S rakovinou jsem se potkala dvakrát...
...dnes jsem spokojená i bez rekonstrukce prsou. S rakovinou prsu jsem se v životě potkala dvakrát. Poprvé v roce 2020, podruhé o pět let později. A přestože šlo v obou případech o stejné onemocnění, prožívala jsem každou zkušenost úplně jinak. Dnes bych se chtěla podělit o svůj příběh. Ne proto, že bych měla návod, jak takovou situaci zvládnout, nebo že bych chtěla někomu radit, co má dělat. Každá máme jiné okolnosti, jiná přání, jiné obavy a jinou cestu. Mně samotné ale pomohlo poznávat příběhy dalších žen, poslouchat jejich zkušenosti a zjišťovat, jak o podobných věcech přemýšlejí. I když se nakonec rozhodly úplně jinak než já, pomáhalo mi vědět, jak to mají ony. A možná právě proto chci svůj příběh vyprávět také já. Poprvé jsem vůbec nevěděla, co mě čeká Když mi v roce 2020 našli nádor v prsu, zpočátku to vypadalo poměrně optimisticky. Nález byl malý a původně se počítalo s lokální operací, při které by se nádor odstranil, a případně s následným ozařováním. Už tehdy mě napadlo, jes...







Hlavně ta zvířata jsou perfektní. Myslím, že navštívím eshop😉
OdpovědětVymazatPrvní pes nemá levou zadní nohu, zato má tři přední :-)
VymazatLucii obdivuju v mnoha věcech, i to malování jí docela jde, ale anatomii musí ještě dohnat. R.K.
Jojo, taky mě hned uhodilo do očí, že ten pes je trojnohý. Teprve pak jsem si všimla, že mu cosi trčí z prsou. Chybějící noha? Vůbec ty nohy by chtěly ještě vychytat. Dobré je to počůrané křeslo v pozadí, pejsek bude pěkné číslo :-) .
VymazatMilé dámy, myslím, že s anatomií je všechno v pořádku... Jen trochu představivosti - já vidím malého pejska, který má zadní nožky široce rozkročené a přední tlapkou si přidržuje oběť svého dovádění .-)
VymazatNejde o představivost. Zadní noha je ve stínu, ale to není fyzicky možné. Pes není stůl, aby měl nohu pod tělem, na nějakého se koukněte, zcela přirozeně je noha pokračováním těla.
VymazatTo, že by takhle rozkročený být nemohl, protože by tělo muselo být jinak natočené je další věc.
Lucii to s vodovkami jde, jen prostě to chce základy. Nebo zůstat u rostlin, tam se to tak nepozná :-)
R.K.
Ano, snad to Lucie, budete brát jako konstruktivní kritiku - ten pejsek mě taky praštil do očí. Když pak člověk tu poslední nohu najde, tak ji tam už vidí, ale na první pohled je to prostě mimo. Totéž baletka - jestli má kolena tam, kde se nohy zužují, tak by musela mít zadek u spodního lemu sukně. Prostě koukáte a něco je divně...proporce lidských těl to chce vychytat. Zato skládám poklonu tchyninu jazyku, ten je jak živý, úplně stejný včetně květníku mají doma naši :-), barvy listu super vychytané. Hezký den! Lea
Vymazatkrasa :)
OdpovědětVymazatLucko, Tvé obrázky jsou kouzelné. Vzpomínám si, když si přišla s prvními. Nestačí mě překvapovat, kolik talentu kolem sebe vidím velmi často u lidí, kteří o sobě velmi často ani nevěděli, co v nich je a kolik radosti a potěšení svým tvořením mohou jiným přinést :-) Navíc se věnovali dříve něčemu na hony vzdálenému... Fandím, moc fandím :-) Krásné dny A.
OdpovědětVymazatLucko,
OdpovědětVymazattaké tvojí výtvarnou tvorbu sleduji po síti a moc se mi líbí !
Každý obrázek je lepší a lepší, i když já tomu vůbec nerozumím ;-)
Ale je vidět, že maluješ pro radost a to je nejvíc !
Super, je to kouzelný se ponořit do malováín!
OdpovědětVymazatPááni, tomu se zkrátka říká obrovský talent :) NÁDHERA!!
OdpovědětVymazatNela z blogu Růžová rtěnka
Luci, krásné! Hodně takových chvilek přeji, nejlépe každý den:-)
OdpovědětVymazatChtěla jsem poděkovat za obrázek, který jsem od Vás vyhrála a ve skutečnosti je ještě hezčí než na netu. Jste moc šikovná, jen co se přestěhujeme, asi co nejdřív objednám další, aby tomu jednomu nebylo smutno. Díky Petra.
OdpovědětVymazatLuci, krása��Martina
OdpovědětVymazatLiška je krásná,pro mě nej..dae
OdpovědětVymazatLuci, nádhera .... hlavně ta liška,ta je překrásná .... moc se mi líbí i tvůj nový banner v hlavičce blogu .... užívej léta ... pa, pa Marki
OdpovědětVymazat