Chaos v obraze může být krásný...
...chaos v životě ne. Poslední dobou mám pocit, že se můj život podobá obrazům, které teď maluju. Chvíli chaos, chvíli klid, občas vrstvy přes sebe a chvíle, kdy člověk vůbec neví, co z toho nakonec vznikne. Rozhodla jsem se že letos budu stát na své straně, že pro sebe budu někým o koho bych opravdu hodně stála, aby po mém boku byl. Jsem rozhodnutá pro změny a není to vůbec jednoduché. Ani udělat ta rozhodnutí a ani je plnit. A tak teď občas maluju, čtu knížky a taky zase běhám, přemýšlím a snažím se pustit všechno, co už dávno nenesu proto, že chci, ale jen ze zvyku nebo ze strachu. A někdy si říkám, že jsem vlastně expert na život :-) Roky hledám rovnováhu. Umím vytvořit hezké věci, napsat článek, který má odezvu, nasbírat lajky a milé reakce. A přitom mám občas pocit, že v běžném životě pořád něco stavím… a zároveň se mi to pod rukama rozpadá. Z toxického vztahu do komplikovaného vztahu. Ze snu o rodině a zapuštění kořenů do dalšího stěhování. Z většího bytu do menšího, z lepš...




Prosím, tuž je tuš.
OdpovědětVymazatopraveno :-)
VymazatSkvělý nápad, moc se mi to líbí! :)
OdpovědětVymazatMáš za kloboukem:). Palec hore!
OdpovědětVymazatAdamko drzi pero presne ako moj Adam (17). Nevedeli sme ho to odnaucit...pani učiteľka nebola spokojná....vasej to neprekáža? Mária
OdpovědětVymazatSuper.
OdpovědětVymazatAsi mě tady Ti "och to je úžasné", nebo "máte perfektní rodinu" atd... ukamenují, ale tento nápad je totální nesmysl. Již dávno bylo prokázáno, že psaní brkem je nevhodné, zvlášť pro děti školou povinné. Už na fotce je vidět, jak hodně špatně to pero drží. Pokud bych byla tak "skvělá matka", určitě bych tento nápad zavrhla již v počátcích a ve Vašem případě bych se raději soustředila na to, aby Adam ve třetí třídě téměř nepropadal. Monika.
OdpovědětVymazatMoniko, věřím, že většina čtenářů pochopila že moje slova o použítí brka jako školní psací potřeby, jsou vtip a nadsázka. Doufám, že i ta nejprudérnější paní učitelka by unesla to, že si dítě o prázdninách píše brkem :-). A já si myslím, že je jedno co dělám, pro svoje děti budu ta nejskvělejší matka až doby, kdy bude opět jedno co budu dělat, ale budu ta nejnemožnější matka a budu dofat, že se to pak zase vrátí trochu k té skvělé matce :-). A jestli se na něco soustředím, tak na to aby byl Adam sám se sebou spokojený a to o známkách fakt není a můj názor je , že výledky na zš jeho budoucnost v vůbec neovlivní, ve chvíli kdy on sám bude chtít mít je lepší, bude ochoten pro to něco udělat a já mu ráda pomůžu. Mě těší, že i přesto, že známky nejsou nic moc, když se ho dnes zeptáte, jestli se do školy těší, tak i na rozdíl od některých jedničkářů, řekne že jo. Hezký den.
VymazatMyslím, že každý nápad, který dítěti pomáhá překonat odpor k plnění školních povinností je pozitivní. A co se týká uchopení psacího nástroje...není to jedno??? Hlavně že MU to vyhovuje...je 21. století a psaní rukou si už asi dnešní děti moc neužijí, vždyť i my, jejich rodiče, dnes už převážně píšeme jen do PC, nebo diktujeme své poznámky do mobilu. Jana K.
OdpovědětVymazat