Dárek k narozeninám...

... čas!

Krásný den přeji!

Tak kde máme to jaro, už bych ho tolik potřebovala cítit v podobě nahřívání kostí u kávičky venku :-).

V pátek oslavil Max 12. let a co dát klukovi v tomto věku k narozeninám?

Třeba u Adama to bylo jasný, pokud člověk nevěděl kudy kam lego to jistilo. U Maxe je to oříšek mnohem větší.

Baví ho elektronika, nejen hrát hry, ale i spousta zajímavých věcí, přesto mám pocit, že právě proto potřebuje navést na nějakou jinou činnost , která se děje v reálném světě. 

Vím, že ani technické hračky nebo třeba modely nejsou úplně ideální trefit se mu do vkusu a mrzí mě když potom takový dárek leží netknutý ve skříni.

A tak mě napadlo dát mu k narozkám zase nějaký zážitek, dát mu moji maximální pozornost, dát mu můj čas. 

Ale ani tady není snadné něco najít.

Jasně asi bych našla zážitky, které ho zaujmou a i já bych je zkusila, ale jsou pro mě cenově nedostupné. A tak jsem si vzpomněla , že se jednu dobu opravdu intenzivně věnoval mravencům, chtěl mít vlastní mraveniště a sledoval videa na toto téma a pak venku se zkumavkou honil oplodněné mravenčí královny. To jsme ještě bydleli v bytě a já to málem dovolila, ale faktem je že takové domácí mraveniště jde vybudovat a starat se o něj, ale ve střídavce je to nereálné. Fakt mi stačí střídat si děti , mravence už bych asi nedala :-) a starat se o ně to už vůbec :-).

A tak když je možnost, koupíme knížku nebo shlédneme film o mravencích. Vzpoměla jsem si že vím o místě kam jsem už hodně let zpátky chtěla děti vzít. 

Sladovna v Písku je naprosto úžasné místo pro děti. Je to galerie, atelier, dílna, herna a mnoho dalšího a hlavně pro děti. I když jako dospělý se tam taky nenudíte.

A tak jsme s Maxem vyrazili do Mraveniště .

Je pravda , že je to herna pro primárně mnohem menší děti a jít tam s s dětmi před pár lety vím, že by v takové herně vydržely několik hodin.

Ale Max byl nadšený.

 Fakt ho bavilo projít si všechny části labyrintu , což jsem musela já taky a tedy občas jsem nevěděla jestli někde neuváznu :-).

Zahráli jsme si domino, vyzkoušeli tykadla, a na chvíli jsme měli pocit, že jsme opravdu v mraveništi.

Mraveniště je stálá výstava  - herna, ale teď finguje Mraveniště na cestách, což by měla být výstava putovní a já si ji umím představit třeba v prostorách jako má Kutnohorský GASK. Zatím jsem nikde nedohledala kam se chystá.

Nahlédli jsme i na výstavu tvorby Radka Pilaře, jehož ilustrace jsou moje dětství.

Tady je faj obrazovka - z jedné strany pohádky...

...a z druhé film o životě výtvarníka :-).

Každý si našel to svoje.

No a i výstavu porcelánu  Sedm vln  jsme dali bez škrábnutí nebo střepů :-).

Ta se mi líbila moc !

Je to jedna z věcí , která s Maxem jde - chodit po galeriích, rád si prohlíží umělecká díla a dumá nad nimi. Není to na dlouho, ale když jsme jeden na jednoho tak to jde :-).

Cestou zpět jsme pořídili i jeden hmotný dárek , stavili se na kafe a zmrzku na odpočívadle u Podolského mostu a povídali si v autě, na což jinak nějak není čas, energie, chuť... mám pocit, že auto, je jedno z mála míst, kde se dá mluvit s puberťáky :-).

Dnes jsme doslavili dortem a za chvíli si dáme svůj čas jeden na jednoho s Andulkou v sauně.

Užijte si konec víkendu!