Hledám cesty jak ...
... si udržet spokojenost. Krásný den všem! Je sobota, v troubě se mi ohřívá kuře do tortilly, dopíjím studené ranní kafe a přišla na mě nálada napsat něco na blog. Samozřejmě mi doma svítí svíčky a světýlka, která dělají to podzimní pošmourno trochu veselejší a útulnější. Celé dopoledne jsem malovala. Začátek týdne byl poměrně hektický. Děti chtěly být až do začátku prázdnin u mě, ale žádná dohoda neexistovala, a tak to celé řídil chaos. Děti si všechno domlouvaly zvlášť s otcem a zvlášť se mnou. Jak ráda bych jim řekla: „Skvělé, budeme spolu ještě pár dnů navíc!“ Jenže těch ale je tady víc. Děti už jsou ve věku, kdy o mou přítomnost úplně nestojí, a důvody, proč chtějí být tady nebo tam, jsou ve většině případů zištné. I když u Aničky mám ještě občas pocit, že o čas se mnou opravdu stojí. :-) Pokud bych neměla tak napjatý rozpočet, asi by se mi i tyhle epizody snášely lépe. Nakonec děti vyzvedl až ve středu Adam, kdy jsem byla v práci. Po návratu z práce jsem tedy vzala byt od podlah...
Z Adámka by mohl být opravdový umělec, má k umění už SVŮJ OSOBITÝ PŘÍSTUP!Jen, ať se u té tvorby moc nenastydne:o)
OdpovědětVymazatTěším se na první výstavu.
Lucko, Adamek je sikulka. Fakt, nestacim se divit. A jeste i racionalne uvazuje :o) Mej krasny den, Katerina
OdpovědětVymazatLuci, a pak po kom to dítě má takový talent!? Uměleckou duši zkrátka jako rodina nezapřete! Tleskám! ;-)
OdpovědětVymazatVivi