Stědrý den...

 ...v poklidu.

Přeji krásný den. Dnes je jeden z posledních dní roku 2022. Já se rozhodla užít si klidné dny, tvořím, relaxuji a navštěvuji rodinu a přátele, dokonce mám pocit, že se mi daří dělat něco jako plán a strukturu pro rok nadcházející. Ale tady se dnes vrátím k našemu Štědrému dni.

Tento rok jsem měla děti a protože naše babička dala přednost televizi a svým oblíbeným pořadům, byli jsme v komorním počtu čtyř lidí.

Po tom co jsem odešla od muže, nemůže být o tradicích ani řeč, vše se musí znovu vybudovat a usadit. A docela dlouho mi trvalo se s tím smířit. Doufám, že to nezakřiknu a nepřepadne mě zase nějaká úzkost, deprese a zoufalství, což jsou moji staří známí z posledních tří let, ale pevně věřím, že už se nebudeme vídat :-). 

Rozhodla jsem se Vánoce si co nejvíc ulehčit.Pomohli mi vánoční skřítci, což jsou v našem podání spíš dost velcí skřeti. 

Protože jsou děti týden u mě a týden u otce, zrušila jsem adventní kaledář. Vymyslet to, naplnit na 24 dní, aby se pak vždy po týdnu bez jakéhokoli kouzla vzalo 7 pytlíků najednou mi bylo proti srsti. Moje hubené konto tohle rozhodnutí taky uvítalo.

A tak v rámci odpočítávání fungovali skřeti, přes noc vymysleli neplechu. Jsem nakonec ráda za to ,že jen 12x , protože už "jim" docházela fantazie a síly.

Ale z 23.prosince na 24. prosince zazvonili na náš"Jeříškův" zvonek a domluvili s ním, že přiveze dárky hned brzy ráno. Super nápad a já nemusela vymýšlet žádnou další složitou logistickou strategii.

 Děti pak už jen během dne nenápadně okukovaly a sem tam proklepaly nějaký dáreček a těšily se na večer. Dotaz kdy bude večeře padl tak 100x od oběda.

Celý den jsem nechala všem ať si dělají co je baví a snažila jenom udržet v rámci možností pořádek kolem stolu a stromku. 

Nechtěla jsem si kazit náladu tlačením na nějaké zvyky, které nadchnou leda Andulku, Maxe možná - pokud se něčím blíží pyromanii a Adam to má ve svém věku těžce na háku.

Takže s Andulkou jsme prostřely stůl.

Tady jsem jen v rámci stolování zakomponovala jablko, které si každý rozkrojil před večeří.

Stůl nám zdobilo opět moje oblíbené chvojí z borovice. A vlastně Andulka zavedla jednu novou tradici o které si povídali ve škole. Anička si vzpoměla a ze svojí kasičky dala každému pod talíř penízek. Roste mi parťačka .

Samotnou mě mile překvapilo, jak děti krájení jablíček a čekání zda se objeví hvězdička nadchlo. Všichni si přáli hvězdičku pro každého a nad tím jsem se až dojímala. 

A prskavky na stromečku jsme si zapálili taky před jídlem, protože mi bylo jasný , že po jídle už se může dělat jen jediná věc .

Obešlo se to bez hasícího přístroje i když Adam si chvíli myslel, že by mohl přijít o kštici.

A pak už se mohlo jít ke stolu.

Po večeři jsme rozdávali dárky podle předem dohodnutých pravidel, což děti docela pěkně dodržely. Kdo dostal dárek rozbalil ho do fáze kdy bylo jasné co to je (občas to byl oříšek) a pak ho odložil na svou hromádku a šel pro dárek pro někoho dalšího.

 Po rozbalení dárků si každý užíval svojí hromádky, některé dárky získaly ihned oblibu, jako třeba detektor lži , který je docela prolhaný :-).

Večer telka a vydatný spánek. Myslím, že tohle byly opravdu pohodové Vánoce.

Doufám, že z toho měly i děti fajn pocit.