Halloween ano či ne?

Přeji pěkný den!

Ano, to jen pro případ , že to budete  číst až zítra nebo jindy, dnes už je večer:-).

Jak slavíte Halloween?

Všimla jsem si, že plno lidí tenhle svátek hodně řeší a dokonce ho spousta lidí vysloveně odmítá.

Ano není to naše česká tradice, souhlasím.

Ale nám se tenhle svátek dost líbí.

Za mě je naprosto super  to, že na halloweenskou párty se můžete náležitě vyparádit.

Chápu , že ne všichni se rádi převlékají za kdejaké maškary, ale nikdo je nenutí.

Mám pocit, že tady v Čechách se tahle tradice převzala jen částečně, kdo chce udělá si párty ve strašidelných kostýmech , hodně lidí si vydlabe dýni ve které si rozsvítí svíčku , ale nemyslím si, že by se někde u nás chodilo v kostýmech koledovat.

Mě určitě nevadí přijmout do rodiny novou tradici nebo si v rodině nějakou stávající tradici upravit. Rozhodně , ale nejsem pro rušení starých tradic.

A to ani Velikonoc, kde dostávám obvykle výprask :-).

Myslím, že i v tradicích platí udržet si balanc, nic se nemá přehánět.

Ani řezání žen na Velikonoce, ani strašení dětí čertem na Mikuláše, ani strašení na Haloween.

U nás rozhodně zdomácněla tradice dlabání dýní.

Děti se na to těší.

Můžou se zamazat.

Adam k tomu zajišťuje zvukovou kulisu.

Občas až moc nahlas:-).

Prťata jsou nadšený že můžou na stůl.

Všechny moje děti milujou bořit ruce do něčeho slizkého.

Všichni jsou nadšení že můžou zapálit svíčku (hrát si s ohněm).

A netrpělivě se čeká na setmění .

Už jsem to tu psala, my jsme si doma trochu propojili Dušičky a Halloween a tak v našich dýních zapalujeme svíčky za ty, kteří už tu nejsou s námi.

Adam moc rád vzpomíná na dědu a Maxovi začíná vrtat hlavou když o dědovi Adam mluví, jak to že si ho moc nepamatuje, máme pár fotek kde je Max s dědou  a tak si je rád prohlíží a dumá.

Sama nevím co mu běhá hlavou.

Pro mě je to určitě zpestření našeho trošku ponurého dušičkového svátku. 

Na hřbitov chodíme taky, většinou s babičkou, proto se mi nedaří nějak děti na hřbitově naladit na to duchovno, s babičkou se většinou čistí hroby, tak už to s tím mají děti spojené  - smetáček a savo :-).

A dnes tedy malá dokumentace našeho dlabání.

Nejprve je nutné si pořádně namalovat co budeme řezat (jako na sále:-)...operačním )

Ostrý nůž smí brát do ruky jen Adam.

Postupem času se kuchyň mění v místo kde je opravdu všude k nalezení nějaké to dýňové semínko:-).

Ráno jsem si dělala kafe a v hrnku taky jedno bylo :-)))

Ale není nad to ponořit si ruce do něčeho mazlavého, slizkého, klouzavého...

...děti to prostě milujou.

Tak a tady se můžete pokochat při porovnání první a poslední fotky.

Instagram versus realita :-)

Letos jsme si dýně nechali v okně doma.

Nevím jestli to byl dobrý nápad, protože každou chvíli z dýní tahám nějaké

 pěkně umatlané hračky :-)))

Mějte fajn dny!