Holandsko - poslední den a adrenalinový návrat
Přeji krásný den!
Nestíhám nestačím, tak dnes trochu přeskočím...
...a shrnu poslední dva dny dovolené.
Na poslední den dovolené jsme si náplanovali relax.
A opravdu to relax byl.
Celé dopoledne jsme strávili u babičky na zahradě, děti si daly svůj po obědový spánek a na odpoledne jsme vyrazili na nejbližší pláž (rozuměj hřiště s restaurací), která je cca 5 minut autem od domu.
Je to celkem malá pláž hned vedle přístavu.
Ale co je podstatné, že je plná mušliček, že je mělko vlastně během odlivu skoro až na ostrov :-)...
...že je na ní restaurace, ze které vidíte na hrající si děti!
A další důležitou událostí bylo to, že jsem si konečně mohla dát s mužem skleničku, protože už jsem dobrala antibiotika:-).
Zatímco děcka se snažila prohrabat k protinožcům.
Takže jsme si užili moře, plody moře, víno a zmrzlinu až do večera.
To mi bude chybět, ten přímořský vzduch mi dělal moc dobře:-).
Ale třeba se nám ještě povede na pár dní někam letos vyjet.
Večer jsme si ještě sedli s vínkem a nějakým holandským sýrem doma a já pak v noci skoro nespala, protože jsem musela ráno brzy vstát sbalit opět všechny a všechno abychom nejdéle v 7 vyrazili na cestu.
Ovšem ráno jsem nejprve místo balení obíhala kolem domu a fotila, protože to svítání...
...to nemělo chybu:-).
A pak už nastal fofr, vše jsme zvládli a já už se těšila jak sedneme do letadla a děcka si dají dvacet a než se nadějeme budeme doma.
Opět zpoždění letu.
Andulky výraz kopíruje ten můj, ale ona u toho ještě pořád vypadá roztomile.
Po odbavení jsme se ocitli v přeplněné hale letiště, v hale pro nízkonákladové lety, tedy s asi dvěma obchody a jednou restaurací a pocitem, že lidí přibývá a nic neodlétá.
To naše zvířata už téměř demolovala letiště, klouzačku, ostatní cestující a sebe navzájem.
Pokud se chcete cítit jako naprostej lůzr, který ve výchově totálně selhal, tak tohle je jedna z ideálních situací:-))).
Naštěstí po hodině se to hnulo a my seděli v letadle, ovšem další čekání...
...na chvíli prcky zabavila letuška a její instruktáž kterou předváděla hned vedle našeho sedadla a jak postupně odhazovala vestu, dýchací přístroj před sebe na zem, dětem to přišlo jako fajn nápad a náhazely jí tam ještě další svoje hračky.
Letuška si pak zahrála na popelku a přebrala to:-).
A konečně odlet!
Po hodince vyčerpávajícího letu , kdy jsme se snažila udržet nevyspalé děti na uzdě (proč je sakra tak snadný rozepnout ten bezpečnostní pás v letadle ?!?) jsme byli nad Prahou.
Povedlo se děti přemluvit, že musí sedět během přistání a když už má člověk ten pocit, hurá teď dosedneme na zem a je to za náma...
...změna.
To se mi ještě nestalo a dost mě (a nejen mě) to vyděsilo.
Pár metrů nad zemí a najednou šup letíme znovu nahoru.
Kupodivu tento neobvyklý manévr měl pilot udělat už dřív, protože na moje děti to zafungovalo jakou kouzlo a všechny tři děti usnuly!!!
Zato já ne.
Všechny vtipné poznámky ostatních cestujících jen zvyšovaly moji hladinu adrenalinu.
První info z kokpitu znělo "omlouváme se, ale jak jste si všimli nepodařilo se nám přistát".
To uklidní že?:-)))
Pak to tedy doplnili o informaci, že to bylo kvůli letadlu před námi , které neupustilo včas runway, ale ať už to bylo jak chce, děcka si dala svou půlhodinku vydatného spánku a já půlhodinku nervů na pochodu a na druhý pokus to klaplo.
Uf.
Příjezd domů ve čtyři odpoledne, tedy 9 hodin na cestě.
Autem by to podle navigace bylo 10, tak nevím jestli to příště nezvážím.
Jak to máte s cestováním s dětmi , létáním nebo dlouhou jízdou autem vy?
Tak tolik z naší dovolené a příště už zase klasika od nás!
Mějte se krásně!
Komentáře
Hezký večer
Magda
Poslední dobou hodně létala babička za námi, bohužel loni v den kdy měla právě letět k nám a měl ji děda odvézt na letiště, odvážela nakonec ona jeho do nemocnice s mrtvicí. Od té doby se o něj musí nepřetržitě starat a my jsme ji už moc chtěli vidět.Moře byl bonus navíc:-).
Sama nejsem nadšená, když cestuju a okolo prudí děti, ale s jejich rodiči spíš soucítím než bych na ně byla naštvaná :-))), pokud bych chtěla svůj klid tak myslím letenka v bussines třídě je řešením. Veřejná doprava je holt pro veřejnost a člověk se setká s různými věcmi a musí jě zvládnout.Řvoucí děti jsou ještě celkem pohoda oproti vědomému chování některých dospělých.
A tedy maminky , které cestují s více dětmi samy veřejnou dopravou (jakoukoli :-)) - máte můj obdiv.
Letadlem to dobře snáší....nyní jsou zase u moře. Jo zažila jsem za své cestování taky brečící a zlobící děti....je to nápor jak na rodiče tak na okolí....ale nikdy jsem si neřekla sakra proč s nima nesedí doma...a proč by měli ,že ano. Vídám jak cestují rodiny s malými dětmi v kočárcích . Nesouhlasím s těmi co tu píší , že si děti nepamatují, že z toho nic nemají. Asi jak které - naše si pamatují moc dobře od malinka kde byli a jak tam bylo .....vyprávějí.
Lucko ,nenech se odradit těmi negativními komentáři- jen nevím proč jsou anonymní - stydí se za své komentáře- nejspíš!!!!!!!Hezké dny přeje Hanka
Iveta
Jinak se nepřikláním k nikomu z komentujích, mám zkušenosti z ciziny jen se zájezdy busem.
Naši mladí létají na dovolené i s dětmi - mými dvěma vnučkami a pohoda.
Jiřina z N.
trvalkadahlia.blog.cz
Spíš si myslím, že rodiče dětí by je měli umět ukočírovat,aby ta situace byla snesitelná pro všechny kolem, kteří cestují s nimi. Víte chci si na dovolené odpočinout a tak vítám pobyty pokud možno bez řvoucích dětí kolem.
Katka.
ta věta o tom, že rodiče by je měli ukočírovat, TA TU MĚLA ZAZNÍT HNED.
X-krát jsem zažila, jak matka lvice argumentovala řvoucí děti:"Vždyť to jsou děti" - a v případě, kdy se průvodce snaží vyprávět a ostatní si to chtějí užít, bylo jejich chování dost nevhodné.
Včera cestou z Plzně to už řidič nevydržel a vlítnul na poslední sedačku v buse, kde matka nechala skákat dvě děti, třetí měla na klíně a zcela logicky jí řekl, že kdyby třeba prudce zabrzdil, že se jim může něco stát a on má problém.
RADŠI TO PŘELOŽÍM, AŤ SI RODIČE JEZDÍ S DĚTMI - ALE VÝCHOVA JE PRIORITOU. Ano chápu, může to překazit únava dětí, špatná nálada...ale opravdu jsem byla x svědkem, kdy chování dětí bylo rodičům u zádele...
A já jsem máma, jezdím se synem jenom busem a vlakem.
Magda
Jinak nádherné fotky... Tu s východem slunce mezi stromy bych si od Vás koupila a dala na zeĎ, nemáte zájem? Petra
A píšu i proto, že stejný zážitek při přistávání jsme měli loni, měla jsem pocit, že už každou chvíli dosedneme na zem a najednou motory naplno a vzlétli jsme, asi 20 min okruh na další přistání.
Důvod - ranvej obsazená jiným letadlem, moc jsem to tenkrát nepochopila, stalo se mi to poprvé. Nicméně ač je to asi v pořádku, nic moc příjemného to není.
Co se týče cestování s dětmi, myslím, že je každého věc, jak, kam a v jakém věku dětí a s kolika dětmi létá. My s nimi cestujeme odmala (ne s cestovkami), cca od 1 roku a naše pediatrička moře vřele doporučuje a to v zimě (asi proto jsem si ji vybrala :-)). Ale na to jsem si troufla až od jejich 3 let. Nejezdíme do hotelů, máme rádi jednoduchá ubytování typu B&B. Airbnb mám poslední dobou vůbec nejradši, a to vaše vypadá skvěle! Byli jsme ted v Andalusii a nocovali téměř jen přes airbnb, nádherné apartmány, na každé hledání v dalším městě jsem se těšila a konstatovala, že je to snad lepší inspirace než časopisy o bydlení. A každý byt vypadal ještě lépe než na fotkách! :-).
Co se našich dětí týče, jsou nadšené a vše si pamatují, starší syn si pamatuje detaily z dovolené, kde mu byly 3 roky! Možná je to těmi našimi vtipnými i peprnými zážitky na cestách, lidmi, se kterými se poznáme a tím, že nesedíme na jednom místě.
Trochu jsem se rozepsala, v podstatě jsem chtěla napsat, že vaše dovolená vypadá skvěle a děti si to museli dost užít. Obdivuji, že při nich zvládáte ještě psát na blog takhle dlouhé příspěvky! Já na dovolených každý večer padám o půlnoci a probírám se další den v poledne po druhé kávě :-))) A po dovolené by se mi hodila menší dovolená, nejlépe vypnout mozek někde v úplném tichu, kde nemusím nic řešit, nikoho okřikovat a nikdo po mě nic nechce! Ale neměnila bych..
Moc ráda k vám nakukuju a čtu vaše příspěvky, mějte krásné léto..
Petra
Okomentovat
Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie