Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Prosím, tuž je tuš.
OdpovědětVymazatopraveno :-)
VymazatSkvělý nápad, moc se mi to líbí! :)
OdpovědětVymazatMáš za kloboukem:). Palec hore!
OdpovědětVymazatAdamko drzi pero presne ako moj Adam (17). Nevedeli sme ho to odnaucit...pani učiteľka nebola spokojná....vasej to neprekáža? Mária
OdpovědětVymazatSuper.
OdpovědětVymazatAsi mě tady Ti "och to je úžasné", nebo "máte perfektní rodinu" atd... ukamenují, ale tento nápad je totální nesmysl. Již dávno bylo prokázáno, že psaní brkem je nevhodné, zvlášť pro děti školou povinné. Už na fotce je vidět, jak hodně špatně to pero drží. Pokud bych byla tak "skvělá matka", určitě bych tento nápad zavrhla již v počátcích a ve Vašem případě bych se raději soustředila na to, aby Adam ve třetí třídě téměř nepropadal. Monika.
OdpovědětVymazatMoniko, věřím, že většina čtenářů pochopila že moje slova o použítí brka jako školní psací potřeby, jsou vtip a nadsázka. Doufám, že i ta nejprudérnější paní učitelka by unesla to, že si dítě o prázdninách píše brkem :-). A já si myslím, že je jedno co dělám, pro svoje děti budu ta nejskvělejší matka až doby, kdy bude opět jedno co budu dělat, ale budu ta nejnemožnější matka a budu dofat, že se to pak zase vrátí trochu k té skvělé matce :-). A jestli se na něco soustředím, tak na to aby byl Adam sám se sebou spokojený a to o známkách fakt není a můj názor je , že výledky na zš jeho budoucnost v vůbec neovlivní, ve chvíli kdy on sám bude chtít mít je lepší, bude ochoten pro to něco udělat a já mu ráda pomůžu. Mě těší, že i přesto, že známky nejsou nic moc, když se ho dnes zeptáte, jestli se do školy těší, tak i na rozdíl od některých jedničkářů, řekne že jo. Hezký den.
VymazatMyslím, že každý nápad, který dítěti pomáhá překonat odpor k plnění školních povinností je pozitivní. A co se týká uchopení psacího nástroje...není to jedno??? Hlavně že MU to vyhovuje...je 21. století a psaní rukou si už asi dnešní děti moc neužijí, vždyť i my, jejich rodiče, dnes už převážně píšeme jen do PC, nebo diktujeme své poznámky do mobilu. Jana K.
OdpovědětVymazat