Jsou dny ...
...kdy se netěším domů. Přeji krásný den. Když jsem se vrátila k psaní blogu, slíbila jsem sama sobě, že budu upřímná. Nejvíc sama k sobě. Ale i k vám, čtenářům - a tak jsem tu s dnešním zamyšlením. Jsou dny kdy se netěším domů. A pak se za ten pocit ještě stydím. Můj život zvenku nevypadá špatně. Mám děti, vztah, střechu nad hlavou. A přesto jsou chvíle, kdy mám pocit, že stojím uprostřed všeho a nějak se v tom ztrácím. Nedávno jsem byla na velké onkologické kontrole. Dopadla dobře. Ta věta by měla stačit k úlevě. A ona taky přišla. Na chvíli. Ale přišlo také uvědomění, že to, jak se cítím každý den, není maličkost. Že to není něco, co bych měla přecházet jen proto, že „to není tak zlé“. Že na tom sakra záleží. Protože já už vím, jaké to je, když se tělo ozve v podobě nemoci. A možná právě proto dnes nedokážu úplně ignorovat ty malé signály. Stažené hrdlo. Tlak na hrudi. Pocit, že někam nepatřím tak, jak bych potřebovala. Dřív bych to možná přešla. Řekla bych si, že musím vydržet, že ...
Nadhera, to by bavilo i me:-). Pekny den. M.
OdpovědětVymazatTak toto je víkendovka snů. Hodně by se mi to líbilo.
OdpovědětVymazatA pro Tebe krásné odreagování.
Hanka z Podkrkonoší
Na materskej s prvými dvoma som chodila do lidušky na grafiku.
OdpovědětVymazatRobili sme linoryty a vyrobila som na záver vlastne detské leporelo.
Je to úžasný relax!
ze všech technik mi akvarel stále uniká :)... ale když vidím ty krásné barvy, hned mi svrbí ruka... ;) krásné ;)
OdpovědětVymazatLucie, děkuji za pěkné shrnutí. Myslím, že jsme si to užily všechny :) Bylo pro mě radostí, ukázat vám alespoň kousek toho kouzla, co akvarel má. Jitka
OdpovědětVymazatKrásná reportáž, Lucie, díky! Moc ráda jsem Vás poznala osobně :-)
OdpovědětVymazatIvana
Nádhera. Mě taky baví malovat, ale spíš vymalovávat. Ani podle předlohy mi to nejde. Jakmile nemám jasně daný obrys, tak to nedopadne nikdy dobře :-D . už jsem to ale vzdala a o nic se nesnažím. Bohatě mi stačí malování obrazů podle čísel. Na těch se nedá co pokazit :-) .
OdpovědětVymazat