Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Gratuluji výherkyni.JP
OdpovědětVymazatLuci, to je pro mne šok, vy jste si změnila úpravu na blogu a já mám nyní problém, hihi. Vždy jsem šla nejprve k vám a pak vlevo na u vás uvedené blogy. A teď tu nejsou, jak místní, tak cizí, zmizely. Ještě, že jsem si je - některé - ty adresy napsala . Ale i tak k vám budu, já, babička, chodit, však sem chodím od doby, kdy byl Adámek mrně.
OdpovědětVymazatAť se ve mlýně daří!
Jiřina z N.
novatrvalkadahlia.blog.cz
Paní Jiřino a milá Lucie, já mám úplně stejný problem��. Jen s tím rozdílem, že si nic nenapsala a ani si ty názvy moc nepamatuju����.Luci jinak knížka krásná, škoda, že už mám děti větší. Markéta
Vymazat