Jsou dny ...
...kdy se netěším domů. Přeji krásný den. Když jsem se vrátila k psaní blogu, slíbila jsem sama sobě, že budu upřímná. Nejvíc sama k sobě. Ale i k vám, čtenářům - a tak jsem tu s dnešním zamyšlením. Jsou dny kdy se netěším domů. A pak se za ten pocit ještě stydím. Můj život zvenku nevypadá špatně. Mám děti, vztah, střechu nad hlavou. A přesto jsou chvíle, kdy mám pocit, že stojím uprostřed všeho a nějak se v tom ztrácím. Nedávno jsem byla na velké onkologické kontrole. Dopadla dobře. Ta věta by měla stačit k úlevě. A ona taky přišla. Na chvíli. Ale přišlo také uvědomění, že to, jak se cítím každý den, není maličkost. Že to není něco, co bych měla přecházet jen proto, že „to není tak zlé“. Že na tom sakra záleží. Protože já už vím, jaké to je, když se tělo ozve v podobě nemoci. A možná právě proto dnes nedokážu úplně ignorovat ty malé signály. Stažené hrdlo. Tlak na hrudi. Pocit, že někam nepatřím tak, jak bych potřebovala. Dřív bych to možná přešla. Řekla bych si, že musím vydržet, že ...
Luci,
OdpovědětVymazatpřeji brzké uzdravení.
Věrka
Lucka, želám čo najskoršie uzdravenie Tebe aj Adíkovi
OdpovědětVymazatLucko, mas to krasne naaranzovano. Preji brzke uzdraveni a at vas Adik nepodpali :o) Hezky den, Katerina
OdpovědětVymazatKrásné fotky, brzy se uzdrav.
OdpovědětVymazatI já vám oběma přeji brzké uzdravení. Na závěr ještě pochválím vaši fasádu. Moc se mi váš domeček líbí i zvenku. Pro naši fasádu byla tato barevná kombinace favorit. Nakonec bude úplně jiná. Ještě se na tom pracuje, takže i pro to bude překvápko...Měj se krásně! René
OdpovědětVymazatPřeji "nechcípavě" rušený w.e. v pohodě a za kamny!
OdpovědětVymazatNa brzkou.