vyběhnu na ...

...louku a hned je něco pěkného na stůl:-).

Přeji krásné úterý!

Včera už jsem trochu jásala, že se jako energie vrací, podařilo se mi celkem slušně odplevelit záhon a posekat trávu a trochu poladit terasu, kde plánuji pár změn, ale dnes je energie zase tatam.

Chtěla bych se podělit o pár fotek z víkendové akce, ale je jich tolik (poprosila jsem kamaráda aby nás párkrát cvaknul - focení je ale jeho hobby:-) ) a tak nevím kdy se tím prokoušu.

Ale nejvíc energie, během velmi krátké chvíle, mě stálo získání auta zpět ze servisu:-))).

Můj vůz měl zvuk za kterým se každý kolemjdoucí otočil už nějaký ten pátek, ale mně stačilo zesílit radio a dobrý! Hlavně že to jede :-), přiznávám řešení odpovídá barvě mých vlasů :-))).

Ale když on člověk to auto neustále potřebuje, znáte to?

Udělala jsem razantní rozhodnutí, v pondělí vyzvedává Adama ze školy sousedka a tak může zůstat vůz celý den v servisu, potřebuji ho ale večer zpět. Brzy ráno vezu Adama do školy a Maxe na hlídání a já musím nalačno k doktorovi. 

O tom , že moje auto potřebuje v podstatě velmi rychle resuscitaci nebylo pochyb hned jak jsem vjela do dvora servisu, pohledy chlapů kteří měli do té doby hlavy a ruce v různých částech jiných pacientů, hovořily za vše.

 Ale jezdím tam už léta a vlastně tentokrát mohli být rádi, že mě nemuseli vyzvedávat někde mezi poli, nebo na nejrušnější ulici ve městě, kde mi moje auto obvykle klekne, protože jezdím dokud to jede :-))).

To, že auto potřebuji večer doma a brzy ráno s ním jet a proč, to vše jsem majiteli servisu vysvětlila během cesty domů, kdy mě a Maxe odvážel.

Ujistila jsem ho, že pokud bude potřeba , můžu auto dovézt zase ve středu, ale ráno ho mít musím.

Pokýval hlavou, že rozumí a odjel.

Večer jsem mu volala, kdy dorazí a jestli bude chtít odvézt.

Ále...

... jaké překvapení že auto potřebuji...

... je rozdělané a bude se dodělávat ráno!!!

Po dlouhé debatě , kdy jsem opět vysvětlila , že dítě musí ráno být včas ve škole a já u lékaře, mi řekl, že ho hned ráno dají dohromady a dovezou, v nejhorším mě někdo odveze.

Vysvětlila jsem mu, že "odvezení mně" není tak snadné, protože musí přijet někdo se dvěmi dětskými sedačkami a prostorem na kočárek a pojedeme nejprve do školy, pak ke kamarádce která hlídá a pak se mnou k lékaři a že tedy tohle není moc řešení.

Ujistil mě, že tedy auto bude ráno max. v 7:15.

Tušila jsem to nebude tak jednoduché a tak Adama hodil do školy pro jistotou tatínek a já zajásala, když jsem kolem sedmé zaslechla auto u domu.

Bohužel nebylo moje.

Ale pán ze servisu mi řekl ať si naskočím, že mě vezme k nim a tam si na auto počkám.

Ach jo.

Takže jsem dalšímu člověku vysvětlila, že to asi nepůjde , protože roční dítě doma nemůžu nechat samotné a jak vidím on sedačku nemá.

Pochopil a odjel.

To už jsem psala kamarádce, že to nestíháme a trochu se smiřovala s tím, že doktora nestihnu a budu muset podstoupit ranní hladovění znovu.

Naštěstí během chvilky dorazil jednou odmítnutý pán znovu a za ním další, tentokrát už v mém autě.

Hurá!

Musím auto zase dovézt a nemám moc zatahovat ruční brzdu, ale auto jede a brzdí a stihla jsem to, co jsem potřebovala:-).

Možná je to i díky počasí, ale po návratu domů,  bych s největší chutí zalezla znovu do postele :-))).

Ale pro malou dekoraci na louku jsem si ráda zaběhla.

Je tu zase to krásný období, kdy stačí vyběhnou z domu...

...párkrát se ohnout...

...a hned je co do vázy:-).

Mějte se moc krásně!