Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Luci budu s tebou souhlasit. Asi by se mi to taky líbilo :-). Hlavně kvůli dětem ..víc by si pohrály s dárky..takto je člověk brzo nažene do postele :-D
OdpovědětVymazatLucko, my to delame tak, ze rozdavame darky pred veceri. Deti si pak hraji a my si muzeme v klidu povykladat u vecere. Jinak preji krasny zvytek Vanoc, Katerina
OdpovědětVymazatPředposlední, článek, který jsem publikovala na mém blogu, a písnička Vánoce, Vánoce přicházejí..., se opravdu přiblížily k Té Tvé vánoční realitě. Ovšem, zvládla jsi to s lehkostí a bravůrností, povznešena nad situací
OdpovědětVymazat:-D, přijdu na kurz.