Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Slib sama...

...sobě. pravidelné trasy Krásný den všem! Když jsem letos na jaře začala běhat, netušila jsem, jak moc ten krok ovlivní další měsíce mého života. Neběžela jsem kvůli výkonům. Neběžela jsem kvůli číslům v aplikaci. Potřebovala jsem se znovu nadechnout. Potřebovala jsem najít něco, co bude jen moje. A tak jsem si dala jednoduchý slib. Že vytrvám. Že když to půjde, půjdu běhat. A že to udělám pro někoho na kom mi záleží. Pro sebe. Dnes mám za sebou sto čtyřicet kilometrů v květnu, přes sto dvacet v červnu a mám z toho radost. Ne kvůli kilometrům samotným. Ale proto, že jsem dodržela slib, který jsem dala sama sobě. V posledních týdnech se můj život obrátil vzhůru nohama, jak víte z posledních článků. Přiznám se, že když jsem se dozvěděla diagnózu, na chvíli mě napadlo, jestli má vůbec smysl pokračovat v plánech, které jsem si začala budovat. před bouřkou Pak jsem si ale uvědomila jednu věc. Právě teď je potřebuji víc než kdy jindy. Běhání mi nepomůže vyřešit všechny problémy. Nezajistí v...

a je tu...

...další týden:-))).



A zase jsem nestihla dát ani "ň" na blog :-))).

Ale zase jsme tenhle týden stihli jednou pohotovost s Maxovou alergickou reakcí na něco.
Udělala se mu vyrážka taková jako, když kousne komár a máte nejprve podlitý lívanec, ale tyhle lívance se mu dělali všude a pak zase mizeli a objevovali se jinde, když pak v noci už bylo lívanců po těle a obličeji tolik, že nebylo možné Maxe najít, jeli jsme na pohotovost.
Jestli ho něco štíplo, nebo to bylo nějaké ovoce, oříšky nebo něco jiného nevíme.
Dostal injekci a siruo a naštěstí to během dvou dnů přešlo.

Taky jsme dostali na hlídání kamaráda, tak trochu "bratránka" našich dětí :-).


Artovi se u nás líbí, protože může celý den lítat venku a hlavně v potoce :-).

Hlídají se s dětmi navzájem ...



...Max se občas snaží naučit Annu chodit...


...to pak ale musím zahodit foťák a jít zachraňovat :-))).



Andy je naštěstí otrlá a to, že se octne občas nosem v trávě jí moc nevadí.


A  když z toho ségřinýho chození zatím nic není, jde si Max po svém...



...bagr nikdy nezklame.

Ale z čeho má Max velkou radost...


...to je přesun na Adamovu židli a přenechání židličky Aničce...


... je nadšená ze společného stolování a když zjistil , že mu u snídaně bude dělat u stolu Andy,
jásal:-))).


Palačinky jsou navíc moc oblíbené a hned si vzpomněl na Adama...


...Adam si zatím užívá na táboře a domů posílá uklidňující dopisy, pokud občas kouknete na můj instagram, tak víte :-))).

Zítra je návštěvní den, tak se na bráchu pojedeme podívat, sama jsem zvědavá jak tam válčí:-).



Dnes dorazí instantnímu synkovi kamarádi, tak tu bude zase živo, tak snad se povede se zase ozvat, alespoň do týdne :-))).

Mějte se krásně a užívejte prázdniny!



Komentáře

  1. Dobrý den Lucie,poprvé jsem se osmělila a píšu Vám,zatím jsem byla jen "pozorovatel".Vždy se těším na Vaše psaní,příhody,fotky..Těším se na každý nový příspěvek:)!Máte můj velký obdiv,3 dětičky,občas ještě ti velcí kluci..no paráda.A Váš jedinečný a útulný dům se zahradou..nemám slov.Moc Vás zdravím,přeju pěkné letní dny a užívejte si malých dětiček,mé dceři bylo tuto středu už 20 let,neskutečně to uteklo..Radka-Poděbrady

    OdpovědětVymazat
  2. Luci už jsem se těšila na tvůj nový příspěvek....Maxík převzal úlohu po Adamovi - pomocníčka s Anni...jsou skvělý je pěkné vidět jak rostou..... a nemohla by to být alergie na chlupatýho kamaráda.... ty lívance????,mějte prima letní dny

    OdpovědětVymazat
  3. Lucie, zase pořádná dávka pohody od Vás. Nádhera :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Zdravím,moc krásné fotky.Max♥ je šikulka a Anička♥ princezna ze mlejna))))).Pohodový zbytek léta.Šárka

    OdpovědětVymazat
  5. Krásné fotky.Anička je už tak velká.I já se těším na každý příspěvek z této úžasné rodiny.Alibabka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie