Děti se dočkaly...

...a já taky!

Přeji krásné, zimní pondělí!

Víkend se povedl.

Nasněžilo!

Ano, na některých místech republiky bylo počasí štědřejší, ale já jsem ráda i za tu trochu.

Děti nadšené a pro Maxe to je vlastně první sníh, který vnímá. A myslím, že ho vnímá jako obrovskou zábavu...

... víc než jízda na pekáči, ho baví jen tak si v něm capat, nabírat ho a házet po bráchovi...

...ale ani verze kde kdy brácha hází na něj nezklame, naopak nevadí mu ani sníh v obličeji, ani za krkem, ani zmrzlé ruce a mokré ponožky, protože ve snaze dohnat bráchu...

...občas ztratí botu:-).

Já jsem hrozně ráda za to jak se Adam o Maxe stará, dokonce jsem je mohla i chvíli nechat samotné na zahradě, jedním z důvodu bylo to, že nabalený Max rovná se pomalejší Max a tak jsem neměla strach , že by bráchovi v nestřeženém okamžiku zmizel:-).

A já měla doslova blažený pocit, když jsem je pozorovala za oknem .

Malej brácha sice dobrej, ale přecijen  koulovačka je lepší s tátou než s malým bráchou :-).

A tu si Adam užil pořádnou dnes odpoledne.

Jedinou starost, kterou nám sníh přináší (pokud pominu to, že nevíme jestli vyjedeme z údolí) jsou ztracené brýle.

Minulý týden jsem postrádala od prví mini koulovačky, která proběhla za tmy s tatínkem, Maxovi brýle.

Po jejich akci připadl další sníh a po oblevě jsem po brýlích marně pátrala kolem domu.

Nic.

Smířila jsem se s tím, že jsou ztracené, nakonec na první brýle vydržely dost dlouho :-))).

V pátek jsem šla připravit do papírové tašky tříděný odpad a naštěstí jsem se do ní nejprve podívala.

Hurá!!!

Brýle jsou na světě!

Jak se tam dostali nevím, ale možná Max ví, ale nepoví:-))).

Dlouho jsem se neradovala, dnes navečer probíhala další pátrací akce.

V domnění, že starší bratr už to s brýlemi zvládá, sundala jsem na ven brýle jen prckovi.

Bohužel starší bratr to nezvládl a tak jsme hledali, pátrací akci jsme museli přerušit, protože se začalo stmívat.

I tak se budou brýle s hnědou obroučkou hledat dost špatně , mimo jiné byl i u potoka a podle toho co mi ukazoval tak i v potoce.

Tak, nevím nevím, ale návštěva optiky mě asi nemine.

No , ale já už bych si také nové obroučky docela zasloužila :-)))!

Ale ani na malou ségru kluci o víkendu nezapomněli...

... Adam chtěl sledovat jak padá sníh a zároveň televizi, tak si udělal další pelech v okně...

...ale podělil se s mladšíma :-).

A velký stůl v jídelně, se nám náramně osvědčil...

...zatímco na jednom konci píše Adam úkoly, na druhém konci odpočívá Anna :-).

Tak tolik z našeho víkendu.

A teď hurá do dalšího týdne!

Bude rušný, Adam bude mít narozeniny, přijede babička, v neděli oslava, snad stihnu všechno připravit.
Dopíjím svou ranní dávku kofeinu a jdu se vrhnout do víru bohatého života ženy na mateřské...
... ten je plný bezedných košů s prádlem, se špinavým i s tím na žehlení, měnění plen, ano Max ještě nechodí na nočník, můžou za to jednorázové pleny, kdybych musela prát látkové chodil by sám od tří měsíců :-))),  poklidit dům,  vymyslet nějaký jídelníček, nakoupit, naplánovat logistiku na týden
(kdo, kdy, koho, kam, čím a odkud poveze), naplánovat oslavu, zajistit dort (opět v sobě bojuju s plánem upéct sama versus koupit), potřebuji navštívit svou doktorku a kadeřníka (obojí úspěšně odkládám už dlouho).


Mějte krásné pondělí!