28 května 2015

malá novinka...

...v obýváku!



Přeji krásný čtvrtek!

Dny hrozně rychle letí, sotva začal nový týden už se zase chýlí ke konci.
Evidentně se mi vrací energie. 
Usuzuji taky podle toho, že se mi chce nakupovat:-))).
Fakt, tohle moje těhotenský období je velmi dobré pro náš domácí rozpočet:-).
Sice se mi nic nechce dělat, takže domácnost trpí, ale taky se mi nechce nic nakupovat a to zase kompenzuje ten binec :-))).
Ale kromě toho, že už zase celkem zdařile začínám fungovat, začínám zase pokukovat po něčem pro radost, a pak taky budu muset doplnit to co jsem nekoupila, přesto že bych bývala potřebovala...
...zdá se že ten deficit rychle doženu :-))).

Max bude potřebovat zásobu nějakých letních věcí, protože po Adamovi, z období 1-3 roky mám minimum oblečení. Má atopický ekzém a v téhle době ho to opravdu hodně trápilo a tak bylo všechno oblečení zničené od všemožných mastí.
Adam zase roste jako z vody.
No a já, zdá se, porostu taky slušným tempem:-))).

Ale dnešní novinku jsem dostala. A přestože nové rámečky ještě nemám, použila jsem ty stávající. Původní obrázky medvěda a jelena mám pod těmi novými...
...to si píšu proto, aby až budu jednou přemýšlet kam jsem je dala, tak si  třeba vzpomenu a kliknu sem a hned bude jasno :-))).


Tyhle a mnoho dalších designových plakátů najdete TADY .


Ve tubách od doutníků teď dělá parádu kapradí ...


...což je vděčná dekorace, protože ho tady okolo nás, roste spousta :-).


A na stole první pivoňky...


...ještě nejsou úplně rozkvetlé, ale nemohla jsem se dočkat:-))).



Tak a zase si to pěkně rychle užít ...



...než vstane Max a obývák dostane zase podobu, podle jeho gusta :-).

Mějte se krásně!


26 května 2015

vyběhnu na ...

...louku a hned je něco pěkného na stůl:-).

Přeji krásné úterý!


Včera už jsem trochu jásala, že se jako energie vrací, podařilo se mi celkem slušně odplevelit záhon a posekat trávu a trochu poladit terasu, kde plánuji pár změn, ale dnes je energie zase tatam.
Chtěla bych se podělit o pár fotek z víkendové akce, ale je jich tolik (poprosila jsem kamaráda aby nás párkrát cvaknul - focení je ale jeho hobby:-) ) a tak nevím kdy se tím prokoušu.

Ale nejvíc energie, během velmi krátké chvíle, mě stálo získání auta zpět ze servisu:-))).
Můj vůz měl zvuk za kterým se každý kolemjdoucí otočil už nějaký ten pátek, ale mně stačilo zesílit radio a dobrý! Hlavně že to jede :-), přiznávám řešení odpovídá barvě mých vlasů :-))).
Ale když on člověk to auto neustále potřebuje, znáte to?
Udělala jsem razantní rozhodnutí, v pondělí vyzvedává Adama ze školy sousedka a tak může zůstat vůz celý den v servisu, potřebuji ho ale večer zpět. Brzy ráno vezu Adama do školy a Maxe na hlídání a já musím nalačno k doktorovi. 

O tom , že moje auto potřebuje v podstatě velmi rychle resuscitaci nebylo pochyb hned jak jsem vjela do dvora servisu, pohledy chlapů kteří měli do té doby hlavy a ruce v různých částech jiných pacientů, hovořily za vše.
 Ale jezdím tam už léta a vlastně tentokrát mohli být rádi, že mě nemuseli vyzvedávat někde mezi poli, nebo na nejrušnější ulici ve městě, kde mi moje auto obvykle klekne, protože jezdím dokud to jede :-))).

To, že auto potřebuji večer doma a brzy ráno s ním jet a proč, to vše jsem majiteli servisu vysvětlila během cesty domů, kdy mě a Maxe odvážel.
Ujistila jsem ho, že pokud bude potřeba , můžu auto dovézt zase ve středu, ale ráno ho mít musím.
Pokýval hlavou, že rozumí a odjel.
Večer jsem mu volala, kdy dorazí a jestli bude chtít odvézt.

Ále...
... jaké překvapení že auto potřebuji...
... je rozdělané a bude se dodělávat ráno!!!
Po dlouhé debatě , kdy jsem opět vysvětlila , že dítě musí ráno být včas ve škole a já u lékaře, mi řekl, že ho hned ráno dají dohromady a dovezou, v nejhorším mě někdo odveze.
Vysvětlila jsem mu, že "odvezení mně" není tak snadné, protože musí přijet někdo se dvěmi dětskými sedačkami a prostorem na kočárek a pojedeme nejprve do školy, pak ke kamarádce která hlídá a pak se mnou k lékaři a že tedy tohle není moc řešení.
Ujistil mě, že tedy auto bude ráno max. v 7:15.

Tušila jsem to nebude tak jednoduché a tak Adama hodil do školy pro jistotou tatínek a já zajásala, když jsem kolem sedmé zaslechla auto u domu.
Bohužel nebylo moje.
Ale pán ze servisu mi řekl ať si naskočím, že mě vezme k nim a tam si na auto počkám.

Ach jo.
Takže jsem dalšímu člověku vysvětlila, že to asi nepůjde , protože roční dítě doma nemůžu nechat samotné a jak vidím on sedačku nemá.
Pochopil a odjel.
To už jsem psala kamarádce, že to nestíháme a trochu se smiřovala s tím, že doktora nestihnu a budu muset podstoupit ranní hladovění znovu.

Naštěstí během chvilky dorazil jednou odmítnutý pán znovu a za ním další, tentokrát už v mém autě.
Hurá!
Musím auto zase dovézt a nemám moc zatahovat ruční brzdu, ale auto jede a brzdí a stihla jsem to, co jsem potřebovala:-).

Možná je to i díky počasí, ale po návratu domů,  bych s největší chutí zalezla znovu do postele :-))).

Ale pro malou dekoraci na louku jsem si ráda zaběhla.


Je tu zase to krásný období, kdy stačí vyběhnou z domu...


...párkrát se ohnout...



...a hned je co do vázy:-).



Mějte se moc krásně!

21 května 2015

zase něco...

...od nás!



Prší, celkem vytrvale, což dělá moc dobře zeleni a přírodě, která nám už zase ukazuje, že má navrch.
Sekat trávu, tak jak bych si to představovala, nestíháme :-))).
Jednak roste děsně rychle a pak nám zase stávkovala sekačka, tak jsem zvědavá jak to tu po tomhle týdnu výživného deště bude vypadat.

Moje energie je stále ještě podbodem mrazu a donutit se něco dělat, je nad mé síly.
Samozřejmě udělám co je nutné a nezbytné, ale jinak mě nic nebaví a netěší,  nic moc nefotím, přijde mi skoro všechno zbytečný a nudný.
Chybí mi nadšení se kterým se obvykle pouštím do kdejaké činnosti, která je sice kolikrát i zbytečná, ale třeba i jen hezky vypadá, prostě jiný stav tak jak má být :-))).
Ale jsem otrávená z toho jak jsem pořád otrávená.
Tak snad ještě pár týdnů a bude líp.

Radost mi ale určitě udělali dárečky od holek ze soboty...


na plakáty od Šárky musím dokoupit rámečky, čokoláda od Martiny
 je už snědená (hodně dlouho :-)) a moc se těším na to, že vyzkouším kosmetiku L:A BRUKET, která má moc pěkné obaly, mýdlo od Sandry musím dát mezi složené prádlo nebo ho někdo doma ochutná (Adam už se ptal jestli je to sladkost :-))) ).

Radost mi taky dělá zahrádka, hlavně teď, když prší a není třeba zalévat :-)))...




...sice jsem pro letošek měla mnohem větší plány , ale nakonec jsem ráda, že roste alespoň něco :-).

Taky doufám, že déšť udělá dobře čerstvě osazenému svahu...


...jsou tam většinou půdopokryvné keře a pár jehličnanů, dokonce to vypadá, že se ujal smrček , který jsme měli přes vánoce na terase:-).

Doma se nic moc nemění, protože mě nic neinspiruje, štve mě to, ale jediné co mě nakopne zvednout se a jít udělat něco pro sebe, je to, když dostanu chuť nebo hlad na něco konkrétního, jinak mi nedělá problém usnout několikrát za den na gauči a to chodím spát třeba i v osm:-).
A vlastně trochu se to doma mění...


...z obýváku se pomalu stává hřiště:-).


