Tak konečně ...
...ta rajčata dozrávají. Krásný den přeji! Než se pustím do dnešního článku, chtěla bych vám zase jednou úplně obyčejně, ale opravdu ze srdce poděkovat. ❤️ Za to, že sem chodíte, čtete mě, píšete mi komentáře a sdílíte se mnou svoje myšlenky, zkušenosti a často i kus svého života. A moc děkuju také všem, kteří mě podporujete příspěvkem na kafíčko. Věřte, že to pro mě není samozřejmost a že pro mě vaše podpora opravdu znamená hodně. Nejen finančně, i když právě teď samozřejmě i to hraje svoji roli. Ale hlavně proto, že díky tomu vím, že to, co tady už tolik let píšu, má pro někoho smysl. Že na druhé straně obrazovky někdo je. 😊 Takže děkuju. Opravdu. ❤️ Na zahradě u přítele začala konečně dozrávat rajčata. A bylo docela zajímavé zjištění, že pro jejich dozrání asi nebylo potřeba tolik slunce jako spíš vody. Keře jsou obsypané už dlouho, ale postupně jsme trhali jen ta rajčata, která zčervenala. A nebyla to ta, která jsou celý den vystavená slunci, ale naopak ta schovaná uprostřed zalis...
Surove, ale krasne. M.
OdpovědětVymazatAch, rozumím. My zrovna řešíme dilema... koupili jsme starý byt ve stoleté vile. Jsou v něm původní kastlová okna... zamilovali jsme se do nich už při první prohlídce, ale jsou v šíleném stavu, takže musíme rozlousknout, jestli je zkusit zachránit (dle odborníka nějakou zimu ještě vydrží, snad, ale je na nich dost práce... :D )... nebo pořídit nová... milujeme dřevo, jenže ta cena... aůů ... a plasťáky jsou dostupnější, jenže plast, no... asi by celý byt ztratil to kouzlo. Konec mého výlevu :D
OdpovědětVymazatFotky jsou nádherné, hned bych se tam stěhovala:-)
bydlíme ve starém kamenném domě a je to nekonečná práce a co peněz to spolkne
OdpovědětVymazatAle ma dusi....plast -:).Mejte se sedmikrasne.Vsichni.
VymazatTo já vaší touze rozumím <3
OdpovědětVymazatDům je krásný, to by se mi líbilo, ale je to přece jen severněji než jme my. Zimní mrazy a polární noci by mi určitě daly hodně zabrat a možná po dvou, třech zimách bych chtěla zpátky k nám. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatZa dobu, co bydlíme v devadesátiletém domě, jsem se stala milovnicí starých domů. Jelikož ten dům je podstatnou součástí našeho života, tak tu práci na jeho zvelebování beru také jako nedílnou součást života. Je to někdy dřina a je to asi proces na celý život, ale ta radost, když se další část vyloupne ... Občas se zasním, že bude hotovo a budeme se už jen kochat, ale to asi u žádného domu "nehrozí" a bavilo by nás to vůbec?:) J.
OdpovědětVymazatÚplně chápu ...
OdpovědětVymazatÚžasné, čisté, pokojné....
OdpovědětVymazatJá to taky úplně chápu, je to krásné. Romantické, dobrodružné a tak nějak spojené s přírodou. Dříve se žilo právě takhle a všichni byli spokojení. Já bych si takové bydlení taky přála:)
OdpovědětVymazatMoje krevní skupina.Úžasný.
OdpovědětVymazatLucko, to je paráda a vůbec se ti nedivím... pro tebe jako dělané.
OdpovědětVymazatměj se fajn Věrka
Dobrý den, Vaše bydlení je úžasné, inspirující, hřejivé, přátelské, rodinné, pohodové, uzdravující, dobíjející...............A máte další spřízněnou duši, v domě "na rozpadnutí" bych bydlela hned. Zdraví Dáša
OdpovědětVymazat