Hledám cesty jak ...
... si udržet spokojenost. Krásný den všem! Je sobota, v troubě se mi ohřívá kuře do tortilly, dopíjím studené ranní kafe a přišla na mě nálada napsat něco na blog. Samozřejmě mi doma svítí svíčky a světýlka, která dělají to podzimní pošmourno trochu veselejší a útulnější. Celé dopoledne jsem malovala. Začátek týdne byl poměrně hektický. Děti chtěly být až do začátku prázdnin u mě, ale žádná dohoda neexistovala, a tak to celé řídil chaos. Děti si všechno domlouvaly zvlášť s otcem a zvlášť se mnou. Jak ráda bych jim řekla: „Skvělé, budeme spolu ještě pár dnů navíc!“ Jenže těch ale je tady víc. Děti už jsou ve věku, kdy o mou přítomnost úplně nestojí, a důvody, proč chtějí být tady nebo tam, jsou ve většině případů zištné. I když u Aničky mám ještě občas pocit, že o čas se mnou opravdu stojí. :-) Pokud bych neměla tak napjatý rozpočet, asi by se mi i tyhle epizody snášely lépe. Nakonec děti vyzvedl až ve středu Adam, kdy jsem byla v práci. Po návratu z práce jsem tedy vzala byt od podlah...


Krasne jako vzdy.Klobouk dolu jak to vse zvladate hlavne vy...Krasny maj.JP
OdpovědětVymazatVy jste takoví pohodáři :-) A umíte si to užít :-)
OdpovědětVymazatKrásná část rodiny.Alibabka
OdpovědětVymazatLuci, moc tě obdivuji, jak vše s přehledem zvládáš.
OdpovědětVymazatKrásný Hurejovic :) Není nad to když je pořádná rodina...pěkný týden! Janča :)
OdpovědětVymazatVáš muž je obrovský :-))
OdpovědětVymazatJste prima!
Jana
To je hukot, Luci :-)
OdpovědětVymazatSkoro všetky udalosti v rodine sme mávali cca 10 hostí plus my šiesti a v paneláku...ani neviem ako som mohla stále žiť v takom ,,dave,, denne na ulici, ihrisku, v škole, ĽŠU, spoločenstvo...teraz som rada za samotu, mohla by byť aj väčšia a už bez detí...
OdpovědětVymazat