Rychlé pozdravení...
...během náročných i krásných dnů! Krásné ráno přeji! Píšu tenhle článek ráno, a tak mám chuť vás pozdravit právě takhle, i když vím, že si k blogu možná sednete až v poledne nebo večer. Poslední dny jsou trochu hektické a náročné a snad se mi o nich brzy povede rozepsat víc. Děkuji, že jste mi napsaly komentáře k minulému příspěvku. Myslím, že je nás hodně, kdo se učí dovolit si věnovat čas sám sobě, aniž by se u toho zároveň cítil provinile. Nevím, jestli se mi povede poskládat slova tak, aby dávala trochu smysl, protože se toho teď děje opravdu hodně. Na jednu stranu cítím, jak se mi pomalu vrací energie a elán, ale na druhou stranu jsem po každém náročnějším dni mnohem unavenější a vyčerpanější. A přiznávám, že se mi to pořád těžko přijímá. V týdnu jsem byla na kontrole a potkala jsem se i se svojí onkoložkou. Následná léčba bude potřeba, to jsem tušila. Jen zatím nevím, jaká přesně. Ozařování už není možné, protože jsem ho podstoupila při první léčbě. Některé druhy chemoterapie i...
Prosím, tuž je tuš.
OdpovědětVymazatopraveno :-)
VymazatSkvělý nápad, moc se mi to líbí! :)
OdpovědětVymazatMáš za kloboukem:). Palec hore!
OdpovědětVymazatAdamko drzi pero presne ako moj Adam (17). Nevedeli sme ho to odnaucit...pani učiteľka nebola spokojná....vasej to neprekáža? Mária
OdpovědětVymazatSuper.
OdpovědětVymazatAsi mě tady Ti "och to je úžasné", nebo "máte perfektní rodinu" atd... ukamenují, ale tento nápad je totální nesmysl. Již dávno bylo prokázáno, že psaní brkem je nevhodné, zvlášť pro děti školou povinné. Už na fotce je vidět, jak hodně špatně to pero drží. Pokud bych byla tak "skvělá matka", určitě bych tento nápad zavrhla již v počátcích a ve Vašem případě bych se raději soustředila na to, aby Adam ve třetí třídě téměř nepropadal. Monika.
OdpovědětVymazatMoniko, věřím, že většina čtenářů pochopila že moje slova o použítí brka jako školní psací potřeby, jsou vtip a nadsázka. Doufám, že i ta nejprudérnější paní učitelka by unesla to, že si dítě o prázdninách píše brkem :-). A já si myslím, že je jedno co dělám, pro svoje děti budu ta nejskvělejší matka až doby, kdy bude opět jedno co budu dělat, ale budu ta nejnemožnější matka a budu dofat, že se to pak zase vrátí trochu k té skvělé matce :-). A jestli se na něco soustředím, tak na to aby byl Adam sám se sebou spokojený a to o známkách fakt není a můj názor je , že výledky na zš jeho budoucnost v vůbec neovlivní, ve chvíli kdy on sám bude chtít mít je lepší, bude ochoten pro to něco udělat a já mu ráda pomůžu. Mě těší, že i přesto, že známky nejsou nic moc, když se ho dnes zeptáte, jestli se do školy těší, tak i na rozdíl od některých jedničkářů, řekne že jo. Hezký den.
VymazatMyslím, že každý nápad, který dítěti pomáhá překonat odpor k plnění školních povinností je pozitivní. A co se týká uchopení psacího nástroje...není to jedno??? Hlavně že MU to vyhovuje...je 21. století a psaní rukou si už asi dnešní děti moc neužijí, vždyť i my, jejich rodiče, dnes už převážně píšeme jen do PC, nebo diktujeme své poznámky do mobilu. Jana K.
OdpovědětVymazat