Pozdním létem...
...letem naším světem.
Krásné dny přeji!
Konec prázdnin byl u nás ve znamení dostát slibům. A protože výlet na vodu jsme dětem slibovali už minulý rok a letos od začátku prázdnin a kvůli deštivému a chladnému počasí jsme termín a akci stále odsouvali.
Tak poslední prázdninový víkend to klaplo!
Výlet zařizoval můj přítel a za to jsem fakt moc ráda, nicméně až cestou do Sázavy, kde jsme nechávali auto a cestovali vlakem do Českého Šternberka pro lodě jsem začala cítit trochu obavy , jestli to vůbec dáme. Protože poprvé pojedeme na kánoích a ne na člunu a já tu loď musím nejen pohánět, ale i řídit.
Děti vymyslely super hru. vybraly jsme 3 slova a pokud je někdo během dne použije musí udělat 10 dřepů. Jedním z těch slov bylo pádlo... takže hodně srandy jsme si užili už během půjčování lodí a "klacků na pohon lodi". Holky z půjčovny SAMBA, říkaly že se k hraní přidají :-).
Po celém dni by jsme myslím těch dřepů měli všichni pár stovek.
Ukázalo se, že moje obavy jsou oprávněné, řízení lodi mi jde stejně "dobře" jako řízení jiných dopravních prostředků a tak zatímco trasa kterou jsme za dva dny ujeli měla 38,5 km já najela určitě mnohem víc. A jelikož mi to tak pěkně "šlo" můj přítel si sbíral u mých dětí plusové body, protože na lodi s ním nemusely vlastně ani pádlovat a stejně na mojí loď věčně někde čekali.
Sjížděli jsme trasu z Českého Šternberka do kempu do Sázavy. Tam jsou kempy dva první jsme k nelibosti dětí (a k mojí libosti) minuli, plili jsme jen okolo a skákací hrady, diskohudba, klouzačky, stánky a různé atrakce mě zaručeně odradí. V dalším kempu byla situace mnohem příznivější a ani děti se tam rozhodně nenudily.
V kempu Pod vrbou se navíc mohly plácat a koupat pod jezem, stan jsme měli hned u vody ( rybníček nebo asi slepé rameno Sázavy), byla tam spousta dětí a u kiosku hřiště.
Po příjezdu jsme stihli dojít pro auto a postavit stan, ihned na to se spustil slejvák, ale ani ne do hodiny už zase svítilo slunko a potěšilo nás parádní duhou.
Vezli jsme si v autě bedýnku se dřevem a tak jsme si opekli buřty a chvíli poseděli s kytarou a nejen mými dětmi u ohně, po setmění se děti zabavily s baterkou naháněním netopýrů a že jich tam bylo:-).
Pak padly únavou a my se s kytarou přidali ke partě hudebníků v kiosku a hrálo se a zpívalo až do půlnoci.
Ráno jsme se probudili do krásně mlhavého počasí, které se už během snídaně proměnilo v parádní slunečno.
Pravda , domů jsme se dostaly až večer a to jsem trochu těžce nesla , protože druhý den se šlo nejen do práce , ale opět i do školy.
Start září je nakonec pohodový a když mám pocit , že je všeho moc, popadnu košík a vyrazím do lesa. Kde i když houby nerostou vždycky si z lesa odnesu nějaký poklad - i kdyby jen pročištěnou mysl a lepší náladu.
Budu ráda , když mi dáte vědět jestli Vás to tady na blogu baví.
Lucie.
Komentáře
Bohumila
Hezké dny!
Hanka
Okomentovat
Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie