Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Luci ten česnek to je nádhera ,já nikdy tolik v přírodě neviděla,ale koupila jsem si ho a pěstuji v zahradě. Na pesto a ochutit máslo už to vystačí. Super ,že se udržují tradice s dětmi,budou mít na co vzpomínat. Krásné dny Lucie.
OdpovědětVymazatLuci. moc vám přeji ty nové začátky...děti jsou už tak velké.
OdpovědětVymazatV našem okolí jsem medvědí česnek neviděla. Takže si ho kupuji sušený.
OdpovědětVymazatJe to fajn, že se taková tradice udrží. A je moc dobře, že děti to stále baví.
Hezké dny !
Hanka
Jste šikulky a m.česnek je mňamka.
OdpovědětVymazat