No a jediné co mě vytrhne z pocitů marnosti je naše zlato...


...které mě občas obšťastní svými třemi kroky...


...ještě hodně nejistými, ale jsou tam !

A prostě  tím , že je ...


...poslední dobou musíme vymýšlet čím dál tím víc zábavy, baví ho nákupy a hrát si venku, na písku a nebo v trávě, ale musí se hodně hlídat, ochutnal by opravdu cokoliv :-))).


A po dlouhé době zase topím v krbu...


...letos poprvé si užívám ten luxus, jen tak si přitopit, když venku zrovna není slunce, jinak totiž dost dlouho netopíme vůbec, ale doufám, že to nebude na dlouho a sluníčko se zase vrátí, dělá mi dobře chodit venku dlouho a nejlíp s nějakou svačinou v zásobě :-).

Blíží se prázdniny a tak dolaďujeme plány, které se pak stejně změní (známe se :-))) ), ale jsou věci, které jsou už dané, letos bude dámská jízda s dětmi v Chorvatsku, Adam už se těší a já taky ...bude to mazec:-). 
Doufám, že klapne výlet do Švédska a Adam by měl jet na první seriozní tábor do Krkonoš. Doufám, že se mu to bude líbit, já jsem jako malá jezdila na tábory ráda, on miluje kolektiv od mala a těší se tam, tak uvidíme.
No a do našeho" letoviska" už se nahlásilo tolik synů s kamarády, že si na to asi budu muset udělat tabulku, abych věděla kdo tady kdy je :-))).

Tak a teď si jdu zase vydatně odpočinout :-))).

Mějte prima dny!




17 května 2015

tak přesně tohle...

...jsem potřebovala!

Přeji krásnou neděli!
Moc děkujeme za všechny gratulace, koncem týdne už jsem zase začala doma trochu standardně fungovat a tak doufám, že je to známka toho , že se síly vrací :-).

Ale v každém případě mi čerstvou krev do žil vlilo sobotní setkání s blogerkami:-).

Po dlouhé době jsem přenechala děti mému muži a vyrazila jsem si jen tak nalehko, vlakem, sama na výlet do Prahy.
Nejprve jsem měla trochu pocit, že mi něco chybí, že jsem někde něco zapomněla, ale brzy jsem si zvykla, že si zase můžu chvíli povídat aniž bych musela zároveň umravňovat starší dítě a nebo krmit a přebalovat mladší :-)...
...nádhera!

A že povídat bylo o čem! 
Myslím, že jeden den je celkem málo:-))), málem jsme to nestíhaly na vlaky a autobusy 
zase domů :-))).


Ale popořadě...

...nejprve jsme se sešly na snídani, rozdaly dárečky , ale o těch příště:-)...

Iri, Martina, Sandra, Martina, Radana, Jana, Monika


... možná bychom se mohly potkat i na nějakém terapeutickém sezení a pak by asi každá z nás mohla říct "jsem blogerka a ráda si fotím jídlo " :-)))...
...ale posilněné, ale rozhodně ne vypovídané, jsme pokračovaly návštěvou právě probíhajícího 



pulsující srdce 

kožené lebky

límeček je vyztužen duší z pneumatiky kola

nápadité hodiny

chlupaté posezení

Moje nej jsou...


deky

...v zimě jsem je nemohla sehnat :-)))...

...u pana Pechláta došlo i na občerstvení...



...ale jen pro netěhotné :-)))...



...ale jejich stojany na dříví se mi líbí moc...



...  a jsou pro všechny :-))) ...
...TADY najdete více.

A do třetice mě zaujaly šperky...


...nejvíc tenhle bublinatý prstýnek, který mi padnul jako ulitý :-)...


...sympaťák Michal tedy šperky umí :-).

Potom se k nám ještě přidala...

Šárka

...a potěšila nás svým těhotenským bříškem :-).


No a pak už jsme musely spěchat na oběd do Slavie, kde povídání a probírání blogerských radostí a strastí nebralo konce. 

Po další procházce Prahou, jsme ještě zakotvily v kavárně...



...La Bohéme cafe má krásný interier...


...no ale ty drinky a kávy! Určitě jsem tady nebyla naposledy:-).

A taky tu mají kulatý stůl, který bude asi pro naše příští setkání podmínkou, protože pro vedení a sledování několika konverzací najednou, je to ideální:-))).

A nakonec jsem si ještě dovezla spoustu fotek různých nohou...


