...v poklidu. Přeji krásný den. Dnes je jeden z posledních dní roku 2022. Já se rozhodla užít si klidné dny, tvořím, relaxuji a navštěvuji rodinu a přátele, dokonce mám pocit, že se mi daří dělat něco jako plán a strukturu pro rok nadcházející. Ale tady se dnes vrátím k našemu Štědrému dni. Tento rok jsem měla děti a protože naše babička dala přednost televizi a svým oblíbeným pořadům, byli jsme v komorním počtu čtyř lidí. Po tom co jsem odešla od muže, nemůže být o tradicích ani řeč, vše se musí znovu vybudovat a usadit. A docela dlouho mi trvalo se s tím smířit. Doufám, že to nezakřiknu a nepřepadne mě zase nějaká úzkost, deprese a zoufalství, což jsou moji staří známí z posledních tří let, ale pevně věřím, že už se nebudeme vídat :-). Rozhodla jsem se Vánoce si co nejvíc ulehčit.Pomohli mi vánoční skřítci, což jsou v našem podání spíš dost velcí skřeti. Protože jsou děti týden u mě a týden u otce, zrušila jsem adventní kaledář. Vymyslet to, naplnit na 24 dní, aby se pak vždy po
Krásný den. O víkendu jsme oslavili už 7. narozeniny naší Andulky. Andulka si oslavu moc přála a chtěla překvapení. Tak jsem koukla do šuplíků se zásobami, taky na účet a vyšlo mi, že oslava bude duhová. Po tom co jsem sundala posledního netopýra , jsem si bílé stěny ani nestihla užít :-). Stěny zdobily papírové mraky s duhou z krepáku. Velmi rychlá dekorace. Nalepeno oboustranou páskou. Andulku hlídala moje ségra a na zdobení se podílel Max. Musím uznat , že mi moc pomohl, protože nafouknul všechny balonky sám. přiznám se, že já bych to nedala, takže pomoc veliká. Pak jsem někde zahlédla plstěné kuličky a když jsem je kupovala , tak jsem ještě nevěděla přesně na co je použiju. Po halloweenské oslavě mi tu zbyly ve váze klacky na kterých byly netopýři a tak jsem jen změnila osazenstvo. Plán byl přidělat je tavnou pistolí. Ta vypověděla službu. Takže jsem zkusila vteřiňák, ten zničil kuličky a na klacek je nepřichytil, tekutý herkules - nic, oboustraná páska taky na kuličkách nedržel
...ten nejkrásnější. Vlastně díky náhodě se mi splnil sen. Vždycky jsem si přála - jít do lesa , zasněženého lesa a donést si domů stromeček. Letos nám před Vánoci přálo počasí a tak během jedné výpravy na chvojí a řádění v zasněženém lese... ...po tom co jsme se pořádně posilnili... ...přišel spontální nápad, že jak tam leží plno prořezaných stromků pod sněhem ... ...abychom děti zabavily a my si se ségrou daly v klidu kafe... ...poslaly jsme děti do terénu: "běžte nám najít vánoční stromek"... ...netušily jsme, že děti to vezmou vážně:-). Během chvilky začaly z lesíka tahat menší čí větší smrčky. Pravdou je, že nejdřív jsem tomu moc šancí nedávala, stromky tam ležely už nějakou chvíli, z velké části opadané a o nějaké souměrnosti nemohla být řeč... ...ale děti se nedaly a stromek vybraly. Byl moc dlouhý, tak jsme ho pěkně zálesácky upajcly nůžkama na větve, dalo to zabrat, ale jsme borci... ...pak následoval převoz domů (nevím jestli Maxe víc zmohlo to tahání stromů a neb
Komentáře
Okomentovat
Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie