Vánoční stromeček...

 ...ten nejkrásnější.

Vlastně díky náhodě se mi splnil sen.

Vždycky jsem si přála  - jít do lesa , zasněženého lesa a donést si domů stromeček.

Letos nám před Vánoci přálo počasí a tak během jedné výpravy na chvojí a řádění v zasněženém lese...

...po tom co jsme se pořádně posilnili...

...přišel spontální nápad, že jak tam leží plno prořezaných stromků pod sněhem ...

...abychom děti zabavily a my si se ségrou daly v klidu kafe...

...poslaly jsme děti do terénu: "běžte nám najít vánoční stromek"...

...netušily jsme, že děti to vezmou vážně:-). Během chvilky začaly z lesíka tahat menší čí větší smrčky. Pravdou je, že nejdřív jsem tomu moc šancí nedávala, stromky tam ležely už nějakou chvíli, z velké části opadané a o nějaké souměrnosti nemohla být řeč...

...ale děti se nedaly a stromek vybraly. Byl moc dlouhý, tak jsme ho pěkně zálesácky upajcly nůžkama na větve, dalo to zabrat, ale jsme borci...

...pak následoval převoz domů (nevím jestli Maxe víc zmohlo to tahání stromů a nebo ta omamná vůně), kde jsem si ještě ověřila , že dřevo ležící v lese (i soukromém) na zemi do průměru 7 cm si smíte pro vlastní potřebu odnést domů, abych tu nebyla dětem

 špatným příkladem :-)...

...následovalo těšení a instalace. Muselo se  opět maličko řezat, tentokrát to zvládl kuchyňský zubatý nůž .

Stromeček náramně voněl a měla jsem obavu jestli nám do Štědrého dne vydrží jehličí, ale dal to.

Děti byly náležitě hrdé, že si donesly vlastní stromek a já se dojímám nad splněným snem. 

Přesto, že stromek je nedokonalost sama, je naprosto dokonalý.

A co vy ? Byla by tohle pro vás varianta? Máte raději umělý nebo jedličku v tom správném tvaru?

Mějte krsné dny .