...většinou rozmazaných, protože jak jsem měla foťák na břiše, na dotykovém display se mi přepne možnost fotit přes něj raz dva a pak už co krok to fotka :-))).

Tímto moc díky holky, že jste si na mě vzpomněly a vytáhly mě ze světa plínek a mlíka alespoň na malou chvíli do dobré společnosti!

Mějte všichni pohodový zbytek neděle !

Já se jdu vrhnout na prádlo a domácnost, abych se snad už zase brzy, mohla vrátit k pravidelnému psaní na blog!





12 května 2015

všechno má ...

... své důvody:-).

Přeji pěkný úterní večer!



Určitě jste zaznamenali, že frekvence příspěvků je trochu řidší a moje odpovědi váznou úplně.
Jak už jsem psala, nestíhám na všech frontách.
A proč?


Protože...


... :-)!


A jestli je to plánované?
No, tak nejsme malí, víme co děláme,  takže trochu v plánu další mimi bylo, ale tedy...
... termín kdy má přijít na svět, bych asi s trochou plánování, naplánovala jindy:-))).

Překvapení bude pod stromeček:-).

Takže ještě asi nějaký ten pátek budu ve skluzu, situace je stejná jako s Maxem, pokud bych si mohla vybrat budu celý den jen spát a jíst :-))).
Doufám, že scénář bude i nadále podobný a moje energie se brzo zase vrátí.

Mějte pohodové dny!





10 května 2015

pokus o společné...

...foto :-))).

Přeji krásnou neděli!



 

 Inspiroval mě dnešní článek Inky na blogu innaia , kde se mimo jiné zmiňuje i o tom, že má málo fotek společně s dětmi.
Taky mám milion fotek dětí a i dětí s mužem celkem dost, ale fotek , kde jsem já s dětmi mám minimum.
Tak dnes, když už je ten svátek matek:-).
Nešlo o žádnou velkou fotoakci, jen jsem se pokusila využít situace, kdy se našemu společnému vegetění na zahradě přichomýt muž a tak se nás pokusil cvaknout.
Takže pěkně v teplákách a bez makeupu :-))).
Focení ovšem ohromně nadchlo naší Adinu a začala kolem nás běhat šílenou rychlostí, snažila se poprat s dekou a tak i kdyby se muž stavěl na hlavu... 


...pozornost dětí měl pes:-).


Ale splněno je, máme společné foto :-))).



Jinak poslední dny nestíhám...
...nic nestíhám...
...ani to co bych chtěla, ale ani to co bych měla !!! :-).

Tady pár fotek z víkendu...

po dešti

zeleno kam oko dohlédne 

kvete nám náš vlastní šeřík !!!

pískoviště...máme problém, Adam ho nechce Maxovi půjčovat, boří mu jeho stavby ...přesněji bojová pole, v písku je snad sto figurek vojáčků.

ještě chvíli a k posezení se budeme muset prosekat mačetou:-).

zeleno

žluté kvítí u potoka

potok

bílé kvítí u potoka

teepee dostalo díky stolu název "zasedačka":-)

jabloň(ka)

další druh tulipánu...vícehlavý:-)


...ještě máme s dětmi prima zážitek ze soboty. Bylo krásně, tak jsme vyrazili procházkou vedle do vesnice ke kamarádce, cestou zpátky jsme krásně zmokli, chytilo nás to sice skoro doma, ale byl to takový slejvák, že na nás nezůstala nit suchá. Adama to bavilo a Max v kočárku taky nevypadal, že by mu nějak vadilo, že se kočárek pomalu mění v koupaliště:-).
 Déšť byl takový teplý, letní  a tak jsme si ho doslova užili.
Doma už nás čekal muž a napouštěl nám teplou vodu do vany a ta teplá koupel pak přišla vhod :-).

Tak a ještě pár fotek s tatínkem...


...ten se rozhodl zatravnit taková menší místa, kde tráva nerostla, občas narazil na nějaký ten kamínek:-).
Tenhle jsme dostali ven, ale odvalit ho, se muž snaží postupně, Max bude evidentně taky pracant, hned se hrnul na pomoc:-).


No a Maxovi kroky...
...za ruku jo, ale sám...
...tak pokud jde o vzdálenost tak na tři kroky, tak to dá...
...jinak po čtyřech je to jistota a fofr:-))).

Mějte pohodový nedělní večer a zítra prima start nového týdne!