26 srpna 2014

malá radost...

...z obuvi!

Krásné, upršené ráno přeji!

Včera jsem vyrazila na úřad a nakoupit Adamovi věci do školy.
S sebou jsem měla obě děti. 
Na úřadě mi pro zajištění rodičovského příspěvku navalili haldu papírů a když jsem zmínila, že je muž cizinec přidali další...grrr.
Naštěstí jsme nic nevyřídili a tak návštěva úřadu proběhla rychle, ku spokojenosti dětí:-).

Pak do papírnictví. 
V uplynulých dnech, jsem někde na netu zahlédla informaci, že je výhodnější nakupovat školní potřeby v malých papírnictvích než v supermarketech.
No jo, ale už první pokus o nákup bojkotoval Max, kterému se nelíbilo, že v době kdy většinou v klidu spinká na terase se s ním jezdí po nějakém rušném městě (na náměstí byl trh patřící k pouti, jinak náměstí v Kolíně bývá téměř prázdné :-))) ) navíc v novém vozítku, odkud vidí na okolí a tak ne a ne zabrat. Takže jsem odložila roznakupovaný košík a poslala Adama vozit, vrátila jsem se k nákupu, ale ne na dlouho,  Adam jezdil se řvoucím Maxem před obchodem osmičku tryskovou rychlostí...
... vyděšené pohledy prodavaček mě přiměly opět odložit košík a s Maxem jsme objeli blok domů...
... a hurá on usnul!!!
Jenže když už neměl hyperaktivní Adam na starost Maxe, jal se mi pomáhat v nákupu, opět k mírnému děsu prodavaček, které mají s podobnými čerty v uličkách s pastelkami zkušenosti a tak se mi snažili všemožně pomoct abych měla nakoupeno rychle a jejich obchod byl opět v bezpečí.
Domluvy, prosby, slíbené odměny, výhrůžky....nic nezabíralo.
Adam měl svůj den.
Naštěstí, jsme nic nerozbili, ani kufřík na výtvarku , který měl Adam v ruce těsně před odchodem z obchodu a paní prodavačka se sama podivovala jestli vydrží do 1.září !!!

Já se ani nestihla poohlédnout jestli mají v obchodě kýbl ve kterém bych si odnesla nervy!

Pak ještě rychle do obuvi pro cvičky a bačkory...
... a protože jsme trochu déle čekali u pokladny, všimla jsem si stojanů s bižutérií  a tak jsem si v rychlosti udělala radost za pár korun.


Šperky z obuvi jsou přesně to, co se mi líbí...


...nic výrazného, ale zase na chvíli nějaká změna :-))).

Po nákupech ve městě jsem Adamovi vyčinila až v autě  s notně zvýšeným hlasem,
jemu to (asi) došlo a nákup potravin už proběhl mnohem klidněji, ale mně tenhle dopolední nákup totálně vyčerpal!

Vždycky si potom říkám, že jiné děti nezlobí a když náhodou nějaké zlobící zahlédnu, mám pro maminku opravdu pochopení.
Máte děti? Určitě vzorné, že jo ? :-)))

Mějte krásný den!









15 komentářů:

  1. Luci, včera jsem i já na své dítě v jednom okamžiku řvala a přitom je to miláček. Navíc cvičím s dětmi, tak včera byl asi den D. Tedy aspoň, co jsem pozorovala já. Možná někde jinde to bylo v klidu. Ale mám už vypozorováno, že jsou takové dny. Šperky Vám moc sluší.

    OdpovědětVymazat
  2. Luci já mám taky pěkné čísla.-)nákupy s mými zbojníky jsou také o nervy.-)Jak já se těším na 1.9.až mi nachvíli zmizi do školy.-)Moc zdravím pa Vera

    OdpovědětVymazat
  3. Lucia ahoj.... ja mám len jedno dieťa - 5 ročnú dcérku a pri pomyslení, že každá správna ženská má rada nákupy a hlavne nákupy pre ňu - tak včera to bol tiež deň, kupovali sme do školky papuče v detskej obuve, kde mali spústu hračiek a ja som si pripadala, že mám mentálne postižené dieťa, lebo to moje nereagovalo na nič, len tie hračky a hračky.... daj nohu, postav sa, tlačia, poď sem... vôbec nepočúvala. Jedna mamička ale bola na tom stejne a to ma celkom tešilo a upokojilo :-). Pekný deň, u nás upršaný Anna

    OdpovědětVymazat
  4. Lucie, tahle otázka mě přiměla k prvnímu komentáři:-)...máme doma cácorku, která jde letos do 1. třídy a já už teď z toho mám nervy!....A to už mám dva nástupy prvňáčků za sebou, pravda, bylo mi o 19 a 14 let méně....I moje švagrová, která má 3 kluky ( 11 a dvojčata 6 let) říká, že naše Míša je neřízená střela!!!
    Takže Vás naprosto chápu!!!
    Pevné nervy......
    Pavla

    OdpovědětVymazat
  5. Lucie, buď v klidu, já mám jednoho hodného 15ti letého, byl hodný odjakživa,ale taky si mi jednou sednul na zem v Albertu u kasy a válel se tam a já s ním nic nezmohla. A ten druhý dvouletý zlobí odmala, takže ted si to fakt užívám, ten starší byl za odměnu asi. Adámek vypadá podle fotek, že je hodný :)

    OdpovědětVymazat
  6. Hezký den, tak včera asi byl nějaký divný tlak, protože něco obdobného jsem také zažila, když jsem šla s naším čtyřletým chlapečkem koupit "jen" bačkorky. Zběsilé pobíhání po obchodu s jednou nebo žádnou bačkorkou nebralo konce a mé domlouvání bylo zcela bez účinku. V obchodě jsme byli jen chvilku, ale myslím, že v okamžiku našeho odchodu si všichni oddychli!!
    PS: Díky za "přiznání", že i Vaše děti občas zlobí, protože jinak to dle blogu vypadá, že hodnější děti snad ani neexistují!
    Věra

    OdpovědětVymazat
  7. Já se taky hlásím k těm, co se těší na 1.9., protože je to o nervy se dvěma někdy (dost často) a ještě když k tomu má člověk pracovat, volám školo SOS :-) Starší kluk je vzorňák, ale jak jsou oba dva spolu dva, buším chvílema hlavou do zdi :-) A ještě když venku prší!

    OdpovědětVymazat
  8. Ja som sa vždy divila, prečo len moja dcera musí v obchodných centrách doslova revať:))ked ostatné deti vzorne ležali v kočíku, ani sa nepohli..bože ako som závidela jejich rodičom:)a my na rukách, kojiť na všetkých možných miestach, vymýšľať uplne nezmysly čo by ju trochu zabavili..teraz, má skoro 2 roky, už nás nedesí revom, ale behá po všetkých kútoch v obchodoch, minule ju najviac zaujímala dámska spodná bielizeň:)zvešiavala ju tam z ramienok...inak mám tri deti, takže som otrlá:))a pre mna darček?ísť sama nakupovať...v kľude:..papa

    OdpovědětVymazat
  9. Mila Lucko, souhlasim, ze vcera byly nejspis nejake erupce na slunci a nepriznive pusobily zvlaste na deti.
    Jinak ja mam celkem hodne a klidne deti avsak s tim jak rostou pribyva zlobeni, neposlouchani a prosazovani se. Holt ne nadarmo se rika male deti male starosti, velke deti velke starosti... Uz mam za sebou tri nastupy do prvni tridy, ktere probehly bajecne. Ted nas ceka nastup do skolky a tentokrat vim, ze to bude masakr... Holt benjaminek.... Ví, ze do skolky nechce, nechce batuzek, krabicku na svacu se spidermanem, nechce ani zadne kamarady, ani se naucit pisnicky a uz vubec nechce si hrat jinde nez doma. Ma v tom jasno. A jen tak pro zajimavost- zde maji dei prazdniny 3!!!!!!mesice. Pro rodice, a nakonec i pro deti- straaasne dlouha doba... Hodne sily na rostaky Ti preje Terka z pobrezi

    OdpovědětVymazat
  10. Pozdravujem,aj ja mám doma živého chlapca,raz anjel raz čert. No som zároveň aj učiteľka na ZŠ a je mi troška smutno, ked sa rodičia nevedia dočkať, kedy už začne škola.vy máte doma jedného a nezvládatw ho a v triede ich máme 20 a musíme to zvládnuť. A často sme kritizovaní za prázdniny.peťa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peťo, zdravím a moc díky za návštěvu a komentář. Nejprve musím napsat, že učitele a učitelky mají můj obdiv, já bych takovou práci nezvládla. Ale myslím, že syna zvládám, jen je to někdy náročný, ve škole jsou daný osnovy , učitelka má pro ty čerty připravený program, doma člověk dost improvizuje a holt když se někdy dělá něco co je nutný, ale pro ty prcky nudný tak se pěkně projeví :-))). Na to, že jsou dva měsíce prázdnin si až tak nestěžuju, ale chápu rodiče, kteří nemohou být doma a musí děti nějak zaopatřit na dva měsíce, tak to rozhodně nemají lehké a to nemluvím o tom, že všechny akce, které se dají s dětma dělat jsou přeplněné, právě proto, že mají volno všichni. Předpokládám, že pokud za prázdniny něco kritizovat, tak ne učitele, ti si je zaslouží. A na začátek školy se těším, zase bude režim, já budu mít chvíli klid, dítěti se bude dostávat vzdělání a Adam se těší taky, což je podstatný.
      Přeji krásný zbytek prázdnin a pevné nervy!

      Vymazat
    2. Pozdravujem lucka, ospravednujem sa ak ta jemná kritika vyznela proti vam. Sledujem blog a adam ma super maminu i mnohé super aktivity.je len ľúto, ze mnohí sa tešia, ze začne škola a detí da zbavia. Ja ucitelstvo milujem, ináč by som to nerobila.tie decká su super.aj keď často predychavam. Tak uspesny druhý ročník.:-)peťa

      Vymazat
  11. Milá Luci,
    máš můj obdiv. Ani si nějak nedovedu představit, jak jsi to v obchodě zvládla. Sama mám dvě klidné dcerky (dnes již velké) a nikdy nebyl problém s nimi kamkoliv jít. Opravdu, maminky s hyperaktivními dětmi mají můj obdiv. A ke komentáři přede mnou - je asi rozdíl dítě zvládat ve škole a mít na starost dítě doma 24 hodin. Navíc předpokládám, že si každý svoji profesi vybírá sám! Ne, nemám nic proti učitelkám, naopak si jejich práce (obzvlášť v dnešní době) vážím a všechny mé kamarádky jsou učitelky, ale nic se nedá porovnávat a hodnotit, když v každé rodině to funguje jinak. Moc zdravím a pevné nervy Tobě i všem učitelům.

    OdpovědětVymazat
  12. Děti nemám, ale stačí jít nakupovat s mojí mladší sestrou. Tečou mi nervy, i když neohrožuje regály s pastelkami. V ohrožení je naopak má peněženka ;-) Držím palce, aby další nákupy byly lepší ;-) Co se týče šperků, tak v jednoduchosti je krása a tou se nedá nikdy nic zkazit, za mě určitě ano ;-) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  13. V pondělí jsem absolovovala nákup části školních pomůcek pro syn - prvňáka. Nebudu radši psát, kde až jsem byla propocená. Děsí mě, že ještě nemáme všechno, až paní učitelka vznese požadavky, budeme muset na doplňující nákup. Vaše řádky jsou pro mě jako balzám na duši, hned se cítím líp, když vím, že v tom nejsem sama.

    OdpovědětVymazat