Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Když se daří, tak se daří :-) Recept určitě vyzkouším.
OdpovědětVymazatJa tomu hovorím, že deň blbec :-(
OdpovědětVymazatTak to se opravdu yadařilo, ale někdy se to opravdu tak sejde vše najednou :) Recept určitě vyzkouším, cuketu doma milujem všichni :)
OdpovědětVymazatKdyž se daří, tak se daří 😊 dopadlo to naštěstí dobře! Recept super, urcite vyzkouším. Mějte se hezky Petra
OdpovědětVymazattakovej den blbec mám dneska já. na co sáhnu to se....
OdpovědětVymazatVypada to uzasne a preju mene takovych dnu! Pekny vecer. M.
OdpovědětVymazatLuci, znám ty dny, kdy se prostě nedaří. Tak už to prostě je. A to jsi ještě neodjela z Benzíny bez zaplacení. Prostě jsem se u stojanů zakecala s kamarádkou, sedla do auta a jela. Čerpadlář byl moc slušný, pátráním a přes mého švagra vzkázal, ať přijedu zaplatit. Od té doby jsme kamarádi.
OdpovědětVymazatUkladam na Pinterest ♥ Urcite v lete uvarim... dakujem za inspiraciu. Alexandra
OdpovědětVymazatTaky mívám občas takové dny kdy nevím jestli brečet nebo se smát (zoufalstvím samo sebou)naštěstí to vždy nějak dopadne,hlavu vzhůru takových chvil ještě bude🙂aspoň máme nač vzpomínat
OdpovědětVymazatVyzkoušeno před chvílí. Chutnalo nám to i bez parmezánu.
OdpovědětVymazatMilá Lucie,moc diky za sdileni,moc jsem si pochutnala,bohužel děti 1,5 a 3roky mi to nechtěly jíst,vaše malé děti to jí bez problémů?Ráda vás virtuálně návštěvuji,jste sympatická na nic si nehrající žena.Mějte se krásně,Jana
OdpovědětVymazat