Jsou dny ...
...kdy se netěším domů. Přeji krásný den. Když jsem se vrátila k psaní blogu, slíbila jsem sama sobě, že budu upřímná. Nejvíc sama k sobě. Ale i k vám, čtenářům - a tak jsem tu s dnešním zamyšlením. Jsou dny kdy se netěším domů. A pak se za ten pocit ještě stydím. Můj život zvenku nevypadá špatně. Mám děti, vztah, střechu nad hlavou. A přesto jsou chvíle, kdy mám pocit, že stojím uprostřed všeho a nějak se v tom ztrácím. Nedávno jsem byla na velké onkologické kontrole. Dopadla dobře. Ta věta by měla stačit k úlevě. A ona taky přišla. Na chvíli. Ale přišlo také uvědomění, že to, jak se cítím každý den, není maličkost. Že to není něco, co bych měla přecházet jen proto, že „to není tak zlé“. Že na tom sakra záleží. Protože já už vím, jaké to je, když se tělo ozve v podobě nemoci. A možná právě proto dnes nedokážu úplně ignorovat ty malé signály. Stažené hrdlo. Tlak na hrudi. Pocit, že někam nepatřím tak, jak bych potřebovala. Dřív bych to možná přešla. Řekla bych si, že musím vydržet, že ...

Krásné víly jste milá Lucinko ♥ A Anička ještě ségru mít může ... já Vám věřím :D a obdivuju :* Kateřina H.
OdpovědětVymazatPS. Chodím si k Vám dobíjet baterky!!!
Začínám mít problém rozlišit,kdy je to Max a kdy Andulka... :-) Ivča
OdpovědětVymazatLucinko, vy byste mohla mít ještě holčiček!, jste dobrá máma a kluci odrostou a pomáhali by.
OdpovědětVymazatJste s mužem a dětmi dobrá parta.
Jiřina z N.
věneček vám všem sluší...
Já myslím, že za bráchy bude ještě hodně ráda. Starší bráchové jsou k nezaplacení :)
OdpovědětVymazatAhojda, to muselo být fakt super výlet. A z toho, že se zatím bratříčků zdráhá, si nic nedělejte. U nás to bylo taky tak, ale nakonec jsou z nich nejlepší parťáci. :) Já bych taky už někam vyrazila. Padla na mě teď taková jarní únava, asi málo déčka po té zimě, kde bylo pořád zataženo. Naštěstí mám kratom od Krupa Kratom, takže to mě aspoň tak nějak drží v provozuschopném stavu. :)
OdpovědětVymazat