CO BYSTE RÁDI?

Přeji pěknou středu!

Dnes tu mám pár fotek z uplynulých dnů.
Musím to někam zaťukat, ale přestože start roku byl lehce krkolomný, tak zatím mám radost, že se mi daří plno věcí tak jak chci a nebo potřebuji:-).
Takže ťuk, ťuk známe to:-). 



Ale jedna věc mi trochu vadí.
Není sníh!!!
Děti to vidí jinak.
Není sníh, nevadí, je bláto, hurá!



Takže mám pocit, že pořád peru a suším a ono to nebere konce , ba ani se nedostávám pod polovinu plného koše se špinavým prádlem.




Pokud se nezlepší počasí, na dno se nikdy nedostanu !!!
Hmm to je věta do pranice, jediné dno, které mají  ženy (většinou)  rády :-))).


Ale co se povedlo.
Už už to vypadalo, že se snad ani s kamarádkami nesejdeme na naši každoroční novoroční večeři.
Ale daly jsme to, přestože po těch létech,  kdy se téma často stáčelo k tomu jestli se konečně letos dopracujeme k tomu vytouženému svalstvu na břiše, se letos na chvíli téma stočilo i k takovým věcem jako je počůrávaní se.
A to jsme nemluvily o dětech :-))).
Naštěstí šlo zatím o vtip, ale i tak pomalu vyhlížíme restauraci, kam to půjde dobře zajít i s rolátorem:-).

A sešly jsme se i s našimi závazky.


Nejstarší holčička opět o tuhle partu kluků a mimino nestála a ani se jí nedivím:-).

A taky jsme zamávali vánočnímu stromečku.



Největší fuška je odmotat z něj ta světýlka ...uf ! :-)


Ale vzduch se pročistil a světýlka v patře si zatím necháme svítit během dlouhých zimních večerů.



Vždycky si říkám, že to už nikdy neuklidím  a nakonec to stejně dám , jako každý rok :-).


Andulka vyhazov stromečku brala jako začátek likvidace všeho zeleného v domě a zasedla do okna do paroží a dala se do toho :-).


V pondělí jsme cca ve 3 odpoledne zjistili, že máme už dva měsíce lístky na koncert orchestru Glenna  Millera v Pardubicích a tak začal maraton shánění hlídání a předání dětí a vyzvednutí dětí a příjezdu z práce a dopravení se s partou kamarádů na nádraží.


A povedlo se!
Já teda v tom fofru úplně zapomněla řešit něco na sebe a tak jsem nebyla úplně ve své kůži v džínách, ale důležité bylo zúčastnit se:-).
Byli jsme po strašně dlouhé době někde mimo domov bez dětí a užili jsme si to moc, jen druhý den jsme se trochu cítili jako by nás přejel autobus, ale stálo to za to!

Jediné předsevzetí, které jsem si dala je naučit se snídat!
Zatím se mi taky daří.




Ale pít míň kafe a míň sladké kafe, tam to pokulhává:-))).


 A samozřejmě pokračuji ve snaze o šetrnější žití.
Není to dokonalé, ale snažím se.
Zrovna před silvestrem jsem koupila vakuově balenou šunku v plastu !!!
Ale shledala jsem celkově pro svět šetrnější koupit tuhle než stát tu frontu u pultu na krájenou, se všemi třemi dětmi:-).
Potkala mě kamarádka a může mi to dosvědčit:-))).

nakoupeno u nás v obchůdku bez obalu na rynku

Ale stejně jako minulý rok začínám víc plánovat naše stravování a nákupy a spotřebu jídla a omezit tak jeho plýtvání.
Je to rok od roku lepší, ale jde mi to dost ztuha.
Třeba malování mi jde rozhodně líp :-).

Tak to je takový mišmaš od nás.
A proč ten dnešní název?
Zajímalo by mě, co zajímá vás.
Na stránky mi každý den zajde několik tisíc čtenářů a moje články jsou dost nesourodé a tak budu ráda, když mi napíšete proč sem zajdete, co vás zajímá a o čem si tady u mě rádi přečtete nebo co vás sem přivedlo.

Předem moc díky.

Mějte se krásně!














Komentáře

Ilona Ř. píše…
Lucko,
proč jsem stále ty roky chodím já ?
Asi protože sama vím, že se třemi dětmi v domě ty dny nejsou povětšinou vůbec růžové, ale spíš šedé,...
Ale ty dokážeš s humorem a velkou nadsázkou ty dny zpětně pozitivně popsat, že člověk pak má pocit, že nic hezčího než bydlet na samotě, se třemi dětmi a manželem, Holanďanem už neexistuje ;-D
A stále si i přes všechno dokážeš v tom všem najít chvilku pro sebe.
Nyní moc obdivuji tvoje kresby, protože jsou opravdu lepší a lepší :-)
No a taky ty 3 tvoje děti jak přes kopírák a taky sezení v okně, to mě snad nikdy neomrzí ;-)
Tak přeji momentálně více zimy !
Ilona od Pardubic

Plihalova píše…
Dobry den,proc sem chodim...mela jsem take male deti na jsem byla sama.Leckdy to bylo usmevne , leckdy vycerpavajici.K tomu jsem mela velmi narocnou praci jak na cas tak psychicky.Libi se mi Vas pristup k zivotu.Samozrejme i Vase kresby.V mnohem i vkus a napady.Vyhled z okna,zahrada...Delate mi svet ruzovejsi.Mejte se sedmikrasne. JP
Anonymní píše…
Milá Luci,
chodím k Vám na blog už pěknou řádku let. Vaše příspěvky mi zpříjemňují den, inspirují a dodávají sílu. Líbí se mi příspěvky z běžného života, působí na mě moc pozitivně, i když je vidět, že Vy jste zrovna neměla svůj den.
A k tomu krásné fotografie domu, přírody, dětí,... to už je jen třešnička na dortu :-)
Mějte se krásně a pište dál.
Lucka z Vysočiny
Olive píše…
Pro tu atmosféru, která jde z fotek a článku.:-)
Anonymní píše…
Krásný den přeji,
návštěva Vašeho blogu se stala mým "hygge" a pokaždé si to náramně užiju ;-)
Janča
Anonymní píše…
Milá Lucie
já si sem chodím pro inspiraci.Pro inspiraci v noha směrech- vaření,bydlení,šití,kultura.Taky se chodím jen tak pokochat a odpočinout si u krásných fotek.
Děkuji
MíšaZ.
Anonymní píše…
Souhlasím s Luckou z Vysočiny, mám to dané úplně stejně. Janča to napsala také velmi výstižně, takové moje "hygge". Zkrátka fotky z vašeho bydlení na mne působí úžasně, pamatuji si jak mi chyběly, když jste byla s Aničkou v porodnici, byly to možná jen tři dny, ale pro mne věčnost. Moc mě bavíte, celá rodina zdraví Alena P.
Anonymní píše…
Milá Lucie,
chodím na Váš blog cca 2 roky a ráda, moc ráda. Malé děti (dnes cca ve vašem věku) nahradila malá vnoučátka, a když mám pocit, že všichni, opravdu všichni, po mně něco chtějí, že všechno je jenom na mně, jdu na Váš blog a říkám si "nefňukej" a jsem vlastně ráda. Nemám ráda, nyní velmi populární,"hygge". Když jsem na Vašem blogu, všude sálá pohoda. Tři malé děti - pohoda, přijedou instantní synci (úžasný výraz) s přáteli - pohoda, tchyně - pohoda, dům od sklepa po půdu plný lidí - pohoda. Ano, najde se sem tam malé narušení idylky - vyteklá pračka, nemocné dítě, rozbité auto... Přesto všechno působíte pohodově, a to je pro mě povzbuzující, nabíjející, prostě HYGGE. Moc vám všem přeji POHODU do dalších dní. Jana
Jana Burianová píše…
Kdysi jsem náhodou zachytila váš blog, trochu jsem si početla, pak jsem ho dlouho neviděla a najednou....na mě zase někde vykoukl a rovnou se třemi dětmi. Přidala jsem si ho mezi oblíbené a řekla si, že si ho někdy celý projdu. Což jsem právě minulý týden udělala. Asi se mi líbí právě proto, že sdílíte, čím žijete, že není vykalkulovaný na sledovanost. Musím říct, že se hodně změnila grafická stránka, vaše fotky jsou čím dál lepší, na ty se dívám moc ráda. Ať se vám daří:) Jana
Lezarts píše…
Je příjemné "posedět u vás na okně" a pozorovat ten "cvrkot" v domě i venku. Vnímat atmosfétu takové moderní "normální" rodinky:-)Ale co je na tvém blogu nejcenější...pozitivní náhled na život a nehledat jen chybu na všem a na každém!
Doufám, že si ještě dlouho užiji "posezení":-)
Šárka píše…
Milá Lucko, chodím k vám na blog odpočívat, vklouznu tak trochu do pohádky, kdy je vždy pozitivní konec. Pište dál stejným způsobem - ze života a optimisticky. Mnoho lidí potřebuje návrat k lidskosti, rodině, přírodě a to vše je u vás v mnoha podobách. Díky
Anonymní píše…
mě se líbi takový jaký to je. občas napíšete katastrofy - s humorem. dřív jste dala občas recept - to by bylo super. nebo o výletech, cestování s dětmi, to mě taky bavilo.
Anonymní píše…
Dobrý den, jsem jedna z těch mnoha, co se denně dívá, jestli jste stihla něco napsat. Vždycky se mi vaše povídání líbí, obdivuji váš krásně zařízený dům, ale nejvíc se těším na fotky dětí. Pište pořád stejně, tak jak jde život. Děkuji
Anonymní píše…
Dobrý den Luci,chodím sem krátce,doporučila mi to kámoška:koukni na ten blog,to je jak u Vás doma:)tak jsem koukla.Máme taky tři děti a je u nás podobně veselo.Na Váš popud jsem si půjčila knížky o hygge,už se na ně těším,snad tam bude hodně obrázků a vyšetřím si na ně chvilku.Je fajn si přečíst,jak to vypadá v jiných početných rodinách,kam chodí tatínci na krátké návštevy.Moc zdravím Dit na sníh také se těšící:)
Marie píše…
Lucíííí proto,že jsi jedinečná.
Anonymní píše…
Mám dva nejoblíbenější blogy..jeden a Váš.Ráda k vám chodím,když si potřebují odpočinout a nabít energií.Máme 4 děti, z toho dvě jsou už dospělé,13 a 10.Teď si užíváme spánku i 10 hod v kuse,kino bez hlídání nebo větu:..jdu do sprchy(samo)��Přesto na tu dobu,kdy byli malí moc ráda vzpomínám.Byla jsem na všechny přes týden sama a že to byl frmol��.Zaujala jste mě,ze máme pár věcí společných.Bydlením v lese, kupou dětí,manžel za prací:)Zaujaly mě vaše články-vtipné,nad věcí.Fotky,jak se věnujete svým dětem,necháváte je být sami sebou.Jak se obětujete,jste skvělá máma.Nakonec jste mi vyrazila dech,svým talentem malování.Už tak jsem si říkala,jak jste šikovná a máte cit pro zařizování..určitě tohle všechno ještě v životě využijete:)Přeji vám jen to nejlepší(za všechny:) )Mějte se moc krásně.Eva Z Jeseníky
DanaOlga píše…
chodím sem pro klid a pohodu. Proto, protože sama jsem vychovala pět dětí a tak mne baví cvrkot u Vás, optimismus, nadhled. Ač jsem sama již trojnásobnou babičkou, našla jsem si přítele se dvěma dítkami školou povinnými a tak se zas znovu vracím věkem zpět. Když nevím kudy kam, přečtu si vaše optimistické články a hned se dýchá lépe. Za vše jen jedna věta : Díky že jste. Dana
Anonymní píše…
Milá Lucie , chodím k Vám na blog už léta , máte krásné bydlení , zdravý postoj k výchově dětí a je mě u Vás moc příjemně , Veliké díky za to , Pokračujte ve stejném duchu . Šárka
Dáša F. píše…
