Výlet se všemi dětmi...
...a starosti všedních dní. Krásné dny. Čas letí. Ani se nestihnu v pondělí nadechnout a je tu další. V uplynulém týdnu se změnilo počasí a s ním i celková atmosféra dnů. Pořád se snažím o pravidelný pohyb, ale musím uznat že k pravidelnosti má teď dost daleko. Co mě asi trochu drží nad vodou, je chození do práce a z práce pěšky. Vyrazit na svoji hodinku lesem se mi povedlo jen dvakrát. S pochmurnějším počasím by se mi asi líbilo chodit do sauny i s Aničkou, ale v rámci svého finančního rozpočtu jsem saunu omezila na jednou za čtrnáct dní v týdnu kdy nemám děti. Všední dny, kdy chodíme do školy a do práce si našly svůj rytmus. Víme kdo kdy kde má být, jak se tam dostane nebo jak si poradí. Na jednu stranu je to příjemné zklidnění, ale na druhou stranu mám v hlavě prostor pro mnoho dalších myšlenek. Bohužel ne vždy jsou to kreativní nápady. Často si ten prostor zabere strach, smutek a obavy. Padla na mě únava a s ní hned přišly obavy o zdraví a strach,...
