicméně Johnny už má něco za sebou a je to znát...no a co si budem povídat já taky a taky je to znát :-).

Nakonec jsme shlédly všechny důležité hvězdy , žádný film a těšíme se na příští rok.

Nemalou radost nám pak udělali naši slavní džentlmeni, když jsme se my rozhodly , že už si drink nedáme a půjdeme raději brzo spát, pánové Bartoška, Eben a další dorazili k baru a tak nás rozhodili, že jsme si musely dát další víno a večírek protáhnout :-)

Nejlepší na Varech ale bylo stejně to, že jsem tam byla s mýma holkama a že jsme si užily zase ty "naše" chvíle spolu a ten náš humor, kterému asi ne všichni rozumí (občas máme taky co dělat) :-).

Byla ta super tečka za prázdninama, který byly dokonalý a budu z nich ještě dlouho čerpat energii.

I když po Varech by se ještě hodily dva dny intenzivního odpočinku :-))).

Je až neuvěřitelný, co ten život umí člověku připravit.

Děkuju.