Lucko, chodím sem už nějaký ten rok a stále mne baví číst vše, co se u vás děje. Jak v domácnosti, tak s dětmi, tak na zahrádce i kolem potoka. Máte krásné místo k žití, ale to už jsem také psala. Moc Vám fandím a pište dál jak pokračujete s bydlením, tvořením, výchovou i zábavou.
Přeji krásné dny. D.
Anonymní píše…
Hezký den, Lucie, Váš blog jsem objevila asi před dvěma lety a baví mě svou opravdovostí a upřímností. Také máme tři děti, naše nejmladší Stela je skoro stará jako vaše Andulka, a také žijeme v docela velkém domě (i když pár tisíc kilometrů od České republiky) - o to víc obdivuju Vaši pozitivní energii, se kterou nejen všechno zvládáte, ale s níž najdete i čas zaznamenat to na blog. Baví mě články o obyčejných dnech Vaší rodiny, ale vždycky mě inspirují i texty o dekorování domu, diy projekty... Pište dál, jako doposud, je nás moc, co Vám fandí!
Ola
Míla píše…
Moc Vas zdravím Lucie, Vas blog sledují denně. Vždy me potěší krásné fotografie z domova i přírody. Baví me styl jakým pisete a zijete. Sleduji několik blogů, ale jen u Vas se vždy uklidnim, ze je úplně normální nestihat, občas dětem pustit pohádku v televizi, nikdy nevidět na dno pradelniho koše atd. Zkratka je mi u Vas dobře. Mějte se krásně a mnoho zdraví cele rodině.
Jitu píše…
Mně se na Vašem blogu líbí, že to není sto dvacátý pátý sterilní blog o bydlení v černobílém interiéru. Že je to živé, organické, sourodé, jste v tom vy všichni.
Takže za mě klidně dál ve stejném duchu :)
Anonymní píše…
Milá paní Lucie, již několik let vás virtuálně navštěvuji a vždy, když zapínám počítač, se těším na váš článek. Vaše psaní je pohlazením na duši,byť píšete, že se vám něco nedařilo. Sálá z vás pozitivní energie ať se děje co se děje. I negativa života zvládáte s nadhledem. Jste obrazem člověka s velkou pozitivní energií, kterou dáváte lidem i na dálku. Moc děkuji. Prosím vytrvejte dál. Hodně zdraví a pohody Vám i celé rodině. Věra
Unknown píše…
Moc příjemné čtení a koukání. 😉
Carolina Mia píše…
Milá Luci, Tvůj blog navštěvuji tak dlouho, že si už ani nepamatuji od kdy. Asi od samého začátku :-) Bavíš mě. Baví mě Tvé děti, rodina, život ve mlýně, soutěže. Do jedné mé soutěže, Tě srdečně zvu.
Věrka
ivana píše…
Mila Lucia, Vas blog sledujem uz par rokov a vzdy sem pravidelne nahliadnem. Bavia ma Vase pribehy, najma to ze su realisticke a nie su vzdy len pozitivne, ako je sam zivot. Tesi ma, ze sa na nic nehrate a ze nesklzavate k roznym reklamnym spolupracam, vdaka comu su mnohe blogy uz nesledovatelne. Dzim Vam palce, aby ste si udrzali tento styl blogovania ako aj optimizmus a radost zo zivota. Prajem vela zdravia a lasky Vam aj celej rodine :) Ivana
Petula píše…
Milá Lucie, moc to tu nekomentuju, o to radši se sem chodím jen se dívat, odpočinout, pokochat vaším krásným bydlením, velkou rodinou (se všemi instantními dětmi a příbuznými ;)), zážitky, rodinnou atmosférou, která z fotek dýchá, vaší kreativitou,... prostě je to tu moc fajn. Líbí se mi, že si na nic nehrajete, že nám nepodstrkujete reklamy, ukazujete nám, že i blogerky jsou jen lidi ;) Moc se těším na každý nový příspěvek. A nechápu, kde na to všechno berete čas. Mějte se moc krásně! Petra
Anonymní píše…
Dobrý den, také jsem se rozhodla napsat komentář. Váš blog sleduji již 3 roky a opravdu se mi nikdy neomrzí. Také miluji Vaše fotky, jsou nádherné uklidňující a vždy se těším na Vaše příběhy, které jsou opravdové, ze života. Nic neměňte, vše je super a já se každý den těším na Váš další "lidský" příspěvek.Mějte se všichni krásně, rodinko! Dana
Jarča píše…
Vás blog mám ráda pro ty pohodové články s útrapami všedních dnů které máme každý a rádi si přečteme že vtom kolotoči kolem domácnosti a dětí nejsme sami a vždy může být hůř a vše se nakonec nějak udělá a dopadne ale co mě přivedlo první byl blog u nás na kopečku a já hledala další krásné blogy z útulného prostředí o běžném životě a tak jsem si ten váš celý pročetla a čtu dál už pár let,inspiruji se bydlením(sledovala jsem i díky vašemu upozornění pořád bydlet jako a moc se mi líbil)kochám fotkami,jen tak dál děláte to dobře.
Anonymní píše…
Mne sa páči že je to blog o každodennosti. Extraordinary in my ordinary :) Lubka
Jana píše…
Mě to tady prostě baví. Taky mám tři děti, taky dva kluky a holku, věkově podobně. CHodím se sem zasmát, jak je to všude vlastně stejné. Lucie, prostě tě žeru:-)
Lucinko,chodím nakukovat už dlouho, sice mám zařízeno bydlení ve venkovském stylu,ale máte krásné bydlení a hlavně mě baví vaše povídání , děti a okolí u vás
Martina
birillinak píše…
Milá Lucko, Váš blog je pro mě krásnou blogerskou oázou mezi jinými blogy posedlými reklamami a nejrůznějšími křečovitými pózami. Moc obdivuji Vaši oddanost dětem a manželovi, to, jak dokážete zachytit vzácné a milé okamžiky v jejich životě. Sama mám tři děti, o něco málo starší, situaci s manželem velmi podobnou, také bydlíme na vyhnálkově, takže Vás moc chápu a líbí se mi, jak tu ukazujete život bez příkras - takový, jaký je. Ale umíte i na tom, co je negativní ukázat pozitiva. A umíte přiznat, že svět holt dokonalý opravdu není, oproti tomu, co nám vnucují jiné blogy. Moc se mi líbí Vaše fotky, dům, interiér, cit pro detail a fandím akvarelu a obrázkům! Zůstaňte svá, já si své týdny bez nahlédnutí sem na blog už nedokážu představit:-) - děkuji za ty příjemné chvíle, Katka.
Anonymní píše…
Mě se tu líbí právě proto, že tu je lidsky. Tak jak plyne život - nesourodě, neplánovaně, občas chaoticky, ale vlastně krásně. Jako u nás doma. Neměňte nic, těch několik tisíc čtenářů je tu třeba proto, že to jak to je :-) Petra
Anonymní píše…
proč sem chodím?
PROTO:
"Ale shledala jsem celkově pro svět šetrnější koupit tuhle než stát tu frontu u pultu na krájenou, se všemi třemi dětmi:-)."
a dneska jsem si koupila NPB, abych u vás mohla šmírovat i papírově :o)
ahoj a ať se daří!!!
eva
Barbora píše…
Milá Lucie, na Tvůj blog jsem asi před rokem narazila náhodou a zpětně jsem ho hltala až k prvním článkům o tom, kdy jste předělávali mlýn, Tvého těhotenství atd. Stal se pro mě pravidelnou dávkou ranní pozitivní energie, a po víkendu se těším do práce jen proto, že než začnu, uvařím si kávu a těším se, zda tu přibyl další článek z Vašeho bězného života. Tyto články mě baví nejvíce. Přesně tak, jako to píšeš do teď. Moc obdivuju Tvojí energii na zvládnutí tolika věcí. Už jen místo, kde žijete je pro mě oáza klidu a moc se těším až budu mít děti. Chtěla bych s nimi žít tak aktivní život, jako žiješ ty! :-) A ráda bych se k psaní blogu také dostala. I kdyby to nikdo nečetl, ale jako knihu našeho života, kterou si zpětně můžu kdykoli přečíst a přečtu si přesně ty pocity, které jsem v tu chvíli měla. Moc hezké, fandím Ti! :-)
Anonymní píše…
Vážená a milá Lucie, ač sama nejsem blogerka a ani už v mém pokročilejším věku nebudu, pravidelně chodím k Vám na "blogovou" a "instagramovou" návštěvu, protože to jednak u vás fakt mám moc ráda - příjemné, vkusné a kreativní bydlení s duší, nádherné děti a celá rodina, naprosto originální Váš styl psaní, který mě neskutečně baví, no a v neposlední řadě Vaše malování - to už je třešnička na dortu. Na způsobu vedení blogu (instagramu) bych neměnila vůbec nic, máte spoustu věrných navštěvovatelů, kteří se bezpochyby těší na Vaše nové příspěvky stjeně jako já. Tak jen držím palce, abyste nám zachovala přízeň a dovolila nám, abychom mohli touto cestou nakukovat do Vašeho života, čerpat inspiraci a dobrou náladu, protože tu vždy po zkouknutí Vašeho blogu mám.Díky za tu Vaši nevšední všednodennost. A mějte se, celá rodinko, báječně. Zdraví Lu z Moravy
Zuzana píše…
Luci, prostě se mi líbí Vaše upřímné psaní, sdílení života, je to asi divný, ale cítím takovou nějakou ženskou sounáležitost či co?:) Pište, blogujte, jde Vám to:)
Anonymní píše…
Jedina normalni blogerka, ktera si na nic nehraje a nesnazi se byt lepsi nez je... Hezka rodina, hezke fotky, ale nic nerealneho ...
Unknown píše…
Dobrý den, Lucko, chodím k Vám a k Monče na Kopeček pravidelně již několik let. Pro mě je nakouknutí k Vám neskutečný relax, blaho, klid, pohoda a inspirace. Jsem moc ráda, že v tom všem shonu, povinností a péči o rodinu a dům najdete čas na blog, klobouk dolů!!! Držím Vám palce a moc Vám fandím.Irena
Clover píše…
Já sice Vaše články nesleduji pravidelně, protože na to nemám moc čas, takže jsem takový ten jednorázový návštěvník, co přijde dvakrát až třikrát do měsíce a přečte všechno, co ještě nečetl. :D (Je super, že máte Instagram, ten zvládám prolistovat občas mezi pacienty.) Vaše články se mi tou myšmašovitostí právě líbí, není to jen o bydlení, nebo jen o dětech, máte tam prostě všechno. :D
S přítelem teď budeme rekonstruovat náš byt a musím říct, že jste mi dala spoustu inspirace ohledně interiéru a tak. Bílo-dřevo-zelená kombinace je jasný vítěz. :D
Luci, chodit na váš blog jsem začala, když jste byla těhulka s Andulkou. Dýchne na mě vždy krásná a milá atmsféra, ráda si prohlížím fotky vašeho útulného bydlení, přírody. Je u vás prostě fajn a chodit budu dál :)
Anonymní píše…
Luci je to tu nejlepší,jste moje nejmilejší blogerka,děkuji za možnost nahlédnout,články jsou pěkné ,pohodové i když se občas něco nepovede,píšete lehce,jste nad věcí,také moc ráda čtu o Vašich výletech do Holandska,začala jsem Vás číst od prvního Vašeho článku,vždy se moc těším na další,dae
Zuzana Obuchová píše…
Milá Lucia, práve som namaľovala svoj prvý obrázok vodovkami - práve na Váš popud! Hneď Vám musím napísať a poďakovať. Bez Vás by mi to asi nikdy nenapadlo :) Pravda, nemaľujem tak krásne ako Vy (mám inú techniku, haha :), ale strašne ma to teší. Sledujem Vás už roky, ste jedna z mojich top. Sama blogujem už 10 rokov a viem sa vžiť do Vašich pocitov. Držím Vám palce!

Populární příspěvky z tohoto blogu

poloostrov Hel Polsko

novinky...

Stědrý den...