Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
AHOJTE LUCI, DNES U VÁS PRVNĚ.
OdpovědětVymazatMOC PŘÍJEMNÝ BLOG A MOC HEZKÉ BYDLENÍČKO.
ZAS DOJDU NA KOUKNUTÍ.
MĚJTE POHODIČKOVÝ VÍKEND.
BOHDA
Milá Lucie, moc děkuji za návštěvu u mě na blogu a díky tomu za objevení Tvého (mohu-li tykat) blogu...musím říct že máš krásné bydleníčko, těším se na další fotečky a moc obdivuji kamennou zídku (skalku), to je můj sen, jen mám bohužel zatím málo kamenů :o) Přeji krásné, pokud možno slunečné, léto a určitě brzy dorazím zase na virtuální kafíčko...Radka
OdpovědětVymazatDíky za komentář...kamenů mám dost...jen ještě kdyby rozdávali čas :-)
OdpovědětVymazat