Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Oblíbené křeslo...

...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...

LOUKA V RANNÍM SLUNCI

Přeji pohodovou neděli!


Nejprve bych chtěla poděkovat za všechna krásná přání a milá slova k narozeninám.
Musím uznat , že po oslavě jsem na sobě ten věk opravdu cítila :-)))


Je to krása, vyběhnout si s prvními slunečními paprsky jen tak na louku, kam sluníčko sice svítí, ale skrze stromy,  které lemují potok.
Na louku tak dopadají první paprsky a taky stíny.
Takhle krásně to vypadá jenom časně ráno.










Nejlepší je, když je dobrá konstelace a mě se povede vyběhnout na louku po ránu úplně sama.
Je to zřídka, ale občas se to povede.
Obvykle si natrhám kytici, ale teď po narozeninách bych si mohla otevřít květinářství, tak se jenom kochám.

Užívejte zbytek krásného víkendu!


Komentáře

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie