Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Moje snahy o ...

...návrat k pohybu. Krásný den přeji, ženy. Děkuju, že mi dáváte vědět, že články čtete. V poslední době se mi nějak nakupilo víc povinností a starostí. Po těch letech už samozřejmě vím, co bych měla dělat, jíst, a naopak čemu se vyhnout. Ale udržet to – to je můj odvěký problém. A tak často začínám znovu. S jógou, s během, s pohybem vůbec. Se zdravou životosprávou. Dodržovat nějaký režim mi jde v týdnu bez dětí. V týdnu s dětmi se snažím (často marně) držet režim spíš jim :-). V poslední době se mi alespoň občas daří zařadit pohyb. Jógu si dávám večer poměrně pravidelně a chodím běhat. Vlastně… „běhat“ je možná silné slovo. Spíš chodím na delší, zhruba hodinové procházky, držím svižné tempo a občas přidám lehký poklus. Neběhá se mi teď úplně lehce. Když jsem se naposledy snažila běhat pravidelně – asi před rokem – začala mi protestovat kolena a po čtrnácti dnech jsem se úplně „sesypala“. Ale tyhle podvečerní výběhy mají svoje kouzlo. A občas při nich narazím i na milou společnost :-)....

rychle, rychle....

...rychle!

Ano tohle slovo, je poslední dobou na pořadu dne (dní) až příliš často:-)

Včera jsem chtěla jet ráno, před prací, rychle zařídit cestovní pasy, mně a Adíkovi...
...ráno, než jsem stihla rychle odejít, jsme zjistili, že nám teče voda z myčky...
...tak jsem ji rychle vypnula, rychle jsem vytřela  a rychle se převlékla...
...pak jsem jela rychle do města , zaparkovala...
...ale drobné na parkování jsem neměla...
...proběhla jsem rychle  pár okolních kanceláří a trh ...
...ale nikdo neměl za 200 drobné...
...tak jsem nechala auto bez lístku a běžela vše rychle vyřídit...
...přede dveřmi asi 30 lidí...
...tak jsem se rychle otočila a jela pryč!

Perfektní start nového týdne :-(

Nicméně přes den se to nějak srovnalo a odpoledne jsme tam byli s Adamem sami a všechno bez problémů zařídili...jen můj muž se doma hrozně divil proč trvá vyřízení pasu měsíc:-))) Ještě si na tyhle věci po 15 letech tady, nezvykl :-)


Večer se mi pak nechtělo vařit, tak jsem se nabídla , že zajedu rychle pro pizzu, ale cestou jsem se stavila v obchoďáku, Adámkovi roste noha jako z vody (teda ono mu roste všechno jako z vody, nestíhám nakupovat)...


...a tak máme nové boty, Adam má radost, že máme "stejné" boty ! ...



 ...no mně sice noha už neroste...



...ale teda taky nestíhám nakupovat :-))) 




A takhle to vypadá, když si tatínek lehne na zem , že jde opravovat tu myčku...





...podobné to pak je i když si lehnu já, že budu cvičit :-)...no není to pěkná výmluva , proč jsem těch sklapovaček neudělala 50 :-)



Tak mějte krásné dny a ne tak rychlé a jediné co by mohlo rychle přestat je ten déšť!





Komentáře

  1. Tvůj dnešní post mě velmi pobavil:) Hlavně nakupování bot :))) btw. boty moc hezké!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Luci tak tohle znám:-)To rychle,rychle je u nás také i to kupování botiček-vidíš úplně jsi mi připoměla,že Nelince jsou potřeba zas nové botasky no a na maminku se samozřejmě nesmí zapomenout:-)
    P.S.mě už také noha neroste,z toho si nic nedělej:-)))Posílám pozdrav celé rodince!

    OdpovědětVymazat
  3. :-)) taky jsi mi zlepšila náladu...hezký večer J.

    OdpovědětVymazat
  4. Podobně dopadají mé pokusy o cvičení, jen s rozdílem zvěře - kocour podobné váhové a rozměrové kategorie a 2 o trošku větší treperendy.

    OdpovědětVymazat
  5. S tím, že si manžel po 15 letech nezvykl, jsi mě mile ujistila, že v tom po skoro 10 nejsme sami!
    Ale honem, honem, jdu čistit jezírko, zahradu, vařit, šít a možná i rychle pak spát:-D Prostě obyč, ženský den:-D Solidarita existuje!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Luci ,jen rychlý pozdrav ode mne. Botky jsou fajn - mám stejnou zálibu - musím se krotit, aby se mi botky vešly do botníku. Krásný večer ... Věra

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie