Všechno se teď točí...

...jen kolem nich:-)

Krásný víkend!

V uplynulém týdnu jsem stihla dodělat několik restů, takové ty věci co se musí, ale nestojí na nich život a tak je odkládáte.

Oni sice počkají, ale tak nějak nenápadně a nevinně dokážou člověku drásat nervy.

Tři koše prádla na stole (že už ani nejde nic vyfotit :-))) ), kde kdykoliv k tomu stoupnete a začnete třídit na žehlení, ke složení, přeruší vás něco nebo někdo a nakonec ono to prádlo neuteče že :-).

Tak se naštvu, jdu a všechno složím, bez žehlení, při troše štěstí se to žehličky dočká někdy příště a všatníku se to poskládané docela srovná :-).

Pak uděláte na blogu soutěž a nejste schopni balíčky odeslat, protože jste doufali, že vylosujete někoho,  z okolí, kam by se to dalo zavézt, protože je to mnohem jednodušší než zabalení a odvezení na poštu.

A ať pátráte kde pátráte, ten správný karton nebo krabici ne a ne najít.

Tak nakonec vezmu krabici ze které jsem právě vyndala věci po jednom dítěti jestli už budou dalšímu a hurá po mírných úpravách tam vše pasuje a vejde se a tak balím a balím dokud to není komplet oblepené a snad to dorazí vpořádku.

Pak taky konečně vyzvednete pasy, které jste nechali dětem udělat narychlo, protože to vypadalo , že o víkendu pojedete konečně někam za hranice všedních dnů, ale protože to nakonec nevyjde, pro pasy nespěcháte a po pár týdnech na ně zapomenete...

...než zase doma někdo nadhodí, že by se s trochou štěstí mohlo příští týden vycestovat.

Tak jásáte a drahé polovičce rozhodně nepřiznáte, že ty pasy doma ještě nejsou a doufáte, že naopak na pasovém ještě  jsou :-))).

Nebo taková banalita jako je znovu oblečení sutosedačky , která byla opět terčem Maxovy nevolnosti v autě a sundat z ní všechno, hodit do pračky a pod sprchu šlo raz dva, ale dát ty puzzle zase dohromady!!! 

Tak se to válí v X kusech na hromadě, která se překračuje a obchází a vždycky když se k tomu dostane Max nějaký ten kousek odnese někam jinam.

Člověku se do toho nechce a dokonce se přistihnu , že přemýšlím, že by bylo jednodušší koupit novou autosedačku, ale pak zakleknu, když všichni spí a skládám a skládám a nakonec to zase vypadá a funguje jako autosedačka . Hurá!

Pak taky papírování (účty, banka, sociálka, finančák)...to je taky činnost která přináší největší radost, jen když je hotová (do dalšího termínu) :-))).

A taky mám konečně zase funkční auto a platnou technickou :-).

Možná , že trochu pomohlo, že byl muž pracovně pár dnů pryč.

Zvláštní, ale prostě toho člověk nějak víc udělá :-))).

A to jsem měla jeho absenci zpestřenou...

... bojem se sršněm, který k nám vletěl a Max byl svědkem a každému to vypravuje.

Nemluví, ale pomocí citoslovců a pantomimy to odvypráví dokonale...

...mama (to říká tak že to zní jako hrdinka)...bzzzz (kulí oči a ukazuje nahoru)....brrrrrr (skrčí si ruce k tělu a klepe se strachy) ...vrrrrr (ukazuje na vysavač)....mama vrrrrr (ukazuje na horu do patra odkud jsem sršně nasála a vynesla ven).

Vyhrála jsem!!!

Ale fakt jsem z něj měla nahnáno.

No jo jsou to starosti, ale vykompenzované obrovskou radostí ...

Max je velký pomocník , samozřejmě po zalévání následuje komplet převlečení:-)

Tento výraz má často, protože momentálně je tou nejzajímavější věcí na světě sedět v autě a mačkat všechna tlačítka páčky, ale když mu to nedovolím!

Někdy je to úplně zlatý vzorný dítě, zabrané do hry na pískovišti.

A Andy, ta poslední dobou trénuje na karieru aquabely...

...ale umí se zasmát, třeba když si čte nějakou vtipnou literaturu :-)

A taky začala papat, ovoce i zeleninku s masem a šmakuje jí...

...jen by člověk řekl, že po sedmi dětech bude tatínek vědět, že bez bryndáku se budou muset po jídle převlíkat oba :-)).

Max je velký starostlivý brácha...

...a Adam ještě větší a Andy se má !

Užijte si víkend!