Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Rychlé pozdravení...

...během náročných i krásných dnů! Krásné ráno přeji! Píšu tenhle článek ráno, a tak mám chuť vás pozdravit právě takhle, i když vím, že si k blogu možná sednete až v poledne nebo večer. Poslední dny jsou trochu hektické a náročné a snad se mi o nich brzy povede rozepsat víc. Děkuji, že jste mi napsaly komentáře k minulému příspěvku. Myslím, že je nás hodně, kdo se učí dovolit si věnovat čas sám sobě, aniž by se u toho zároveň cítil provinile. Nevím, jestli se mi povede poskládat slova tak, aby dávala trochu smysl, protože se toho teď děje opravdu hodně. Na jednu stranu cítím, jak se mi pomalu vrací energie a elán, ale na druhou stranu jsem po každém náročnějším dni mnohem unavenější a vyčerpanější. A přiznávám, že se mi to pořád těžko přijímá. V týdnu jsem byla na kontrole a potkala jsem se i se svojí onkoložkou. Následná léčba bude potřeba, to jsem tušila. Jen zatím nevím, jaká přesně. Ozařování už není možné, protože jsem ho podstoupila při první léčbě. Některé druhy chemoterapie i...

zásobili jsme se...

...energií ze sluníčka.

O víkendu u nás občas vykouklo.



Adam trénoval rybaření, protože se chystá na rybářské závody a já jsem se potulovala s prckama po okolí.


Dneska už je zase zamračeno a mrholí.



Od rána naháním opraváře pračky, přeci jen ta naše banda v tomhle počasí nadělá docela dost prádla a protože pračka vydává během praní opravdu už celkem hrůzostrašné zvuky , tak doufám, 
že záchrana brzo dorazí.

Taky už celkem intenzivně topíme v kamnech a i když s Maxem jsme to zvládli dvě zimy bez jakékoli zábrany, občas jsem jen ke kamnům přistavěla nábytek, letos jsme pořídili ohrádku kolem kamen.
Oni jsou totiž trochu nebezpečím i když se netopí, ale Andy hrozně zajímají a Max je vždy ochoten přiložit pomocnou ruku a na rozdíl od Andulky , on už dvířka kamen klidně otevře a pak si oba užívají to zajímavý pískoviště :-).

V kombinaci s nefunkční pračkou by to mohlo mít tragické následky pro maminku :-))).



A i když mám evidentně pocit že mi je stále cca 25,(Včera jsem tu měla kamarádku, která když mi vyprávěla o někom a řekla že je asi o 4 roky starší než ona , tak jsem si představila někoho kolem 24 let, když pak dodala asi kolem čtyřicítky, tak mě to až zarazilo :-))).) tak každodenní přesuny nábytku už jsem na svých zádech začala pociťovat.
Přes den byla kamna obestavena komodou a gaučem, ale večer jsem na ně chtěla vidět.


Užívejte prima podzimní dny!


P.S.: Ještě bych asi měla doplnit k předchozímu příspěvku, že moje kabelka se našla i s kompletním obsahem ...ve školce :-), tak dobrý je, že Andy v maxicosi jsem tam nezapoměla.

Komentáře

  1. To podzimní sluníčko dokáže vykouzlit nádherné barvy :-)
    Tak ať se to brzy vyřeší s pračkou i s kamny - my jsme jednou neuhlídali syna a opřel se celou dlaní o rozpálené sklo. Zažít bych to nepřála nikomu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivano díky, max si taky spálil ruku myslím loni, byl navztekaný, že jsem mu to zakazovala a na just se opřel o sklo, taky si spálil celou dlaň, naštěstí hrozně pomohly takové ty specíální náplasti na popáleniny, on je dost otrlý a tak to bral celkem v pohodě, asi 14 dní jsem mu to každý večer a ráno přelepovala a za tu dobu se mu obnovila všechna kůže , která mu slezla...ale teda nejsem si jistá jestli se poučil. A na věku snad ani nezáleží, když bylo instatním synům méně , tak se jeden z nich opřel oběma dlaněma o kamna ve 12 letech.

      Vymazat
  2. Fotky úžasné, moc Vám fandím a jsem nadšená z každého Vašeho příspěvku. Z fotek na mne přímo sálá klídek a pohoda. /Asi to tak vždy není/ Krásný sluníčkový podzim ve mlýně přeje Alena P.

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné fotky.Ty co děláš,tak na sto procent perfektně.Alibabka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, kéž by to tak bylo :-), ale moc díky a přej krásné dny Ali.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie